Kempelen Béla a magyar nemes családok kutatója, kiváló heraldikus és genealogus. Jelen könyvének csak az első kötetéig jutott el, de ez is egy fontos állomása az életművének. Mint kutató egy nagyobb léptékű mű elkészítésén fáradozott, ez pedig a Magyar nemes családok I-XI. kötete volt, ami közel húsz évig készült és 40.000 család adatait dolgozta fel benne.

A \"Magyar nemes családok\" című 11 kötetes gyűjtemény ma könyv formában már szinte fellelhetetlen. A hatalmas családtörténeti gyűjtemény több mint 40.000 családot és 120.000 nevet sorakoztat fel. A szerző véleménye szerint: \"Egy ilyen gyűjteményes munka sohasem lehet teljes és minden adatában feltétlenül hiteles. Szerzője rá van kényszerítve az előzőleg már megjelent hasonló tárgyú munkákra, amelyek

A Szepes és Gömör vármegyében élő középbirtokos, magát a 11. század közepéről eredeztető Máriássy család írásos dokumentumokból megismerhető történetét a 16. századtól kísérik képzőművészeti ábrázolások. Az elmúlt évszázadban az Egyesült Államokban és Európában szétszóródott családi portrégaléria darabjait Máriássy Péter többéves munkával összegyűjtötte, Tüskés Anna pedig áttekintő elemzést írt ezekről.

Báró Nyáry Albert 1886-ban megjelent \"A heraldika vezérfonala\" című könyve igazi csemege a címertan kutatói számára. A könyv rengeteg ábrát és magyarázatot ad a címerek keletkezéséről, azok alkalmazásáról és jelentéséről. A hasonmás kiadás tartalmazza a kilenc színes nyomatot is, ami még érdekesebbé teszi a kötetet.

Ostrožná poloha Mogyorós, v katastrálnom území obce Stránska, sa stala v rokoch 1985 1988 prvou a doposiaľ aj jedinou systematicky skúmanou lokalitou badenskej kultúry na území Gemera. Vedením terénnych prác boli poverení G. Nevizánsky z Archeologického ústavu SAV v Nitre a Š. B. Kovács, bývalý pracovník Gemerského múzea v Rimavskej Sobote. Poslednú, štvrtú výskumnú sezónu viedol G. Nevizánsky samostatne.

Prvá časť knihy odhaľuje najmä čudesné \"vedecké\" praktiky tzv. medzinárodného výskumného tímu, ktorý sa zmocnil kumránskych zvitkov po ich objavení a dlho neumožnil prístup k nim iným vedcom. Ďalšie časti osvetľujú dôsledky neskresleného výskumu zvitkov na objasnenie dejín rímsko-katolíckej cirkvi. Ukazuje sa, že Zvitky od Mŕtveho mora nie sú iba \"vnútornou záležitosťou\" okrajovej náboženskej sekty,

Kult původně perského boha Mithry, který se po přelomu letopočtů rozšířil po území Římské říše, představuje jednu z nejzajímavějších náboženských tradic antického světa. Atlas lokalit a katalog nálezů je systematickým příspěvkem k heuristické stránce studia tohoto kultu. Poskytuje aktualizovaný seznam lokalit spojených s uctíváním Mithry a uvádí stručný popis artefaktů a objektů, které byly v těchto

A századforduló nagy vállalkozása volt a Genealógiai Társaság sajnos félbemaradt sorozata a magyar nemesi családokról. E kötet a nemes családokat tartalmazza.

Kovács László, a Bölcsészettudományi Kutatóközpont Régészeti Intézetének nyugalmazott tudományos tanácsadója a kora Árpád-korból származó, pontosabban az 1000-1141 között veretett zárópénzű kincsleletek nyomába ered. A szerző számos, a lelet megtalálásának idejére, módjára, összetételére vonatkozó híradást is összegyűjtve, az előkerülési helyek korabeli és mai nevének ábécésorrendjében állította össze

Citadely boli pevnosti s mohutnými hradbami prispôsobené na kruhovú obranu. Mohli byť súčasťou mesta a nadväzovať svojim opevnením na jeho hradby, ale mohli stáť aj samostatne v určitej vzdialenosti od mesta. Sústredila sa v nich vojenská posádka, pre ktorú tu boli vybudované kasárne, nemocnica, kostol, sklad zbraní, pušného prachu, potravín, ale aj remeselnícke dielne uspokojujúce potreby vojska.

I když o památkách starého Egypta byla napsána řada knih, tato je výjimečná. Její autor záměrně vypustil nejznámější objekty, které každoročně navštěvují tisíce turistů, a dal prostor těm méně proslulým. Během svojí desítky let trvající spolupráce s prof. Miroslavem Vernerem měl jedinečnou možnost všechny vidět a pořídil často velice unikátní snímky.Mnohé z památek, o kterých se v této knize píše,

História o celej stovke arch. objavov, kt. svedčia o tom, ako sa menil svet, ako vznikali a zanikali jednotlivé ríše. Plno foto. (285x205, 108 s., FB, TV)

Kniha představuje fascinující spojení starověké historie, soudní medicíny a racionální detektivní práce. Brierova teorie o faraonově smrti vychází z podrobného zkoumání dokumentace o objevení hrobky a o pitvě a vyšetření králova těla. Rentgenové snímky naznačují, že jeho smrt byla násilná.Autor se zamýšlí nad možným pachatelem a důsledcích, které tento čin přinesl celé zemi.

For generations, our remote ancestors have been cast as primitive and childlike - either free and equal, or thuggish and warlike. Civilization, we are told, could be achieved only by sacrificing those original freedoms or, alternatively, by taming our baser instincts. David Graeber and David Wengrow show how such theories first emerged in the eighteenth century as a reaction to indigenous critiques

Kde se v Ekvádoru nachází takzvaná knihovna kovových listů Atlantiďanů s tisícovkami zlatých fólií, o níž psal už v roce 1972 Erich von Däniken? Skotský inženýr Stan Hall se rozhodl tuto mytickou knihovnu hledat v jeskyních ekvádorských indiánů - Tayoů. Zorganizoval výpravu 120 mužů, jíž se zúčastnil i americký astronaut, který stanul na povrchu Měsíce - Neil Armstrong. Při tomto dobrodružném a nebezpečném

Výpravný katalog v češtině a angličtině je doplňkem unikátní výstavy Sluneční králové, která se konala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021 a mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsíru egyptskými, německými a českými (do roku 1990 československými) misemi. Obsahuje 139 záznamů o téměř 300 předmětech z období mezi raně dynastickým a ptolemaiovským obdobím,

Dva význační současní archeologové, známí u nás svou knihou Objevování Bible, vydanou i v mnoha světových jazycích, se tentokrát zabývají biblickým tradováním příběhů slavných králů Davida a Šalomouna a jejich utvářením v průběhu izraelských dějin. Vysvět

Publikace přináší základní informace o podobě, vývoji, struktuře a majetkové držbě uherské šlechty především na přelomu 19. a 20. století. V úvodu se věnuje celkovému popisu osudů šlechty v Uhrách a charakteru jejího společenského postavení a úlohy ve společnosti, politice či hospodářství. Knihu doplňují též vybrané kapitoly zabývající se rody Esterházy, Zichy či Csáky. Zajímavou část pro českého čtenáře

Příručka „Klíč k novověké paleografii“ představuje praktickou pomůcku pro zvládnutí čtení raně novověkých a novověkých paleografických textů (od počátku 16. do počátku 20. století). Soustřeďuje se na dva základní typy písma – české a německé novogotické písmo, především jejich kurzívní formy, které se vyvíjely vedle sebe a navzájem se ovlivňovaly až do schválení Všeobecného školního řádu v roce 1774.

Monografie je dalším z výsledků dílčího úkolu v rámci výzkumného záměru FF MU, který je zaměřen na porovnávání sociálních struktur mrtvé a živé kultury. Autory příspěvků k jednotlivým tématům jsou archeologové i etnologové, kteří se pokusili upozornit na vybrané archaické jevy materiální kultury, jež se uchovaly v tradičním lidovém prostředí (ornamentika a motivy na keramice a zemědělském nářadí, typy