„Všetka snaha dosiahnuť Boha v myslení (filozoficky) a prijať tajomstvo Boha vo viere (teologicky) však zaostáva za živou skúsenosťou Boha. Čo vlastne Boh je, čo nám má povedať a čo znamená pre naše porozumenie sveta i nás samých, svitne skutočne až vtedy, keď pristúpime na osobný vzťah s Bohom a žijeme z neho, keď všetky udalosti a osudy života, so všetkými zdanlivými náhodami, chápeme ako Božie riadenie

Pojem stvoření se objevuje v několika částech Akvinského Sumy. V současném překladu pojednání o stvoření v první části Sumy, otázky 44–49 je předběžná studie převážně filozofických předpokladů speciálních otázek, které jsou později probírány s hlubokou teologickou erudicí, např. šest dní stvoření, stvoření andělů, stvoření lidských bytostí atd.

Editio princeps nejrozsáhlejší českocírkevněslovanské památky (328 folií), přeložené ve druhé polovině 11. století do církevní slovanštiny z latinské předlohy na českém území. Překlad byl pořízen s největší pravděpodobností v Sázavském klášteře.

Editio princeps nejrozsáhlejší českocírkevněslovanské památky (328 folií), přeložené ve druhé polovině 11. století do církevní slovanštiny z latinské předlohy na českém území. Překlad byl pořízen s největší pravděpodobností v Sázavském klášteře.

Boha není nutné hledat, Bůh je všude kolem nás i v nás. Jediné, co potřebujeme, je připravenost nechat se Bohem najít.

O Biblii boli napísané celé knižnice neoceniteľných komentárov a iných pomôcok. Ani ten najlepší znalec na svete však neporozumel a nevystihol všetko presne a správne.

Zbrusu novou novénu k sv. Antonínovi sepsal kněz Antonín Forbelský.

Publikácia je prvým pokusom o zhromaždenie základných údajov o Mons. Jánovi Zentkovi.

Kniha analyzuje disparátní vývoj náboženství, církví a religiozity v České a Slovenské republice po rozpadu společného státu. Zatímco česká společnost je jednou z nejsekularizovanějších společností světa, na Slovensku náboženství už tradičně hraje významnou úlohu ve veřejném prostoru.

Kdo je Ježíš? Tato prostá, nadčasová otázka zní napříč staletími.

Kongregace Nejsvětějšího vykupitele, redemptoristé, mají v našich zemích to štěstí, že jsou relativně mladou řeholí, v zaalpském prostoru se etablovali až v 19. století. Takže se nestali jako jezuité symbolem „temných časů“ protireformace.

Vzájemné vztahy mezi jedincem a společností jsou odjakživa jedním z nejpodstatnějších prvků lidského spolužití. To platí samozřejmě i pro židovstvo.

Základní halachické dílo překládané pro svou popularitu po celém světě již vícejak jedno století. Výtažek nejdůležitějších částí práva náboženského, civilního i majetkového.

Rozhovor nám umožňuje nahlédnout do obav i nadějí melchitského patriarchy, který miluje svou vlast a zná její historii i současnou problematiku jako málokdo. Řehoř III.

Anglický jezuita Robert Murray (1925), preslávený biblista, profesor patrológie a znalec sýrskych otcov na Heythrop College v Londýne, tiež osobný priateľ J.R.R. Tolkiena, premýšľa o stvorení v súvislosti s dobre \"usporiadaným domom\" ľudských vzťahov: s ekológiou živého srdca. Životné prostredie, ako ho teológ chápe, poukazuje na zakotvenie vo vzťahoch Stvoriteľa k svojmu stvoreniu.

Čtenář v Promluvách o lásce poznává svou niternou a neopakovatelnou zkušenost, kterou však může díky pedagogickému talentu kard. Journeta roztřídit, uspořádat a zařadit na správné místo v naukovém systému.

Začte-li se čtenář do patristických kázání na Narození Páně, ocitne se v jiném kulturním prostředí. To, co zůstává, je však samotné jádro křesťanské zvěsti – Slovo, které bylo na počátku u Boha, se stalo tělem a přebývalo mezi námi (srov.

Najvýznamnejšie a najobsiahlejšie kapitoly diela rabína Löwa - Cesta Tóry. S komentárom, životopisom, bibliografiou a slovníkom pojmov.

Jednotícím prvkem kolekce příspěvků (miscellanea) ze tří oblastí – historie, spiritualita a filosofie – je provázanost s jezuitskou tematikou. I v této druhé řadě (Miscellanea II.) se jedná většinou o překlady ze zahraničních periodik, jako třeba: Čínské misie a umění, Jezuité a revoluční Španělsko třicátých let, Osudy zrušení Tovaryšstva Ježíšova v evropských zemích, Knížata Báthory a jezuité, Jezuitský

Severus z Ašmúnajnu otevřel ve fátimovském Egyptě rozvoj arabské křesťanské literatury v linii apologetických výkladů křesťanské nauky proti herezím i filosoficko-teologických disputací mezi křesťany a muslimy. Severovým specifikem se stalo spojení arabského prvku s křesťanským v jeho helénistické i koptské tradici a vlídná, neútočná polemika s tezemi islámu, v níž především mířil na arabskou definici