Aj na básnika, ba na celú generáciu spisovateľov sa časom zabudne, ak ich nikto nepripomína. Zabudnutou mala zostať aj silná básnická generácia, pre ktorú bola lojalita ku komunistickému režimu povinným vízom pri vstupe do literatúry. A predsa akoby inkriminovaná doba bola živnejšou pôdou pre poéziu ako náš pragmatický dnešok. Dobrej poézii čas neublíži, naopak,dáva jej hlbší zmysel. A práve o tom

Kálnoky László (1915-1985) a Nyugat úgynevezett harmadik nemzedékének Weöres Sándor, Radnóti Miklós, Vas István, Jékely Zoltán mellett egyik kiemelkedő költője volt. Líráját szigorú gondolati fegyelem, szikár, de evokatív nyelvkezelés és a tragikumot groteszkbe fordító látásmód jellemezte. Kálnoky harmincas években ígéretesen induló pályáját a második világháború és az ötvenes évek visszavetette. Az

Peter Uličný je z tých básnikov – piesňových textárov, ktorí majú dar napísať spievateľnú poéziu a dať populárnej piesni aj hlbší zmysel. Táto kniha z ExEdície je súbor jeho 100 piesňových textov v rokov 1988-2022. Nie sú to banality, ale regulárna poézia, niektoré texty spoznáte a bude vám pri nich hrať v ušiach hlas Richarda Müllera či Pavla Haberu. ExEdícia získala Národnú cenu za dizajn. Peter

Setkání textů šansoniérky, herečky a svébytné autorky Sylvie Krobové s obrazy malíře, grafika Pavla Černého.

Poézia veselého básnika s jeho vlastnými ilustráciami.

Výbor z pěti sbírek bosenského básníka Igora Klikovace připravený Adinem Ljucou a Dominikou Křesťanovou svým způsobem představuje autorův „obkreslený život“, totiž cestopis, nebo, ještě přesněji, lodní deník černého pasažéra. Čtete text, v němž se rodák ze Sarajeva dnes na sebe se svým rodným městem dívá hledáčkem odstřelovače: „A pak se na sebe díváte jako odstřelovači / z opačných stran řeky, kterým

Nejznámější sbírka Lawrence Ferlinghettiho (1919–2021), poprvé vyšla v r. 1958. „... Vzpomínky z dětství přetavené v události životní důležitosti.

Příběh této básnické sbírky začal v roce 2009. Isabel pobývala v domě své tchyně, o niž se starala a pomáhala jí s domácností.

Poetika Aleny Vávrové se neustále vyvíjí, myšlenkově prohlubuje, nabývá stále silnější razantnosti. Básně v její nové knize jsou opět překvapivé, často „míří na komoru“ a - nemíjejí se cílem.

Sbírka 65 jednostránkových, vesměs velmi úsporně psaných básní. Autorka tíhne k čím dál větší sevřenosti, návaznost na její předchozí sbírku Úzkost na kost je nesporná, základním tématem je nadále láska a smrt, ztotožnění s ohroženou přírodou a \"nesmír smíru\" s ubýváním vlastního života v nevlídném, přirozeným hodnotám nepřejícím prostoru a čase.

Průřezová antologie představující v jedenácti oddílech kratší básnické útvary sto třiceti českých básníků. Knihu doprovází úvodní esej a také závěrečná poznámka editora, v nichž je osvětlen výběr textů a způsob práce při jejím vzniku.

Hlavními tématy drobné knížky korejského myslitele AHAE jsou láska a pokora. Svými úvahami, které vznikly ve vězení, kam ho osud na čtyři roky zavál kvůli jeho hluboké víře, poukazuje na to, že současná společnost potřebuje nějaký motiv.

Život a smrt v řeči vázané; novinka kultovního autora české poeziePo pěti letech se mohou příznivci poezie „dekadenta geniálního“ J. H. Krchovského potěšit četbou jeho nové sbírky nazvané Já už chci domů. Kam domů?

Výrazná prvotina poetky, ktorá už v svojich 17 rokoch vyhrávala literárne súťaže, ale nepublikovala.

Ľuboš Bendzák, nar. 20.11.1966 v Sečovciach, v súčasnosti býva striedavo v Košiciach a vo Vranove nad Topľou. Vydal zbierky básní: Básne pre Soňu Marmeladovovú (Modrý Peter, 1995), Zápisky z čudného domu (Modrý Peter, 2005), Vodka (Veršeonline, 2008) a Vytrvalosť sivej (Modrý Peter, 2010). Mŕtvy muž Muž na prahu štyridsiatky bez zamestnania bez známosti bez šance chodí po byte v čiernych trenýrkach

První český překlad nejzajímavější snové básně význačného básníka anglického středověku Geoffreye Chaucera (česky jen velmi oblíbené Canterburské povídky) se pokusí českému čtenáři představit jednoho z nejznámějších středověkých spisovatelů v jiném světě. Sen o rytíři je středověkou básní překypující obrazností, alegoriemi a hrou.

Ján Marton vo svojej druhej zbierke šetrí slovami a o to majú jeho verše bez rýmu väčšiu silu. Je to koncentrát pocitu, beznádeje, úprimnosti... Je to nárek duše, ktorá sa zvíja, plazí, skučí, plače a jediné, čo sa jej podarilo dočiahnuť, je pero.

Básně z konce Verlainova života ve vynikajícím překladu Gustava Francla. Paul Verlaine byl jako člověk jedno velké, zraňované, trpící a bezmocné srdce. Díval se na vše nikoli očima a rozumem, ale právě prizmatem srdce, jež se muselo utíkat ke snu. O „pádech srdce“ říká sám básník, že, „byly jedinými prvky té bouře, kterou byl jeho život“. Tyto životní bouře se ovšem transformovaly v neuvěřitelně podobu

Počet sto osmi haiku v této sbírce evokuje sto osm buddhistických iluzí gan, mizících v čistém chladném zvuku počátku japonského nového roku v doznívání sto osmi úderů zvonu. Těmito slovy uvádí sbírku její autor Jakub Zeman, japonolog, publicista, tlumočník, dlouholetý příznivec a propagátor tradiční japonské kultury a estetiky, dlouholetý autor a teoretik žánru haiku, milovník čaje a čajové kultury,

Z nevelkého básnického odkazu tohoto vizionářského francouzského básníka, který vytvořil své úchvatné dílo v průběhu pouhých tří let, se z veršovaných básní vydělují dvě sbírky a Dopisy vidoucího, napsané básnickou prózou: Iluminace, obsahující čtyřicet básní v próze a dvě básně ve volném verši, je text uhrančivé krásy, v níž se hroutí hradba mezi realitou a halucinací. Rimbaud je napsal mezi 17. a