Exkluzívna kniha mapujúca predovšetkým vilu Edvarda Beneša v Sezimově Ústí. Prináša fotografie (300 nepublikovaných) manželov Benešových, ich návštevníkov...

Kniha Václavy Jandečkové se vrací doměsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou. Hlavní postavou knihy je Ota Tulačka, autorčin dědeček a vůdčí osobnost odbojové skupiny „Cyril“, která dokázala převést přes západní hranici desítky pronásledovaných či ohrožených osob, mezi nimi řadu politických, vojenských

Úspešný vstup prvej Slovenskej republiky na medzinárodnú scénu bol podmienený predovšetkým tým, aké stanovisko k nej zaujmú jednotlivé štáty sveta. Cesta k nadviazaniu diplomatických stykov s Rumunskom nebola napriek dlhoročnému slovensko-rumunskému priateľstvu jednoduchá, ale po prekonaní počiatočných pochybností o trvácnosti Slovenskej republiky Rumunsko uznalo nový štát de iure.

A. H. Škultéty, správca Prvého slovenského evanjelického gymnázia, vo svojich Pamätiach zaznamenal dobové pomery od vzniku gymnázia v roku 1862, cez obdobie pôsobenia až po zánik tejto jedinečnej vzdelávacej inštitúcie v roku 1874. Dielo je svedectvom dnes priam neuveriteľného osobného nasadenia, obetavosti a zápalu za veci verejné, za kultúrne povnesenie slovenského národa.

V publikácii jednotliví autori prezentujú svoje pohľady na kľúčové udalosti, inštitúcie, orgány a osobnosti časovo spojené s rokom 1919 a priestorovo s územím Slovenska. Ich ambíciou bolo nazrieť prioritne do štátoprávnych, cirkevných, vojensko-bezpečnostných a kultúrno-spoločenských priestorov onej doby.

Súbor pramenných textov súvisiacich s cyrilo-metodskou misiou na našom území a s jej bezprostredným pokračovaním sprístupňuje slovenskému čitateľovi v jednom zväzku základné, ale aj menej známe písomné pamiatky, ktoré poukazujú na korene našej duchovnej a kultúrnej tradície a sú neoddeliteľnou súčasťou prvej písomne zaznamenanej fázy našich národných dejín. Mnohé z nich boli naposledy publikované pred

Kniha Fenomény dejín je pútavou výpravou do minulosti. Trinásť historikov mapuje v rozhovoroch s Jaroslavom Valentom rôzne epochy ľudských dejín.

Polemika o Československom rozkole je prvým titulom novej edície Pramene a polemiky. Je to súbor dvoch významných diel: Milan Hodža – Československý rozkol a kritická reakcia naň od Jozefa Škultétyho – Stodvadsaťpäť rokov zo slovenského života.

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Čtrnáctý díl představuje kraj na východ od Hradce Králové.

Období mezi dvěma světovými válkami v Československu je dodnes spojeno s představou rozkvětu demokracie, hospodářství a kultury. Tento idealistický pohled se střetává s řadou problematických jevů, které období tzv. první republiky doprovázely, o období po Mnichovu 1938 nemluvě.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb – pomníky připomínající oběti první světové války. Patřily mezi ně jak drobné křížky či nevelké kamenné stély, tak i pohledově dominantní a nejednou i významově vrstevnatá sochařská díla.

„Kdo je pánem Čech, je pánem Evropy!“ Takhle to prý kdysi řekl pruský kancléř Bismarck a dějiny mu v zásadě daly za pravdu. Habsburská veleříše, zbořená v závěru světové války (té první), nemohla bez naší země přežít a po jejím uchvácení zatoužili poté jak Hitlerovi Němci, tak Stalinovi Rusové...

První díl souboru kratších textů Petra Pitharta přibližuje třicetileté období šedesátých až osmdesátých let 20. století. Po ukázkách z mladických básnických pokusů shrnuje autorovu polemickou publicistiku v Literárních listech roku 1968, samizdatové texty a záznamy debat v disentu, stati z exilových periodik i „zprávu o stavu společnosti“ z října 1989, která předpověděla to, co si z minulosti poneseme

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly.

Téma holdovacích cest do slezské metropole, jimiž se autorka zabývá již několik let, shrnula do jednolité publikace, v níž nejen poskytuje cenné informace o průběhu a zákulisí (trasa, délka pobytu, podoba slavností atd.) těchto cest jednotlivých českých panovníků na sklonku středověku a počátku novověku, ale shrnuje i obecně problematiku tohoto symbolického aktu. Diachronický pohled na podobu jednotlivých

Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung). Za císaře Josefa II. byla určena jako povinný předmět pro všechny posluchače třetího ročníku rakouských filozofických fakult. Přes zjevnou nobilitaci zároveň zůstala trvale vystavena útokům ze strany jak pragmatiků, požadujících

K 50. výročí pražské revoluce v roce 1995 vydal Dr. Bohumil Kobliha reportáž na pokračování v exilovém listě Denní Hlasatel v Chicagu v USA. K 60. výročí pak tyto historické záznamy rozšířil na knihu, která vyšla v roce 2005.

Kniha Najstaršie dejiny Slovenska v reči obrazov z edície PICTORIA otvára slovenskú históriu svetu prostredníctvom obrazov. Výtvarné fotografie, sprevádzané krátkymi textami v cudzích jazykoch, s ľahkosťou prevedú čitateľa tisícročiami.

Česko-německá edice rukopisné kroniky Mariánských Lázní z doby vzniku a prvotního rozkvětu tohoto lázeňského místa. Otištěno je všech 89 kreseb, jež obsahuje Felbingerův rukopis kroniky a připojen je výběr kreseb z Felbingerova skicáře, uloženého v zámecké knihovně Staré Sedliště.

Za samozřejmou součást moderní evropské společnosti dnes považujeme sociální vymoženosti, jakými jsou podpora v nezaměstnanosti, důchodový systém, veřejná ochrana zdraví, bezplatné vzdělání a řada dalších. Již jsme si zvykli na sociální a přerozdělovací funkci státu, od něhož očekáváme, že nám tyto služby zajistí. Přitom tato role státu, stejně jako související otázka společenské solidarity, je a byla