Editio princeps nejrozsáhlejší českocírkevněslovanské památky (328 folií), přeložené ve druhé polovině 11. století do církevní slovanštiny z latinské předlohy na českém území. Překlad byl pořízen s největší pravděpodobností v Sázavském klášteře.

Velikonoční vyznání, že Ježíš byl vzkříšen, je zásadním východiskem jak pro křesťanskou víru, tak pro křesťanskou teologii. Tato kniha proto začíná touto zásadní vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky a bere v potaz postmoderní dobu s její neredukovatelnou pluralitou.

Cieľom tejto kolektívnej monografie nebolo spracovať život biskupa Jána Vojtaššáka biograficky, ale analyticky predstaviť túto osobnosť vykreslením rôznych pohľadov na jeho život a pôsobenie, na jeho význam a vplyv v rôznych oblastiach spoločenského, politického a cirkevného života v Československu.“ Základ monografie tvoria príspevky, ktoré odzneli počas vedeckej konferencie o biskupovi Vojtaššákovi

Modlitba je něco víc než jenom nástroj a ventil zbožného sebeporozumění. Obnovujese v ní samotný střed života víry, v modlitbě člověk přesahuje sebe sama, napřahuje se po tom, co ho zachraňuje, sahá po novém počátku.

Mohu vám zaručit, že když nebudete chtít, neodnesete si nic. Mohu Ti zaručit, že když budeš chtít… Bůh je jako pramen, ze kterého si každý odnese tolik, jak velkou si přinese nádobu.

Třetí díl řady Povídá se… přináší převyprávění biblických knih Jozue, Soudců, První a Druhé Samuelovy a První a Druhé Královské. Před čtenářem se odvíjí příběhy o vstupu Izraele do zaslíbené země, Gedeonova sága i historky Samsonovy, příběhy prvních pomazaných Saula a Davida, příběhy o pokušení a zneužívání moci, modlářství Izraele i o prorocích Elijášovi a Elíšovi.

Nové číslo vedeckej kapucínskej ročenky Studia Capuccinorum Boziniensia IV. Sekciu štúdií otvára text Rastislava Nemca o Petrovi Jánovi Olivim (okolo 1248 – 1292) a jeho diele o ľudskej slobode.

Tradice církevního života se v jednotlivých zemích a později i světadílech utvářely už od doby apoštolské. Některé přetrvaly staletí, jiné zanikly, přestože mnohdy uchovávaly vzácné hodnoty.

Švýcarský terapeut C. G. Jung nazývá církevní rok terapeutickým systémem. Církevní rok se svými svátky dotýká významných otázek lidské duše a umožňuje nám kontakt s rytmem naší duše, abychom každým rokem dále rostli na vnitřní cestě zrání, uzdravování a proměny.

Autor v úvode tejto \"rozpravy o preukazovaní milosrdenstva\" napísal: Ako kresťan chcem pohovoriť o tom, čo nás oslabuje: naša chabá viera v kresťanskú rodinu, v ktorej deti vyrastajú a nachádzajú svoju rovnováhu; náš zmätok prameniaci z nespravodlivých činov niektorých kňazov; nedostatok úprimnosti, ohováranie a krivé obvinenia; naša malá viera, keď príde reč na povolania, na rehoľný či mníšsky život.

Může se v církvi dařit introvertům? Čím se v církvi liší extrovert od introverta?

Existují okamžiky, kdy se člověku zhroutí svět. Do jeho života vstoupí utrpení a věci už nikdy nejsou takové, jako předtím.

Anotace Od zasedání II. vatikánského koncilu nás dělí již padesát let, během nichž se o identitě církve napsalo hodně. Publikace navazující na konferenci, již uspořádala Katolická teologická fakulta UK v Praze, by chtěla ukázat, jak dnes církev o sobě přemýšlí.

V dejinách Cirkvi mala úcta k svätým rozličnú podobu. Boli obdobia, keď sa priveľmi zdôrazňovalo všetko, čo bolo v ich živote a po smrti zázračné.

Klasické dílo ruského teologa (1893–1979) sleduje vývoj ruské spirituality od jejích počátků až k autorově současnosti. Devět kapitol odpovídá ideovým etapám: krize ruského byzantinismu, poznávání Západu, protiklady 17. století, petrohradský převrat, zápas o identitu teologie, filosofické probouzení, historizující školy („útěk k faktům“), bdělost nad příchozími vlivy a tendence sjednocující či roz

Monografie na základě analýzya interpretace Tertuliánova spisu Apologeticum (2. stol.) sleduje změny v sebepojetí křesťanství, k nimž docházelo v dialogu s pozdně antickou latinskou kulturou a správními strukturami Římské říše. Klíčovou roli v tomto procesu sehrál pojem religio, který od druhého století proniká do jazyka křesťanské teologie a právě v Tertuliánově díle je poprvé vztažen na křesťans

Svatý Jeroným často zdůrazňoval, že bible je nástrojem, \"jímž Bůh každý den promlouvá k lidskému srdci\". Mluvené slovo otce Špidlíka obrací pozornost na příklad svatých, kteří do středu duchovního života kladli setkání s Kristem - Slovem, živě promlouvajícím. Pro nastávající církevní rok předkládáme čtenářům doposud nevydané vatikánské promluvy kardinála Špidlíka z let 2005/2006.

Antarktida je poslední země. Jet dál už na této planetě nejde.

Životopis.

Obsiahla práca vplyvného ruského mysliteľa a teológa. Venuje sa v nej témam ako sú: Poznámky o nevyhnutnosti vyššých princípov, Najvyšší princíp, Racionálna etika, Náboženský princíp človeka, Definícia pravdy ako celkovej podstaty.