Kniha podáva komplexný pohľad na ženskosť a jej úlohu vo vývoji ľudskej spoločnosti a jej filozofický základ najlepšie vystihuje pojem fundamentálny genderizmus. Obsah publikácie poskytuje zároveň možnosť mladým ženám usporiadať si svoju budúcnosť tak, aby bola čo možno najšťastnejšia, preto bude text tejto knihy neoficiálnym povinným čítaním mladých žien. V súčasnosti je možné predpokladať, že jej

Kniha mistra pera Maxe Kašparů je sice vzhledem tak prostá a útlá, ale obsahově bohatá na životní příběhy, osobní zkušenosti, srozumitelnou víru, a především nepřehlédnutelnou radost ze života. Setkáme se s renesančním provokatérem, který je nápadně podobný svému Mistrovi, který vyrušoval a provokoval svoje současníky. Ne proto, aby je vytočil, ale dal jim prostor pochopit, co je důležité a co naopak

V mocenských záležitostech je nemorální jednání přípustné

Kolektívna monografia sa z rôznych bádateľských perspektív zaoberá skúmaním vybraných ideových a filozofických presahov, ktoré ovplyvnili rozvoj slovenského filozofického a politického myslenia. Autori približujú problematiku skúmania národných filozofií v stredoeurópskom kontexte prostredníctvom dôrazu na prelínanie filozofických naratívov.

Studie nabízí čtenáři alternativní čtení základního textu tradiční logiky. Jejím cílem je, kromě předvedení původního analytického postupu a myšlenky výkazu, hledat v hloubce odborných logických výrazů a zručného kalkulu slova prosté řeči a jimi se pokusit odpovídat na otázky, které studium logiky provázejí: Jak přistupujeme k myšlenkám?

Edita Steinová (1891– 1942) bola významná nemecko-židovská katolícka filozofka a rehoľníčka. Od roku 1932 prednášala na Pedagogickom inštitúte v Münsteri, ale po nástupe nacistického režimu musela učiteľské miesto opustiť.

Ústředním tématem knihy profesora německých studií a srovnávací literatury na Brownově univerzitě Gerharda Richtera je specifická figura modernity, figura následování, přežívání, nastupování či přicházení po někom nebo něčem, figura, již by bylo možné nazvat potomností. Na analýzách textů autorů jako Kafka, Heidegger, Benjamin, Brecht, Adorno, Lyotard nebo Derrida ukazuje, jakým způsobem se potomnost

Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem, aniž by je zbavila jejich subtilnosti a komplexnosti.

Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem. K jeho zájmu o osobnosti, jako byl Sókratés, Ježíš, Dorothee Sölleová nebo Hans Küng, jej vedly osobní sympatie i snaha pochopit, v čem spočívá pravé lidství.

V poradí už šiesty zborník z doktorandského dňa Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity prináša deväť štúdií doktorandov troch študijných programov, a to slovenské dejiny, sociálna psychológia a systematická filozofia. Dies doctoralis, ktorý sa organizuje na fakulte od roku 2011, sa uskutočnil 9. marca 2016.

Pokus o nalezení etického základu, který by objasnil dualismus eudaimonismu a universalismu. Přeložili M. Stretti a M. Zajíček.

Štúdia popredného súčasného francúzskeho fenomenológa, autora známeho Úvodu do Husserlovej fenomenológie.

V předkládané interpretaci autor akcentuje Descartovu bytostnou tendencipo nalezení dobra lidského života, které spočívá v sebeurčování vykazujícím charakter sebezajišťování, a Heideggerem inspirovanou onto-theo-logickou povahu takového filozofování. Pozornost věnuje Descartovu ranému spisu Pravidla pro vedení ducha, jeho nejmetafyzičtějšímu spisu Meditace o první filozofii a také Rozpravě o metodě

Studie anglosaských autorů (M. F. Burnyeat, H. Segvic, D. Sedley, J. M. Cooper aj.) k etickým tématům Platónových dialogů. Texty se zabývají problematikou intelektualistické pozice, Platónovou etikou ctností či maximou připodobnění se bohu.

Poznámky o barvách, jeden z posledních Wittgensteinových textů, jsou ojedinělou ukázkou „případové studie“, v níž se pojednává o konkrétním předmětu. Wittgenstein se zaměřuje na „jazykové hry“, které s barvami hrajeme.

Gorbačov a Ikeda o buddhizme a komunizme: Autori diela - Michail Gorbačov (bývalý generálny tajomník komunistickej strany a posledný prezident ZSSR, laureát Nobelovej ceny mieru za diplomatické úsilie, ktoré viedlo k ukončeniu studenej vojny v r. 1990) a Daisaku Ikeda (budhistický filozof, duchovný vodca Sokka Gakkai budhistickej organizácie, ktorá má asi 12 miliónov stúpencov v 192 krajinách, autor

Jak je již z názvu patrné, tato kniha, třebaže přináší filozofické fragmenty a texty, je sbírkou spíše osobních autorových výpovědí a otevřeného přemítání než uzavřenou odbornou studií. Filozof a teolog Otakar A. Funda se v ní ohlíží za dosavadní cestou svého myšlenkového směřování.

Kniha přináší soubor studií k filosofii J. G. Fichta, prvního z představitelů tzv. německého idealismu. Soustředí se především na ústřední otázku celého Fichtova myšlení, totiž otázku po povaze sebevědomí, subjektivity či Já.

Súbor článkov k vývoju tejto teórie vo Fichtových spisoch. Zostavili a predhovor napísali J. Karásek a J. Chotaš.

Nový svazek přináší kromě recenzní rubriky sedm studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle učení židovských myslitelů v renesanční Itálii se zabývají např. vlivem španělského vědění 16. století na Francise Bacona, výrokovou logikou pozdní scholastiky, dramatikou bratrské školy v Lešně, recepcí německé rozjímavé literatury u českých humanistů, obrazem pobělohorských exulantů