Ako sociálne siete zmenili súčasný fašizmus a ako fašizmus zmenil sociálne siete? Internet a zvlášť sociálne média ponúkajú pre krajnú pravicu priaznivé prostredie.

Informace chce být svobodná (Information want‘s to be free) je hackerské heslo, které pochází z dob, kdy slovo hacker ještě nemělo zdaleka tak negativní nádech a o tajných zákoutích kyberprostoru mělo ponětí jen pár osamělých geeků. S touto knihou budete sledovat dramatický vývoj kyberkultury od zrodu kyberpunku, přes vznik globální sítě, původně navržené ke svobodnému šíření informací a virtuální

Kniha Rozmluva a usuzování se věnuje otázkám a problémům komunikace. Vychází z přesvědčení, že komunikací nelze rozumět výhradně komunikaci jazykovou a komunikační procesy není možné na procesy jazykové redukovat.

Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný

Média dnes doslova hýbou společností. Víte, jak se v nich orientovat?

Jan Petránek byl respektovanou osobností české žurnalistiky s jedinečným rozhledem po světovém politickém dění. Jeho doménou byl od počátku padesátých let (s vynucenou normalizační pauzou v továrně na pneumatiky) rozhlas, v němž působil jako zpravodaj v Indii a Sovětském svazu a zahraničněpolitický komentátor.

Kniha čtenářům představuje velmi kontroverzní téma mediálního pokrytí jaderného testování a jeho vliv na americkou společnost čtyřicátých, padesátých a šedesátých let dvacátého století. Zároveň dokazuje, že zástupci americké administrativy úmyslně manipulovali s médii, aby rizika jaderného zbrojení bagatelizovali, nebo naopak v Američanech vyvolávali pocit strachu, když to pomáhalo naplnit jejich osobní

Publikace je v českém prostředí prvním uceleným pohledem na řadu faktorů, které ovlivňují situaci novinářů a novinářek a spolupodílejí se tak i na genderové diskriminaci v profesi. Na základě podrobné rešerše a kritické reflexe zahraniční i domácí literatury zpochybňuje zažitou představu, že zvýšení počtu žen v novinářské profesi a zlepšení jejich postavení v redakcích (například z hlediska zastávání

Monografie zachycuje, jak se v 90. letech vyvíjely vztahy mezi politickou a mediální sférou v Česku, jak politická sféra ovlivnila transformaci ČTK. První tři kapitoly se týkají procesu tvorby institucionální legislativy (zákony č. 123/1965 Sb., č. 310/1991 Sb. a č. 517/1992 Sb.), další dvě pak aplikace právních norem: na příkladu volby první Rady ČTK (1993) a pokusu vlády vrátit do zákona povinnost

Jde o první monografii s touto tematickou specializací v České republice a svým mezioborovým kontextem a rozsahem také první ve světovém badatelském rámci. Určena je nejen studenty, ale i pro odbornou veřejnost: pracovníky reklamních agentur, reklamní režiséry, tvůrce reklamních televizních, rozhlasových a filmových šotů a pro další osoby, které přicházejí do styku s hudební strukturou v marketingové

Kniha zkoumá, zda je deixe použitelná jako hledisko výkladu světa médií, veřejného prostoru a komunikačních interakcí v něm probíhajících. Soustředí se na vztah těchto interakcí k vytváření kolektivního vědomí sociálních aktérů: kdo je z veřejného prostoru vylučován a jakými komunikačními strategiemi se toho dosahuje; jak vzniká povědomí skupinové příslušnosti a jak se jazykově formuje společná vůle

Proč se česká média bulvarizují? Proč se tzv. seriózní tisk i elektronická média tak usilují přiblížit se triviálností svých obsahů a vnějškovou vizuální efektností svých forem přiblížit deníkovým tabloidům či komerčním televizím?

Nová média, interaktivita, virtualita, digitalizace, participace, uživatelská tvorba, globalizace v současnosti jedny z nejčastěji používaných slov, módních výrazů, pod něž můžeme v souvislosti s proměnami audiovizuálních médií skrýt ledacos. Publikace Média v tekutých časech se snaží zasadit nejen tyto pojmy do českého kontextu, zabývá se digitální mediamorfózou, resp. jejími vybranými důsledky v

Kolektivní monografie Co je bulvár, co je bulvarizace navazuje na publikace již Nakladatelstvím Karolinum vydané, jako byly texty O fejetonu, s fejetonem nebo O reportáži, o reportérech, Pokusy a dobrodružství – poznámky k eseji, Rozhovory o interview, O komentáři, o komentátorech, Žurnalistika v informační společnosti a podobně. Vždy se jedná o obecný úvod a poté jsou zařazeny relevantní příspěvky

„Jedno mužstvo tvrdě bránilo, aby si vymohlo prodloužení. Druhé cítilo naději na rychlé vítězství a bylo v útoku.“ Popis sportovního utkání?

Chtěli byste umět snadněji přesvědčit jiné lidi, získat je na svou stranu a úspěšně snimi navazovat vztahy? V této čtivé knížce plné rad a tipů se dozvíte, jak na to.

Třetí, revidované vydání kolektivní práce odborníků v oblasti mediálního světa pod vedením zkušené editorky doc. Barbory Osvaldové obsahuje stati věnované fenoménu zpravodajství.

Stručné a prehľadné zhrnutie žánrotvorných procesov, dejín a vývinu žánrov, s dôrazom na publictistický štýl, jeho žánre a charakteristiku. Samostatné kapitoly sú venované aj rozhlasovým, televíznym žánrom a cudzojazyčnej žánrológii.

Autoři se značnou teoretickou i praktickou zkušeností v oblasti fungování médií v České republice nabízejí podrobné uvedení do studia médií z hlediska sociálněvědní disciplíny mediální studia. Jejich ústředním zájmem je mediální komunikace jako obecný pojem, který zahrnuje institucionalizovanou symbolickou interakci a složky, které se na ní podílejí, tedy média, publikum, společenský kontext.

Může být člověk na obrazovce autentický? Pokud v podmínkách televizní výroby nemohu anebonemám být sám sebou, kým tu tedy jsem?