Almanach medievisty-editora je výstupem z činnosti Komise pro vydávání středověkých pramenů diplomatické povahy při Historickém ústavu Akademie věd ČR. Publikace se člení na oddíly Články, Kronika, Bibliografie a Komise.

Kolektivní monografie je prvním soustavnějším průzkumem vlastností českého vyprávění v průřezu žánrovým polem a několika desetiletími 19. století. Její metodologie – diachronní poetika vyprávění – odpovídá na jeden z požadavků současné naratologie: totiž respektovat historicitu narativů a interpretovat je v kontextu dobových kulturních norem a komunikační praxe.

Shromážděné studie se v návaznosti na dřívější autorovumonografii „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti (2003) zaměřují na problematiku vztahů mezi češtinou a cizími jazyky ve vybraných dílech novodobé české literatury. První z textů si všímá uplatnění němčiny a slovenštiny v próze Boženy Němcové.

Výbor z díla literárního kritika, historika a od roku 1951 exulanta Jana Strakoše je první jeho knihou vydanou u nás po roce 1948. (V letech 1929, 1939 a 1948 vydal knihy: Počátky obrozenského historismu, Bohuslav Balbín a Dějiny politických ideologií). Editor L. Soldán do svazku shrnul literárně-historické a literárně-kritické studie a články napsané do roku 1948.

Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec.

Korespondence Bohuslava Reynka (1892-1971), editory připravovaná přes dvě desetiletí, pokrývá život Reynka básníka, překladatele a grafika. První, nejrozsáhlejší část tvoří dopisy vyměňované s Josefem Florianem, v počátcích (1914) spojené s vydáváním Reynkových raných básní a překladů, jejich styky skončily v roce 1941 smrtí pověstného vydavatele ze Staré Říše.

The National Gallery in Prague has in its collection a unique Japanese illustrated manuscript of ógi no sóshi, a genre of waka poems illustrated in fanshaped pictures, which blossomed from the late Muromachi to the early Edo period. Book of Fans, with 120 poems, is the largest such book extant in the world.

Výbor textů především meziválečné provenience české humanitní vědy byl uspořádán tak, aby čtenářům přiblížil postupné pronikání strukturalismu do českého historického myšlení. Antologie je tvořena výňatky z rozsáhlejších publikací i kratších studií J. Slavíka, I. A. Bláhy, J. L. Fischera, J. Mukařovského, Z. Kalisty a F. Kutnara, jejichž výklady historických skutečností nesou přinejmenším stopy strukturalistických

Jedná se o výbor z téměř dvou stovek rozhovorů, které byly v posledních dvaceti letech publikovány v časopisu Host. Pětatřicet nejzajímavějších dialogů se spisovateli, literárními kritiky, umělci a vědci odhaluje nejen životní a tvůrčí osudy těchto osobností, jejich názory a postoje, ale fakticky zaznamenává i vývoj literatury v posledních desetiletích.

Průkopnická kniha sleduje, jakým způsobem Listy trávy (1855) a Obratník Raka (1934 ) burcují čtenáře k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu a prostřednictvím orální mnemotechniky rehabilitují tělesnost.

Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach.

Kniha ozřejmuje souvislosti, které v umění začátku 20. století charakterizují změnu paradigmatu označovanou jako nástup historické avantgardy. V konfrontaci s nejasně definovaným pojmem expresionismu, tradičně používaným při interpretaci některých projevů avantgardní poetiky v české literatuře.

Zborník prináša materiály zrovnomennej konferencie Ústavu slovenskej literatúry SAV. Podujatie bolo súčasťou pravidelného cyklu podujatí k problematike žánrov populárnej kultúry a ich presahov a styčných bodov s tzv. vysokou kultúrou.

Autorův první výbor z textů sestává z projevů publikovaných v 90. letech XX. století. Některé z nich vznikly jako doprovody knižních edic, jiné jako konferenční příspěvky a zase jiná otiskla soudobá periodika.

Esej sleduje proměny tradičního chápání kultury v moderní době. Popis jednotlivých projektů \'moderní\' kultury - od Matthewa Arnolda k F. R. Leavisovi, Marshallu McLuhanovi, Jeanu Baudrillardovi, Georgi Steinerovi a Zygmuntu Baumanovi - představuje různé způsoby, jakými se \'tradiční\' kultura vymezovala vůči modernosti.

Dvě společně vydávané monografie pojí dílo jedné z ikon francouzského strukturalismu Rolanda Barthese. Jak již jejich názvy napovídají (Zotročený mýtus, Od ideologii k fantasmatu), každý z autorů je pojednává z jiného hlediska: teorie ideologie a psychoanalýza slouží jako komplementární hledisko k dekompozici moderních mýtů a strukturalismu (jako i opačně). Rozmanité dílo Rolanda Barthese je ale také

Soubor statí a překladů z literatur Dálného východu určený odborné i laické veřejnosti. Seznamuje čtenáře s počátky čínského písemnictví, s čínskými básnickými formami a osobností básníka Su Š´. Korejská část je zastoupena studií a překlady ukázek z kroniky Odkazy Tří království a s ukázkou tradiční korejské básně kasa.

Výbor z textů Martina Hyblera o literatuře. Svou svobodu a kreativitu čerpají Hyblerovy texty, zahrnuté do výboruKolem dokola, i z předpokladů, které by mohly být považovány za autorovu nevýhodu.

Faustování je prvním knižním vydáním sborníku, který dali dohromady přátelé Václava Havla v roce 1986 při příležitosti jeho 50. narozenin. Texty se z různých úhlů zabývají Havlovou \'faustovskou\' hrou Pokoušení: od platónských dialogů, přes ďáblův monolog až po tajemnou Faustovu milenku.

Nikdy sa nebude dať dosiahnuť, aby sa každému všetko páčilo, lebo nevyspytateľná oblasť vkusu, viazaná na individuálne črty osobnosti, jej odlišnú skúsenosť, pripravenosť a množstvo iných činiteľov bude spôsobovať diferenciáciu, no na tom, že štruktúra diela, jeho významovosť, veta, melódia, rytmus, farebnosť, kompozícia, miera, dikcia a množstvo ďalších faktorov a detailov má kvalitu, sa možno zhodnúť,