Štvrtý zväzok neoceniteľne vyčerpávajúcej slovníkovej príručky českej a svetovej literatúry.

Nová kniha o prednese a poézii.

Cette monographie porte sur les topoi poétiques et les images littéraires dans l’oeuvre romanesque de Patrick Chamoiseau. L’imaginaire, notion étudiée par Ernst Robert Curtius (La Littérature européenne et le Moyen Âge latin, 1957) et théorisée par Gilbert Durand (Les structures anthropologiques de l’imaginaire, 2016), apparaît comme partie intégrante de la poétique chamoisienne.

Monografie se věnuje úvahám francouzského historika a teoretika literatury Louise Cazamiana, které jsou věnovány povaze humoru. Představuje návaznost těchto úvah na Bergsonovu teorii komična jako kontrastu mezi životem a automatismem i na Bergsonovy poznámky věnované humoru jako zvláštnímu typu komické transpozice jazyka.

Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících. Představují jeden z okruhů autorčina badatelského zájmu, soustředěný k autorům stojícím na okraji literárního kánonu, často zapomínaným nebo nedoceněným.

Německá inspirace v díle Gérarda de Nerval identifikuje intertextové zdroje vrcholných próz tohoto francouzského prozaika, básníka a překladatele druhé romantické generace. Analýza se soustřeďuje především na dvě povídky ze souboru Dcery ohně, Sylvii a Oktavii, na dva příběhy vložené do Cesty do Orientu a naNervalovy poslední prózy, Aurelii a Pandoru.

Monografie pohlíží na současnou americkou prózu v kontextu společenských a historických změn, které se odehrály po teroristických útocích 11. září 2001 v New Yorku. Autor analyzuje přístup amerických autorů k tématu 11. září a problematiku konce světa obecně: konec je zde chápán jako pozitivní událost, jako příležitost dozvědět se více o povaze světa, ve kterém žijeme. Interpretace děl se však neomezuje

Antologie přináší reprezentativní průřez původní románovou literaturou, která vycházela v letech 1937 až 1944 v sešitových románových edicích pro ženy v českém jazyce. Obsahuje deset románů (osm samostatných a jeden dvojdílný), které byly poprvé publikovány v Krásném románu (vycházel v letech 1937–1944), Čtení pro ženy (1939–1944) a Večerech pod lampou (1940–1944). Antologie sestává z děl typických,

Dodatek k Dílu Milady Součkové, které vyšlo v nakladatelství Prostor ve 12 svazcích, představuje zájemcům o literární dějiny i širší veřejnosti doposud nepubliované autorčiny dopisy, které byly uloženy v pozůstalostech či osobních archivech jednotlivých adresátů. Většina těchto listů vznikla až v době spisovatelčina pobytu v USA, kde působila od září 1946 v roli kulturního atašé a kde po únoru 1948

Odborná monografie Dory Polákové je vyzrálým příspěvkem pro českou hispanistiku, v němž je předložen erudovaný, do širokých kulturních kontextů otevřený výklad díla (zejména povídky) nikaragujského spisovatele Rudéna Daría, stěžejní osobnosti hispanoamerického modernismu. Než se autorka soustředí na dané ústřední téma, načrtává charakter celé kulturní epochy přelomu 19. a 20. století, poskytující Daríovi

Tato monografie je koncipována jako pomůcka pro vysokoškolské studenty, učitele a další zájemce, kteří hledají poučení o římské metrice. V první části seznamuje čtenáře s hlavními prozodickými zásadami, v části druhé pak se všemi důležitějšími veršovými a strofickými útvary.

Publikace představuje pokus o teologicko-antropologickyorientovanou interpretaci románu Karla Čapka Hordubal. Jejím hlavním úkolem je naslouchat románem kladené otázce po člověku, nechat ji zaznívat v různých podobách a rozumět jí teologicky, a tak s ní též vstoupit do dialogu.

Druhý díl ediční řady monografií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Filologické studie je věnován jazykům literatury v nejširším smyslu slova, a to jazykům literatury umělecké (1. kapitola) a literatury neumělecké (2. kapitola), zvlášť bylo přihlíženo k aspektům mezigenerační komunikace. Název monografie Medium et scopus (tedy v překladu Médium a cíl) odkazuje na skutečnost, že jazyk obecně

Metodologickým východiskem teoretických konstrukcí je znovu vnímání (jako akt zakládající subjektivitu) a výzkum jeho pohybů je realizován psychosémantickými testy v rozsáhlých souborech čtenářsky kompetentních českých mluvčích (studentů bohemistiky na českých vysokých školách). Výchozím pojmem této práce je Gärdenforsův konceptuální prostor, který je chápán jako teoretický konceptuální prostor vznikající

Jasné a kritické pojednání, založené na bezprostřední znalosti originálních textů a jejich komentářů.

Výbor z celoživotních studií významného českého rusisty Jiřího Fraňka (1922-2007), profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, obsahuje třináct studií zabývajících se převážně ruskou literaturou - Slovem o pluku Igorově, literární tvorbou starších i novějších ruských klasiků(kupříkladu tvorbou Gogola, Babela, Paustovského, Šolochova či Solženicyna). Do výboru jsou zařazeny rovněž texty věnované

Slovník zahŕňa všetkých významných autorov českej literatúry od počiatkov po súčasnosť.

Dvě společně vydávané monografie pojí dílo jedné z ikon francouzského strukturalismu Rolanda Barthese. Jak již jejich názvy napovídají (Zotročený mýtus, Od ideologii k fantasmatu), každý z autorů je pojednává z jiného hlediska: teorie ideologie a psychoanalýza slouží jako komplementární hledisko k dekompozici moderních mýtů a strukturalismu (jako i opačně). Rozmanité dílo Rolanda Barthese je ale také

Publikácia ponúka osem textovz oblasti filozofie, teológie, žurnalistiky a teórie vedy, ktoré sa snažia ukázať, či jazyk môže byť platformou porozumenia a komunikácie vedy a náboženstva.

Jaroslav Havlíček je čtenářské veřejnosti znám především díky románům Petrolejové lampy a Neviditelný, které se staly i předlohami filmového zpracování. Ojedinělost a významová vrstevnatost Havlíčkových děl však dnes ustupuje poněkud do pozadí, a to i přesto, že leitmotivy Havlíčkových textů mají stále čím oslovit.