Kastelánka poštátneného zámku dostane v sedemdesiatych rokoch minulého storočia list od bývalého majiteľa: grófka Sofia zomrela a chce byť uložená v zámockej kaplnke. Napriek smutným časom sa bývalé služobníctvo rozhodne splniť posledné grófkino prianie. Plán je pripravený a všetci ho začínajú do bodky plniť. Lenže svet ukazuje aj druhú tvár... Preklad: Marta Hlušíková Ilustrácie: Juraj Martiška

Zamýšlení nad tím, do jaké míry je člověk ovlivněn prostředím, do něhož se narodí,¬ a je-li schopen změnit své postavení pouze svou vlastní aktivitou. Ve Směřování života hrdinů se autorka snaží najít odpovědi na otázky, zda je člověk měřítkem všech věcí a zda je hybatelem všech událostí. Zatímco ve své předešlé knize Polárník, panovnice a prezident popsala a charakterizovala chování zástupců různých

Petr Machar je úspěšný automobilový závodník. Je zvyklý vítězit a sprohrami si neláme hlavu. To však jen do té chvíle, než si při jednom ze závodů poraní páteř. Tehdy pro něj začíná ten největší závod jeho života, kdy bojuje se smrtí a s myšlenkami na to všechno vzdát. Prochází sanatoriem a rozvodem s manželkou. Domů se vrací na invalidním vozíku a má pocit, že zůstal na světě úplně sám. Ze syrovosti

Na malém městě ví skoro každý, kde se co šustne, ale dvojčata Klára a Gábina to vědí do puntíku. A strašně rády do všeho strkají nos, což nelibě nese soukromé očko David Holzman, který si v nedalekém okresním městě založil výnosnou detektivní kancelář. Když zmizí mladá pernikářka, od které Gábina kupuje její skvostné sladkosti do své kavárny, je oběma sestrám jasné, že je něco špatně...

Výbor povídek z pera známého autora shrnuje necelé dvě desítky příběhů z jeho starších souborů s mysliveckou tematikou. V povídkách Velikonoční jelen, Půl kňoura, Přítel ministra, Velká výměna, Čtyři jeleni bez Smetany, Na tý louce zelený, Medvěd v pasti, Silvestr s jeleny a řady dalších tak mají čtenáři možnost se vrátit do časů, kdy autor začínal – do doby, kdy lesníci mohli být také myslivci, na

Román Vojtěcha Němce nás doslova jedním proudem vrhá na cestu bez oddychu vedoucí útrobami organického města-těla na cestu, jež se co chvíli mění v bloudění a naopak. Sem tam se nám otevírá výhled na mýtinu vybombardovanou krajinu obydlenou troskami. Spolu s vypravěčem se nejistě dotýkáme prapodivných novotvarů, a mů­žeme se ptát: Budou držet nebo se proboří a prolnou do jiné podoby? Vyrostly Němcovy

Hlavní postavou „románu nad mraky“ je třicetiletý samotář Fleischman. V životě se mu nedaří. Nikdy nic nedokázal. Nikde nebyl. Neměl žádnou holku. Ale rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. Jeho životu dává řád graf s počasím a postupem času i Franz, starý sudetský Němec, který jezdí do Liberce pohřbívat své spolužáky. Fleischman, který nezná ani vlastní křestní jméno, pracuje jako holka

Všední lidské životy v okamžicích, které se později stanou historickými Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké

Lovec a motýl je dějově poutavý, metaforický příběh o hledání stability v moderním světě. Hlavní hrdina Petr se potýká s krutou realitou, prochází svou vnitřní Pouští i velehorami kyrgyského Ťan-šanu, setkává se s krutým Lovcem a zamiluje se do takřka mýtické dívky Anny. Právě Lovec je pro jeho putování klíčový. S nebývalou krutostí Petra učí přijímat utrpení a vede ho k uvědomění si svého místa ve

Kdo by tušil, že si někdo vybere za nástroj vzniku nového světa třináctiletou dívku, aniž by se kohokoli ptal? Světa, který má být lepší než ten dosavadní. Ale utéct z bolesti a utrpení není tak snadné. Zvláště když existují lidé, kteří bez ostychu šlapou po štěstí druhých, zatímco hledají to své. A vůbec, byl by svět bez zla dobrý? Do barvitého příběhu vstupuje několik bohatě prokreslených a nezapomenutelných

Máte rádi Karla Poláčka? Nebo třeba Miloše Macourka? Dnes kráčí v jejich stopách v oblasti inteligentního humoristického vyprávění Josef Vlášek. Jeho nová knížka se odehrává v současnosti a je zalidněna množstvím bizarních figurek. Především je to zbohatlík pan Lemon, lotr, kterému víc než policie hrozí sňatek se servírkou, a mladý malíř Jakub, který se usadil na Starém Městě a pořídil si mluvícího

Druhé, doplněné vydání knížky Poslední prvotina vychází v témže roce po úspěšných autorských čtení a rychlém vyprodání prvního vydání. Olga Sozanská s lehkostí, vtipem a upřímností líčí svoje dětství v padesátých letech i dospívání v letech šedesátých. Vyprávění končí v osmnácti letech autorky, po narození první dcery a vstupu do dospělosti. Nelakuje na růžovo rodinné vztahy poznamenané dobou, která

Soubor krátkých próz, které donutí čtenáře k zamyšlení nad vnitřním životem člověka.

Třicátnice Tereza si píše deník ve Španělsku, její matka Hana v Praze. Dělí je od sebe půlka Evropy a spousta nevyřčených slov. Rozdělily se proto, aby k sobě jednou opět našly cestu? Ani svatba s cizincem a mateřství Tereze sen o novém životě nesplní. Byla by šťastnější, kdyby zůstala doma? Možná stačilo správně vnímat muže, který tvrdil, že ji bude nenávidět stejně tak, jako ji miluje. Roztříštěné

Na stopy Čechů, kteří v letech 1861–1865 bojovali v americké občanské válce, narazil Josef Škvorecký víceméně náhodou, když v archivu Chicagské univerzity hledal podklady k románu o Antonínu Dvořákovi Scherzo capriccioso. Příběhy krajanů, kteří se dobrovolně zapojili do války o budoucí podobu Nového světa, na něj silně zapůsobily a inspirovaly ho k úvahám o příštím románu. Sedm let věnoval studiu archivních

Dámská jízda v různých podobách je tématem dalšího souboru edice Česká povídka. Osamělou plavbu v moři si užívá péčí obvykle o děti zaměstnaná manželka v povídce Petry Soukupové. Text v podobě dopisu kamarádce napsala Irena Dousková. O rozličných peripetiích při ženském třígeneračním výletu do Skotska píše Hana Lasicová…

Svazek obsahuje tři prózy významného spisovatele, publicisty, esejisty a literárního historika Karla Sabiny (1813-1877), totiž román o maršálovi Rudolfa II. Ruesswurm (1866), povídku Osudná kniha (1862) a novelu Hyacint (1862). Jejich spojnicí je především téma - ve všech případech se jedná o historické prózy, které se odehrávají v Čechách na přelomu 16. a 17. století. Spojuje je ale také fakt, že

Gabriela - krásná, chytrá mladá žena, která měla celý život před sebou. A stačila jedna drobná \"chyba\", jedno mylné rozhodnutí: provdat se za člověka, který jí sliboval modré z nebe. Lístky do divadla, květiny, pozornosti, vášnivé vyznání lásky. Proč až příliš často právě tak začíná vztah, který vede do záhuby? Jak je možné odlišit pravou lásku od té zničující? Anebo se člověk může tolik změnit?