Steve Stern je kritikou považován za mistra moderní židovské povídky, autora, který dokáže originálně zprostředkovat židovskou tradici i nesčetné příběhy s ní spojené. Vyučuje literaturu na Skidmore College v Saratoga Springs (New York). Ve svém psaní neskrývá vliv jidiš autorů, jako čtenář obdivuje Franze Kafku a skrze něj i Prahu (kde krátce pobýval). Napsal několik povídkových souborů, dále publikoval

Dojemný a vtipný román, ktorý vyzdvihuje tiché víťazstvá nenápadných ľudí medzi nami. V luxusnom činžiaku v centre Paríža pracuje päťdesiatštyriročná Renée.

Niektoré veci sa nemenia. Je leto a klimatické zmeny dosiahnu nezvratný bod, v ktorom sa život na zemi mení na nočnú moru.

Stefan Grabiński (1887 – 1936) je dnes najznámejším poľským autorom hororovej fantastiky, weird fiction, zároveň však aj literárne ambicióznym modernistickým spisovateľom. Bol predovšetkým majstrom fantastickej psychologickej poviedky s pozvoľna hustnúcou temnou atmosférou, s gradovaním tajuplných úkazov a vyhrotenou, no nejednoznačnou pointou.

Amatérská švédská astrofyzička Petra spočítala, že 7. září 2011 ve 21.20 zanikne svět. Toto proroctví ji svede dohromady s poněkud jednoduchým Johanem, který umí proměnit obyčejné jídlo v gurmánský zážitek, a s důchodkyní Agnes, která si pod falešným profilem vydělává jako mladá influencerka.

Osamělá starší žena adoptuje dívku z dětského domova, které říkají Lastočka, tedy Vlaštovka. Ta pak objevuje mnohonárodnostní Kišinev, kde vyrůstá mezi ruskou, moldavskou, ukrajinskou a židovskou kulturou.

Uličky pamäti. Uličky vo favele.

Maxim Gorkij (1868–1936) je jednou z nejpozoruhodnějších postav ruské literatury. Tento skutečný „muž z lidu“ právě mezi oním lidem čerpal témata pro svá malá i velká díla – a tak je i hodnocení jeho tvorby velmi rozmanité: jedni ho označují za génia a mistra literární epiky, jiní zase za pouhého sběratele laciných banalit.

Raný román držiteľa Nobelovej ceny za literatúru Johna Steinbecka V neistej bitke stojí na začiatku jeho rozsiahleho spoločensky kritického diela. Rozpráva príbeh zberačov jabĺk, ktorí sa snažia vydobyť si štrajkom lepšie pracovné podmienky.

Príbeh Jonáša Toledana, syna židovského zlatníka, sa začína na sklonku 15. storočia, tesne pred vyhostením Židov zo Španielska. V krajine kráľovnej Izabely vládne krutá inkvizícia a strach. Mnohí Židia sa pod tlakom okolností rozhodnú stať katolíkmi, no súaj takí, ktorí si chcú zachovať pôvodnú vieru a húfne odchádzajú za hranice.

Syn sovětského spisovatele obdrží rukopis posledního otcova díla. V něm Ivan Ivak líčí vlastní tvůrčí dráhu i události, které jí předcházely: zážitky dospívajícího chlapce z chudé kyjevské čtvrti po příchodu Němců i svou následující profesi popravčího v sovětských orgánech.

Jmenuji se Maryte – věta, kterou se šestiletá Renata naučí litevsky a opakuje ji jako zaříkadlo proti všemu zlému. Pochází totiž z městečka ve Východním Prusku, z dnešní Kaliningradské oblasti, a má tu smůlu, že je Němka.

Kniha \"Na ostrie argumentu\" je výberom najlepšímch apologetických textov geniálneho spisovateľa Gilbert Keith Chesterton. Chesterton, ktorý je označovaný ako \"princ paradoxu\" tu výnimočným spôsobom reaguje na hnutia, ktoré sa rodili v jeho dobe, ale ich dosah v plnej sile cítime dodnes - kult pokroku, protikresťanské argumenty zo strany sekulárneho aj \"duchovného\" sveta.

Román plný absurdít, nečakaných situácií a náhod, ako aj obyčajnej ľudskosti a koncov, ktoré napriek všetkému úsiliu nemôže človek odvrátiť. Hlavným hrdinom je Garp, neobyčajný človek plný obyčajnej ľudskej túžby, ktorého životné osudy poznačí už jeho počatie – jeho matka si zaumieni mať dieťa bez partnera a za otca si vyberie nevyliečiteľne chorého vojaka T. S. Garpa, ktorého ošetruje.

Hlavným hrdinom príbehu je malý Rikki-tikki-tavi, lemur mongoz, ktorý sa ocitne v záhrade jednej britskej rodiny. Členov rodiny nenávidia dve zlé kobry a chcú ich zabiť.

„Krátkým“ románem Republika učenců z roku 1957 pokračuje nakladatelství Opus ve vydávání děl jednoho z nejpodivuhodnějších solitérů německé literatury Arno Schmidta (1914–1979). Pro čtenáře, kteří jeho tvorbu sledují, bude tento román nesporným překvapením, pro ty, kdož ho ještě nečetli, fascinujícím úvodem do jeho osobitého světa.

Taras Prochasko (* 1968, Ivano - Frankivsk) je ukrajinský prozaik a esejista. Spolu s Jurijom Andruchovyčom patrí k jadru tzv. Stanislavovského fenoménu - živého umeleckého prostredia, ktoré sa v spisovateľovom rodnom meste (s historickým názvom Stanislavov) sformovalo koncom osemdesiatych rokov dvadsiateho storočia.

Rose Danielsová se v pouhých osmnácti letech provdala za sadistického policistu-detektiva, který s ní nesmírně brutálně zachází. Po čtrnácti letech trápení se Rose rozhodne od svého manžela utéct a začít nový život.

Román bengálského spisovatele Bibhútibhúšana Bandjopádhjáje (1894 - 1950) \'Píseň o cestě\' figuruje v dějinách světového kulturního dědictví pod svým původním bengálským názvem Pather páňčálí, pod nímž jej v padesátých letech natočil slavný indický režisér Satjadžit Ráj a s nímž tehdy dobyl prestižní hlavní cenu filmového festivalu v Cannes. Dějištěm románu je bengálská vesnice z přelomu devatenáctého

Barva léta je poslední román, který Reinaldo Arenas napsal před svou dobrovolnou smrtí v roce 1990. Velkoryse rozvržené dílo je groteskní a parodickou alegorií autorova života i historie jeho země.