O tom, že jde o téma aktuální, svědčí hojná účast domácích i zahraničních badatelů, řada přínosných referátů i podnětné diskuse, které se na konferenci rozvinuly. Sborník obsahuje 30 příspěvků týkajících se jak grafiky rozsáhlého období vývoje češtiny od jejích počátků až do r. 1902, kdy byla vydána první Pravidla českého pravopisu, tak zohlednění ortografických vlastností pramenů při tvorbě diachronních

Stopy ruského formalizmu sú implicitne prítomné v celoživotnom diele literárneho vedca Mikuláša Bakoša (1914 – 1972) a neoddeliteľne spojené so širokým spektrom jeho aktivít. Rezonujú v oblasti literárnej teórie a histórie, vedeckej metodológie, literárnovednej terminológie, textovej analýzy a interpretácie, modernej naratológie, slovenskej verzológie a reflexie literárnej avantgardy či súdobej porovnávacej

Americká badatelka tureckého původu Mutlu Konuk Blasingová se zabývá povahou lyrického subjektu a jeho vztahem k básnickému jazyku. Zdánlivě soukromé, individuální vědomí vyjádřené v básni je podle ní jen virtuální entitou.

Tzv. Metodov Kánon na počesť sv.

Afirmáciu kultúrnej zmeny v prvej polovici 20. storočia autori a autorky hodnotia a interpretujú „zdola“, na základe kritérií a postupov, ktoré určujú skúmané texty. Berú do úvahy najmä progresívny vektor slovenskej kultúrnej tradície a všímajú si množstvo odlišných a často aj protirečivých dobových predstáv o pohybe „vpred“. Z viacerých strán sa snažia nazrieť na slovenské modernizácie a uchopiť podoby

Komplikovaným, mnohovrstevnatým literárním světem francouzského spisovatele, známého především jako autora Hledání ztraceného času, provází čtenáře v této knize Jiří Konůpek, překladatel, esejista, básník a znalý vykladač Proustova díla. Jde o první českou monografii na dané téma.

Čtení o Františku Halasovi zahrnuje texty z let 1927–1969, je uspořádáno chronologicky, rozděleno do dvou částí, nadepsaných Negace v poezii a Torzo naděje. Halasova poezie, která vyšla z hravosti poetismu, odhalovala zároveň tragické rozlomení, rozbitost moderního člověka.

Daniel Domorák ponúka čitateľsky zaujímavú monografiu, ktorej dominantami sú dva základné pojmy: pojem existencie a pojem rekonfigurácie. Práca s tým prvým ho vedie k poetike existencie, ktorá je založená na predstave existencie ako samého ľudského životného diania a symbolické imaginovanie tohto pohybu je potom výrazom tohto diania v ricoeurovskej verzii ,bytia ako\'. Práca s pojmom rekonfigurácie

Monografie „Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století“ vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v r. 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá se českou literární kritikou 90. let 20. století, zejména v té podobě, v jaké se projevovala v literárních a kulturních časopisech dané doby.

Východiskom publikácie Slovenský intelektuál Alexander Matuška je fragment rukopisu nedokončenej monografickej štúdie, na ktorej literárny historik Vladimír Petrík (1929 – 2017) pracoval a zamýšľal ju vydať knižne. Matuškovské obdobie v jeho výskumnej činnosti trvalo vyše päť desaťročí a Alexandra Matušku vnímal ako tvorcu-intelektuála v konkrétnom čase a priestore.

Kniha předního českého polonisty, nyní ve spolupráci s polskou literární historičkou, navazuje na autorovu monografii Zápas s Leviatanem. Polská literatura v letech 1970–1990.

Poezie, dopisy, překlady / Samizdat a lidská práva, pozůstalost a další prameny / Polemik, kritik, historik umění / Teoretik undergroundu / Působení po roce 1989, kolektivní paměť a mediální obraz Východiska a cíle shrnuje vstupní text šéfredaktorky RR a jedné z editorek svazku Terezie Pokorné: „Když I. M. Jirous v listopadu 2011 zemřel, vzbudila sice tato skutečnost mimořádný zájem a ohlas, ale to,

Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z období 1910–1938, kdy byly identifikovány důležité masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět upozorňuje na komplexnost Masarykova estetického myšlení, na jeho mezioborovou souvztažnost.

Dílo Jana Mukařovského patří právem do zlatého fondu české, ale i světové literární vědy a estetiky. Nutnost nově kriticky analyzovat a zhodnotit přínos jeho strukturálních koncepcí, ale i pozdějších prací, kdy se veřejně distancoval od strukturalismu, je nasnadě.

Kniha vychází z nejnovějších údajů o těch aspektech indické společnosti, které se zrcadlí v dílech současných hindských autorek. Je pojata tak, aby si ji mohl přečíst každý, koho Indie aspoň trochu zajímá, ale dosud o ní mnoho neví.

Textasis. Anagogie interpretačního vztahu je zápisem jistého existenciálního pohybu, jenž se děje v překryvu literárněkritické, psychoanalytické a pedagogické zkušenosti, které v autorčině pojetí spojuje jejich vztahová, dialogicko-hermeneutická, a tedy v jistém smyslu textová podstata.

Kniha analyzuje jednotlivé smery, skupiny a ich významných predstaviteľov od vzniku moderny až po postmodernu, a to na základe nových poznatkov, uvolnených archívnych a iných materiálov, publikovaných v Rusku i v zahraničí.

Své zkušenosti z oboru a názory na českou i zahraniční literaturu v knize svěřují takové osobnosti jako Alena Bláhová, Václav A. Černý, Jarmila Emmerová, Josef Forbelský, Václav Jamek, Anna Kareninová, Eva Kondrysová, Jiří Pelán, Jindřich Pokorný, Olga Lomová, Jan Vladislav, Dušan Zbavitel a další. Čtenáři se zde dozvědí o zajímavých knihách a jejich autorech nejen z oblasti anglosaské, německé či

Publikácia ponúka osem textovz oblasti filozofie, teológie, žurnalistiky a teórie vedy, ktoré sa snažia ukázať, či jazyk môže byť platformou porozumenia a komunikácie vedy a náboženstva.

Portréty desiatich francúzskych básnických osobností, ktoré považuje prekladateľ Albert Marenčin za zakladateľov modernej francúzskej poézie a za rebelov búrajúcich staré modely, šablóny a konvencie. Osobnosti ako Apollinaire, Jarry, Breton, Cocteau, Ferry, Michaux, Césaire, Ionesco, Péret alebo Robbe-Grillet sú stále nositeľmi pozitívneho myslenia a tvorivosti, vrátane fantázie – najväčších hodnôt,