Tato publikace je pokusem o syntézu dlouhodobě udržitelného rozvoje, tedy o formulování a prosazování způsobu života, který by umožnil uspokojovat v rozumné míře potřeby všech lidí na světě (a to včetně budoucích generací), ale zároveň by byl šetrný k životnímu prostředí a nepřekračoval by únosnou kapacitu využívání ekosystémů. Kniha se zabývá jevy zřejmými a celkem snadno prokazatelnými (např. analýzou

Mgr. Veronika Piscová, PhD.

Satiš Kumár objasňuje Západu východní moudrost. V zásadě říká, že péče o životní prostředí (půda), snaha o osobní harmonii (duše) a prosazování lidských hodnot (společnost) představují tři nezbytné morální pilíře naší doby.

Tato kniha je o fenoménu globální změna a jeho významu pro člověka z pohledu jak klimatického, tak i z pohledu společenského. Čtenáři pomáhá ujasnit si vymezení vlivu klimatických změn v rámci globální změny a přináší odborný pohled na historické klima v České republice, příčiny vzniku klimatických změn, současné projevy a důsledky klimatickým změn a v neposlední řadě také přináší možnosti řešení tohoto

Kniha amerického permakulturního lektora a designéra vyvrací mýtus, že permakulturu můžeme vytvářet a rozvíjet jedině na venkově. Naopak, právě města se svou velkou koncentrací lidí, myšlenek a různorodých životních stylů představují ideální pole působnosti pro ty, kdo chtějí žít udržitelněji, v souladu s přírodou, méně konzumně.

Není to tak dlouho, co jsme skoro všichni byli zemědělci. Vždyť ještě v roce 1900 žilo na venkově kolem 90 % evropského obyvatelstva.

Príručka pre tých, čo sa nechcú len prizerať. Stojíme na prahu zmeny a uprostred najzávažnejšej krízy, akú ľudstvo zažilo.

Americký národní park Yellowstone se kdysi honosil početnou vlčí populací, avšak ve dvacátých letech minulého století strážci parku zabili posledního z nich. Ve snaze navrátit místnímu ekosystému rovnováhu se pak o několik desetiletí později pokusili přivést vlky zase zpátky.

Počet obyvateľov Zeme dosiahne o tridsať rokov desať miliárd. Dokáže naša planéta uživiť toľkých ľudí?

„Na prvý pohľad hlavný problém zmeny klímy predstavujú skleníkové plyny. Sú však len symptómom.

S klesající kvalitou zdrojů pitné vody je její úprava stále obtížnější a vyžaduje hluboké znalosti problematiky. Předkládaná publikace přináší podrobné shrnutí tématu koagulace při úpravě vody, které využije široká odborná veřejnost od studentů přírodovědných směrů až po provozovatele úpraven vody, inženýry i techniky.

Věcné názory profesora Josefa Fanty týkající se péče o lesní ekosystémy a krajinu jsou v posledních desetiletích v české debatě o smysluplném využívání lesa a krajiny nepřehlédnutelné. \"O les se nedá pečovat harvestorem,\" říká ve svých vzpomínkách, jež původně zazněly v rámci oblíbeného pořadu ČRo Vltava Osudy, avšak pro knižní zpracování byly podstatně rozšířeny.

Kniha profesora Univerzity Karlovy v Praze Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu.

Místo stromů v našem životě je nezastupitelné. Často na jejich přítomnosti téměř zapomeneme, a přitom ovlivňují kvalitu našeho každodenního žití více, než by se mohlo zdát.

Změna klimatu není problém, kterým by se měla společnost vážněji zabývat, tvrdí lidé jako Václav Klaus, Ivan Brezina nebo Luboš Motl. Považují jej za nafouknutou bublinu, která má vědcům a ekologickým aktivistům zajistit přísun tučných grantů a dotací.

Monografie sociologa Nico Stehra a klimatologa Hanse von Storcha se zabývá otázkami přírodního podnebí v politickém, kulturním, ekonomickém a historickém kontextu. Vychází z přesvědčení, že podnebí není pouze přírodní daností, k níž se významným a přiměřeným způsobem vyjadřuje výhradně přírodověda: je rovněž kulturním a sociálním konstruktem.

Stejně jako předchozí dva svazky i třetí díl předpokládané sedmidílné řady o českých a moravských pralesovitých rezervacích přináší výsledky opakovaného zkoumání dřevinného i bylinného patra a půdních poměrů, tentokrát v rezervacích Šumavy a Českého lesa. Souhrnné výsledky výzkumů objasňují historický vývoj rezervací i současnou dynamiku vývoje zkoumaného ekosystému.

Autor ukazuje, že ľudská civilizácia má iba obmedzené možnosti ako uspokojiť svoje základné potreby z prírodných zdrojov.

Od veľkého tresku ku klimatickým katastrofám. Kniha ponúka kľúč k pochopeniu niektorých problémov, ktoré nás v budúcnosti čakajú, a podnety na zamyslenie nad osudom planéty.

Predmetom pozornosti publikácie je fenomén životného prostredia, jeho tvorba a zaroveň ochrana aj so zreteľom na dlhodobejšiu perspektívu vývoja spoločnosti, na vzrastajúce potreby a zložité mechanizmy ich saturácie.