Putování Královským hvozdem cestou necestou končím u stodůleckého obecního mlýna. Stojím u jeho již zhroucené zdi, která byla po řadu let jediným zachovalým pozůstatkem z celé obce Stodůlky a připomínala existenci této starobylé svobodné kovářské rychty. Rozvalené kameny jakoby vypadly z mozaiky historie, jejíž znovusložení není jednoduché a snadné. Nořím ruku do chladné vody Křemelné a nechám ji protékat

Kniha mladé badatelky se v jedinečné historické sondě z pomezí dějin vědy, vědní politiky, expertních kultur a dějin společnosti zabývá dobovými představami o jaderné energii a energetice v Československu v padesátých letech 20. století. Zaměřuje se na popularizaci tohoto tématu v československém tisku ve zmiňovaném období a přináší analýzu čtyř hlavních motivů, v jejichž rámci se tehdy o jaderné energii

Třetí díl \"Erbovní mapy\" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu se podíváme do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou

Základnou otázkou, ktorú som si musel položiť na konci 90. rokov minulého storočia a ktorú si musím položiť aj teraz, je: Čo sú to dejiny Slovenska? A odpoveď je rovnaká: Sú to dejiny súčasného teritória Slovenska a dejiny jeho obyvateľov s dôrazom na slovenský národný príbeh, pretože je to príbeh dominantného etnika na tomto území.

Příběh podnikatelských aktivit a životních peripetií příslušníků rodiny Beniesů, které představuje předkládaná kniha, je v první řadě pozoruhodným vhledem do života podnikatelských elit židovského původu, kterým se během několika málo dekád 19. století podařil význačný sociální a ekonomický vzestup. Cesta haličských obchodníků ke špičkám společnosti a k rozhodujícímu vlivu ve strategických hospodářských

Svedectvo Jozefa Tekleyho, násilne odvlečeného orgánmi NKVD v roku 1945 a väzneného sa až do roku 1953. 4. apríla 1945 sa blížil k Bratislave front. S tromi kamarátmi zo Spiša ho zadržali pracovníci NKVD.

Pražský uličník je publikace určená široké čtenářské veřejnosti. Svým tématem a zpracováním totiž poslouží nejen jako užitečná pomůcka pro profesionální historiky či úřady a instituce, ale najde si své příznivce i v řadách amatérských zájemců o pražské dějiny.

Posledné veľké dielo najvýznamnejšieho slovenského historika stredoveku prof. PhDr. Richard Marsina, DrSc., ktorý spolupracoval s Mgr.

Tři režimy, příběh jedné ženy, případ jednoho advokáta. Jen výjimečná zběsilost dějinných zvratů 20. století byla způsobilá nastolit v průběhu jediného desetiletí takové podmínky, že jedna a tatáž causa byla posuzována a souzena v rámci tří funkčně diametrálně odlišných a ideologicky jinak zaměřených právních systémů.

Na podzim 2021 uplynulo právě osmdesát let od chvíle, kdy nacisté zahájili systematické deportace Židů z Čech a Moravy do vyhlazovacích koncentračních táborů. První transport našich někdejších spoluobčanů židovského původu, zbavených všech práv, majetku i rodinného zázemí, vyjel směrem na východ v říjnu 1941.

Hlavním cílem této publikace je na základě historicko-pedagogického výzkumu představit každodenní život českých obecných menšinových škol v období první Československé republiky v širším společensko-historickém kontextu. Každodenní život těchto škol přitomautor sleduje v politickém okresu Ústí nad Labem, který se nacházel v období první republiky v česko-německé jazykově smíšené oblasti.

Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455). Když v roce 1455 umíral, ze světa odcházel bezpochyby jeden z nejmocnějších mužů polipanské éry.

Rozhodnutie prezidenta Václava Havla z 1. januára 1990 o amnestii pre viac než 21 000 odsúdených v československých väzniciach bolo veľkým revolučným predelom – symbolickým krokom k rozchodu s praktikami komunistického súdnictva a zároveň prvým zásadným politickým rozhodnutím nového prezidenta, ktoré sa stalo trvalou súčasťou jeho politického a morálneho odkazu. Aj vďaka medializovaným prípadom trestných

Vyznamenania vo faleristickom ponímaní, čiže nositeľné a neprenosné ocenenia zásluh, majú svoj pôvod v období stredoveku. Do definitívnej podoby, v akej ich poznáme dnes, sa však vyvíjali niekoľko nasledujúcich storočí.

Podrobná historie jedné z nejvýznamnějších a nejznámějších plzeňských budov. Kniha popisuje její výstavbu, první vězně, zázemí věznice, ale také slavné útěky, známé politické vězně i její chmurnou historii – politické procesy z padesátých let.

Sedm autorů kolektivní monografie se zabývá výsledky voleb, které významně předznamenaly události února 1948. Podrobně analyzují situaci v Čechách i na Slovensku, věnují se případu Heleny Koželuhové a sledují mezinárodní ohlasy jejich politického dopadu.

Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415.

Československý Červený kríž (Slovenský Červený kríž) bola a je najstaršia a najväčšia mimovládna humanitná organizácia vo vtedajšom Československu a vzniknutej Slovenskej republike. V predkladanej knihe sú chronologicky zoradené udalosti a fakty vybrané z archívov tak, aby bolo čitateľovi jasné, že Červený kríž na Slovensku postupne prechádzal pamätnými zmenami, ktoré vyvrcholili historickým faktom

Duchcov je městem paradoxů. Jen kousek za malebným náměstím s barokními památkami se rozevírá obří tlama uhelného leviatana, která stále hrozí pohltit město i s jeho staletou historií, vepsanou už do vzácných středověkých rukopisů zdejší městské knihy nebo do nekrologia duchcovských dominikánek.

Kniha ponúka neobyklý pohľad na dejiny Slovenska v 20. storočí cez prizmu životného príbehu príslušníka bezpečnostného aparátu. Ústredná postava diela, Gustáv Polčík, rodák z Veľkých Kostolian (1918), bol najprv príslušníkom Zboru žandárstva Slovensk ej republiky (1941-1944), potom povstaleckým četníkom, neskôr žandárom za nemeckej okupácie a nakoniec partizánom. Po vojne sa stal príslušníkom Národnej