Vzdělávání dospělých se v současné době stalo globálním fenoménem, patří k proklamovaným prioritám rozhodujících ekonomických a politických aktérů soudobého světa. Z oblasti, která byla od 19. století chápána především jako sféra snah o spravedlivější společnost a seberealizaci, se v posledních desetiletích stal předmět politik sledujících cíle ekonomického růstu a adaptace lidí na podmínky globálního

Budoucnost vzbuzuje ve světě turbulentních změn a nejistot obavy. Přesto ji držíme ve svých rukou.

„Roubini lehce proniká do nejzávažnějších problémů a způsob jeho myšlení je mezi ekonomy nebývale průzračný. Tak výstižný a přiléhavý popis světové politicko-ekonomické situace jsem jinde nenašel.

Člověk je tvor společenský. Máme potřebu někam patřit.

Zdá sa, že západný svet je dnes v kríze. Pod všetkým tým šialenstvom sociálnych médií a politikou v štýle reality šou je však skrytá hlbšia skutočnosť: nechávame sa unášať prúdom, zacyklili sme sa v opakovaní a ocitli sme sa v slepej uličke.

Cílem studie je popsat základní hodnoty a postoje v rodinném životě a partnerství, které převažují v západním a východním Německu, České republice a Polsku. Analýza seznamovacích inzerátů umožnila identifikovat klíčové hodnoty a postoje, které utvářejí koncepci života a partnerství v každé z těchto čtyř společností.

Jakkoliv hluboko se vrátíme do minulosti, nikde se nesetkáme s módou štíhlosti, ba hubenosti v podobě, která by se byť jen vzdáleně podobala dnešním trendům. Naše doba není pravidlem, nýbrž výjimkou.

„Psaní je má celoživotní obsese – nejdříve to bylo psaní odborné, potom spíše populárně-vědecká literatura a publicistika, a jak stárnu, začínám psaním reflektovat především své niterné pocity a textem komunikovat s lidmi,“ přiznává Fedor Gál na své webové stránce. Pro titul Několik dnů je to výstižná charakteristika.

Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické.

Kolektivní monografie se zabývá tématem materializace identit v prostoru socialistického a post-socialistického města. Vychází z předpokladu, že městský prostor sehrával důležitou roli v procesu formování národních identit těchto měst, přičemž formulace nových identit výrazně ovlivňuje vzhled (post)socialistických měst.

Kniha analyzuje současné významné téma rizikové společnosti a jejího globálního ohrožení. Navazuje přitom na dílo proslulého autora Ulricha Becka, podle kterého se dosavadní společnost dostala do rizikového stadia svého vývoje.

Kniha přináší výsledky řady sociologických a antropologických výzkumů týkajících se etablování muslimů a islámu v českém prostředí, které proběhly v rámci výzkumu „Islám v ČR: etablování muslimů ve veřejném prostoru“. Předkládá informace z perspektivy sociálně-vědního poznání a je příspěvkem do diskuse, která se v české společnosti v posledních letech rozpoutala. Hlavní témata: MUSLIMOVÉ A ISLÁM PO

Predkladaný náčrt základov vedecko-výskumnej činnosti s dôrazom na kvatitatívny výskum, by sme mohli nazvať za akúsi Logiku výskumného procesu. Práca chce pomôcť tým záujemcom, ktorí chcú preniknúť do tajov empirického výskumu.

Kniha otevírá novýpohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.

Dvojjazyčný česko-anglický soubor aforismů.

Jedna z mála klasických knih z oblasti sociální filosofie 20. století, v níž autor zkoumá vznik, přeměnu a rozklad měšťanské veřejnosti v souvislostech vývoje moderní společnosti. Publikace vychází v novém vydání v lehce upraveném překladu Aleny Bakešové a Josefa Velka.

Esejistická kniha G. Lipovetského (nar. 1944) si všímá změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot. Autor metodicky mapuje takové jevy, jako je bioetika, mediální charita, humanitární akce, ochrana životního prostředí, mravní reforma obchodní sféry, politiky i médií, spory kolem potratů apod.

Kniha je pokusom o veľkú sociologickú teóriu. Na základe znalostí sociológie, psychológie, filozofie, lingvistiky, ekonómie a politológie si autor kladie otázku konštitúcie sociálneho rádu.

Kniha představuje významného francouzského myslitele a jednoho ze zakladatelů moderní sociologie Émila Durkheima (1858-1917). Pojednává o Durkheimových předchůdcích na poli sociální vědy, o jeho epistemologii, sociologické metodě a různých podobách uchopení vztahu mezi individuem a společností, zejména v oblasti epistemologie, morální sociologie a teorie výchovy. Monografie ukazuje v českém prostředí

Autor si vybral nevšední téma hospod jako uzlového bodu komunikace. Ve své knize, založené na vlastní autopsii = vlastních prožitcích, popisuje své návštěvy hospod v Olomouci, na Valašsku a také v cizině.