Jmenuje se Nina. Kdysi malovala, ale od chvíle, kdy se vdala, už to nedokáže. Proč? Manžel ji obklopuje luxusem a aseptickou čistotou a ona se brání mít s ním dítě. Odchází od něj za jinými muži a ženami, toulá se ve skutečnosti i ve vzpomínkách na svou nekonformní babičku, která pracovala jako lékařka v Africe. A hledá cestu. K sobě a ke svému malování. Jako vypravěčka z Tisíce a jedné noci proplétá

Jana a Zuza. Dvě sedmnáctileté holky, které kromě normálních problémů, jaké mají všechny jejich vrstevnice, musí řešit i mnohem složitější věci. Janě zemřel nejlepší kamarád, a i když je to víc než rok, z jeho smrti se dosud nevzpamatovala. Ráda by si o svých pocitech a úzkostech s někým popovídala, ale spolužáci ji považují za uzavřenou a nekamarádskou a upracovaní rodiče na ni nemají čas. Zuza má

Alena Wagnerová je známá jako orální historička a publicistka, jako autorka biografií kulturních osobností a povídek. Výjimečné místo v její tvorbě představuje novela Dvojitá kaple, neboť je intimní zpovědí o dětství, dospívání a zrání mladé ženy, přičemž osu vyprávění tvoří vztah rodičů a dětí. Novela vyniká především svou intenzitou. Přestože jde o introspektivní prózu, o proud vnitřních promluv,

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat.

Mrtvá matka a tři dcery, z nichž každá měla dobrý motiv i příležitost. Napjatý vztah matek a dcer se opakuje v mnoha rodinách a v každé generaci. Proč a jak zemřela teta Meluzína a která z dcer jí k tomu dopomohla? Policie o rodinné zkazky nemá zájem, a tak se pátrání na vlastní pěst ujímá rodinná přítelkyně. Rozplétá přitom stará tajemství obou rodin – té s mrtvou matkou, ale i své. Tajemství, které

Lukáš Vavrečka (1987), básník a prozaik, časopisecky publikuje své verše a eseje, je autorem románu Revolucionáři (vyšlo v r. 2005), sbírky experimentální poezie Vyhnanec s křídly (vyšlo v r. 2008), rozsáhlé čtyřhlasé básnické skladby Partitura (inscenováno v r. 2008) a spoluautorem básnického sborníku studentů Filosofické fakulty Univerzity Pardubice Lumírem proti své vůli (vyšlo v r. 2009).

Kniha úvah, portrétů, hudebních textů a básní, setkání lidí známých i neznámých, zážitky s uměleckými výkony stejně jako sportovními, hledání opěrného bodu života. Důvěrné, otevřené vhledy do našich tužeb, souvislosti našeho života a tvorby v jakémkoliv oboru. Po ohlasu knihy O květině přichází autorka s titulem volně navazujícím, inspirovaným svátečními nedělními rány, která prožívá se svými posluchači

Jak kdysi prohlásil slavný režisér Woody Allen: „Chceš-li rozesmát pánaboha, řekni mu své plány.“ Lidské osudy jsou nepředvídatelné a ve dvacátém století obzvlášť. To potvrzuje dramatický a emotivní příběh, který si klade otázky o smyslu odvahy a strachu, štěstí i utrpení, paměti a zapomínání, piety i lhostejnosti. Román je to více než osobní, všechny postavy i události jsou totiž autentické.

Autor knihy povídek Tady a tam vypráví zvláštní příběhy, který zachycují svět i s jeho logikou nerozumění... Na pozadí často záměrně nedopovězených příběhů vstupují na scénu metafyzické stroje, které vnášejí do děje nepředvídatelné zvraty. Proti tradičnímu prostoru jednotné zkušenosti, kde jako nástroj srozumění slouží archetypy a univerzální symboly, stojí skrytě segmentarizovaný prostor globální

Těch látek, vzorů, barev! Řeč není jenom o šatech, ale hlavně o životě a ženských půvabech. Úspěšná herečka a spisovatelka Ivanka Devátá moc dobře ví, že šaty dělají ženu, a s chutí se probírá vzpomínkami na své divadelní i civilní kostýmy, sukně, halenky, boty a klobouky. Zve nás do časů mistrovské krejčoviny, kdy se šilo na míru u Podolské či v salonu Styl, i do skromnějších dob, kdy se šaty dědily

Je to generační konflikt, typický problém dnešní rozdělené společnosti, nebo rozpor víry a racionality? Jarka Kohoutová a Karolína Mapalová, matka a dcera, obě přišly o manžela a obě jsou nuceny se vyrovnat se životem po smrti blízkého člověka. Inteligentní Karolína svět do důsledku racionalizuje, zároveň se však často nečekaně ocitá v zajetí vzteku a emocí. Citově založená Jarka by svou dceru ráda

Anna se přestěhuje s manželem Petrem a synem Vašíkem do Ostravy za Petrovým divadelním angažmá. Mají za to, že se konečně blýská na dobré časy. Jenže Petr chce víc. Chce ten dům, který ho již dlouho vábí, chce podávat herecké výkony, ze kterých běhá divákům mráz po zádech. A dům mu jde vstříc. Plní se mu každé jeho přání a vše jde jako na drátkách, dokud v blízkém okolí jejich nového domu nezačnou

Čtvrtá prozaická kniha historičky umění Mileny Slavické navazuje na její první dvě knížky (Povídky jamrtálské a Hagibor) a tvoří s nimi trilogii. Jde o knihy vzájemně propojené, které mají téměř stejné literární hrdiny (ve smyslu jejich základního charakteru) a hlavní postavy mají stejná jména. Všechny tři knihy vypovídají o přibližně stejné době. A všechny tři jsou neseny lokální imaginací, každá

Nadčasový román na stále aktuální téma. Dvacet let života hrdinky Zuzany, která zjistí, že \"zdravý\" partnerský vztah na bázi patriarchální modelu muže živitele a ženy v domácnosti, je nefunkční. Pro klid v rodině je ochotná snášet domácí násilí až do dne, který jí změní celý život. Nabere sílu,odmítne se smířit s osudem, postupně nalézá odvahu svoji nelehkou situaci řešit a navzdory překážkám je

Nová knížka vážně i nevážně míněných aforismů autora, proslulého svými knihami dvojverší, jednoverší, půlverší a čtvrtverší, které už mají své místo v České knize rekordů. Rýmované i nerýmované aforismy jsou doplněné autorovými kresbami. Knížka, která pobaví, potěší i poučí!

Mušle a jiné odposlechy je sbírkou drobných apokryfických příběhů Květy Legátové, které spojuje přesvědčení, že věci bývají jiné, než by se zdálo na první pohled. Úsměvná knížka znovu představuje oblíbenou autorku jako mistra českého jazyka i dialogu a čtenáře potěší laskavým a nevšedním pohledem do lidské psychologie.

Povídky a poetizované prózy Florbely Espancy, zařazené do výboru Masky osudu, vynikají stejnou senzibilitou, s jakou jsou sdělovány prožitky a pocity v autorčiných sonetech, jejichž zlomek vyšel v českém překladu v r. 1997. Prostupují je stejně sugestivní obrazy krajin rodného Alenteja, jež evokují neplodnou vyprahlost a melancholii vřesovišť či těží z intenzivních barevných tónů slunečného kraje,

Okouzlující příběh o nerozlučném přátelství dvou holčiček. Káťa a Barča jsou už dlouho nejlepší kamarádky, každá je ale jiná. Ve chvíli, kdy jedna začne dělat něco jiného než ta druhá, to vypadá, že je s přátelstvím konec. Naštěstí jsou tu jedinečné náram

Na stopy Čechů, kteří v letech 1861–1865 bojovali v americké občanské válce, narazil Josef Škvorecký víceméně náhodou, když v archivu Chicagské univerzity hledal podklady k románu o Antonínu Dvořákovi Scherzo capriccioso. Příběhy krajanů, kteří se dobrovolně zapojili do války o budoucí podobu Nového světa, na něj silně zapůsobily a inspirovaly ho k úvahám o příštím románu. Sedm let věnoval studiu archivních

Americký umělec Bartoň Lidice Beneš poráží smíchem smrt. (Narodil se po vypálení Lidic rodičům s českým původem - odtud jeho kuriozní jméno.) Už přes 30 let žije s HIV pozitivitou a svou nemoc dovede využívat ve své výtvarné práci. Obrazy, ve kterých používá svou vlastní pozitivní krev, kremační popel zemřelých přátel nebo léky na AIDS jako výtvarnickou potřebu, projely skoro celý svět a všude vzbudily