Po románovém projektu Třetí přání, pentalogii, jež vychází letos také konečně vUSA, a poslední knize esejí Co jsem to proboha udělal? Robert Fulghum absolvoval několikaměsíční taneční školu tanga přímo v Argentině, vrátil se do Seattlu, kde organizoval různé taneční akce točící se opět kolem tanga, např.

Píše sa rok 1772 a dlhá zápalná šnúra Americkej revolúcie sa už rozhorela. V uliciach Bostonu umierajú ľudia a v odľahlých lesoch Severnej Karolíny horia chalupy.

Epochální román z postimperiální Číny 20. až 30. let rozervané bojem na život, či spíše na smrt. Ozbrojené tlupy komunistů a nacionalistů si jdou bez milosti po krku a zároveň, pokud se jim to hodí, bojují s japonským uchvatitelem.

Desaťročný Ludo žije v Normandii so svojím strýkom Ambroisom, ktorý je známy tým, že vyrába krásne šarkany. Do Ludovho detského sveta fantázie, farieb a snov jedného dňa vstúpi mladá poľská aristokratka Lila Bronicka a toto stretnutie navždy zmení jeho život.

Robíte to isté každý deň. Viete presne, kam pôjdete.

První světová válka skoncovala se „zlatým věkem“ – a zjišťuje to i sir Clifford Chatterley. Majitel panství Wragby ležícího v kraji uhlí a železa se z fronty vrátil jako invalida na těle i na duši, a tak svou choť Connii nyní týrá metodami, jaké ovládají jedině blahosklonní britští gentlemani.

John Hersey líčí vzájemně se proplétající osudy šesti přeživších lidí v Hirošimě v hodinách a dnech po útoku. Přináší kroniku života mezi doutnajícími troskami plnými radioaktivity, líčí lidskost v jejích nejhorších a nejlepších projevech, je plná příběhů nezměrné obětavosti, nesnesitelné bolesti a zármutku.

Román spisovateľky Dubravky Ugrešić Baba Jaga zniesla vajce sa vzpiera jednoznačnej charakteristike: vychádza z toho najlepšieho v postmodernizme a zároveň postmodernu prekonáva, venuje sa feministickým témam, ale feminizmus prekračuje. Hlavným námetom románu je staroba žien, ktorú autorka podáva z viacerých pohľadov a striedanie perspektív používa ako účinný nástroj na rozvíjanie príbehu a kladenie

Tel Aviv, rok 2003. Druhá palestinská intifáda je v plném proudu, vybuchují izraelské restaurace, tržiště i autobusy, armáda tvrdě zakročuje proti obyvatelstvu na palestinských území.

Rok po vypuknutí prvej svetovej vojny napísal Stefan Zweig znepokojujúcu esej o počiatku tejto katastrofy. „Európa na prelome storočia: Mierové zvony ohlasovali nové, posledné storočie druhého tisícročia...“ Tak znie začiatok nespravodlivo zabudnutej práce, ktorá sa nespomína v žiadnej významnej biografii.

Přesně před rokem utekl stoletý Alan Karlsson z domova důchodců v Malmköpingu. Teď si se svým přítelem Juliem užívá života na Bali.

Vďaka rozprávaniu Chiary, osamelej ženy v strednom veku, ktorá sa obklopená haraburdím v spomienkach vracia do detstva a raného dospievania, sa vďaka jej rozprávaniu prenesieme do provinčného mestečka v povojnovom Taliansku. Rozoznie sa tak chorál ľudských osudov a vzťahov drsného a neprehľadného stredomorského kraja, v ktorom sa postavy usilujú prežiť svoju malú každodennosť na pozadí veľkých dej

Florencia v roku 1469. Lorenzo de\' Medici vyhráva čestný súboj o svoju nevestu Clarice Orsini.

Během první světové války dojde v Británii k řadě nevysvětlitelných úmrtí a vražd. „Výbuch munice v Severním distriktu: mnoho smrtelných úrazů.\" Jeden z pracujících přidal hrozné detaily: Tváře mrtvol byly zohavené, jako by je ohryzal nějaký hlodavec.

Bohatý, mnohovrstevnatý román dosáhl ve Francii prodeje přes 180 tisíc kusů, obdržel nadšené kritiky i několik literárních cen - např. Prix Goncourt des Lycéens 2010.

V románu, jehož děj je umístěn do 80. let 20. století, těží autorova tvůrčí invence ze vzpomínek sahajících hlouběji do minulosti, které se prolínají s prvky fantastického realismu. Podobně jako další Peixotovy prózy vyvěrá i tato z obav o budoucnost rodného kraje Alentejo, oblasti sužované suchem, a v důsledku toho nedostatkem pracovních příležitostí a drastickým vylidňováním.

Čerstvý důchodce George, jeho žena Jean a jejich dvě dospělé děti – Katie a Jamie – jsou obyčejná anglická rodina, jejíž členové si život komplikují tak, jako se to obvykle dělává. George trpí utkvělou představou, že má rakovinu.

Píše sa rok 1278. Marco Polo prijíma výzvu na úžasné dobrodružstvo života v neznámych končinách Ázie, ktorú prejde skrz-naskrz až do Japonska.

Toma Novac, ústřední postava románu Adam a Eva (1925, Adam şi Eva), založeného na teorii o převtělování duší a prvotní jednotě ženského a mužského principu, padne za oběť žárlivosti ruského emigranta Stěpana A. Poplinského. Na smrtelném loži v sanatoriu doktora Filostrata znovu prožívá všech svých sedm životů, kdy byl postupně pastýřem ve starověké Indii, správcem provincie v Egyptě, písařem v Babylonu,

Deník o Čarnojevićovi – stěžejní román srbské avantgardy, poprvé vydaný v roce 1921, patří v evropském kontextu k nejpozoruhodnějším prózám s tematikou první světové války a byl přeložen i do francouzštiny a němčiny. V asociativním, lyricky laděném vyprávění, v němž se mísí deziluze s nadějí a nihilismem, hlavní hrdina zobrazuje prožitky a výjevy z haličské a italské fronty, vrací se ke studentským