Odchod Spojeného království z Evropské unie patří k nejdramatičtějším momentům začátku 21. století. Trvá už tři roky a zatím není jasné, kdy a jak se odehraje. Byl opravdu nevyhnutelný? Proč se Britové rozhodli odejít z Evropské unie? A jak se na tomto rozhodnutí podepsala migrace ze střední a východní Evropy? Na tyto otázky hledá odpověď zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jaromír Marek,

Petr Fidelius vypracoval analýzu jazyka komunistické moci a významně přispěl k pochopení, že každý politický systém má svůj vlastní politický jazyk, který buď něco osvětluje, ozřejmuje, nebo zakrývá a vytváří falešné zdání. Tehdy jsem zastával názor, že tuto druhou funkci plní hlavně jazyk totalitních režimů, a netušil jsem, že i liberální demokracie se může shodou okolností ocitnout v situaci, v níž

V úvodní kapitole je nasíněna problematika strany mezery v politologické perspektivě, provedena operacionalizace pojmů, představen metodologický aparát pro výzkum a nastíněna typologie stran mezery. Následně je provedena analýzy stran mezery v sedmi středoevropských stranických a politických systémech s využitím nastíněného teoritického rámce a typologie.

Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska a ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu. Tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit.

Nič nevystihuje lepšie charakteristiku tejto knihy o F. A. Hayekovi ako vyjadrenie samotného autora E. Butlera: \"Zo všetkého, čo som kedy napísal, mi nič neprinieslo väčšie uspokojenie ako táto kniha. Aj mne samému pomohla uchopiť úžasné myšlienky tohto muža, ktorého som poznal ako jedného z najvýznamnejších klasických liberálov v histórii.

Role Německa na mezinárodní scéně je častým terčem kritiky. Německá zahraniční politika se jednou jeví jako příliš asertivní a sobecká, podruhé jako alibistická a ustrašená.

Ivan Krastev a Stephen Holmes se zamýšlejí nad vznikem a vzestupem hnutí a politických proudů, které se stavějí do opozice vůči liberalismu a které v posledních několika letech důrazně vyvrátily představu, že budoucnost bude nevyhnutelně liberální. Nacházejí zajímavé vývojové paralely mezi střední a východní Evropou, putinovským Ruskem a trumpovskými Spojenými státy.

Diskurzivní analýza různých koncepcí svobody slova v období pražského jara 1968, jež se snaží překonat určitý interpretační nihilismus a najít tak mj. inspiraci pro dnešek. Autor nachází pět různých názorových pozic: dogmatickou, reformní, realistickou, pozici nepojmenovaných a koncepci radikálnědemokratickou.

Autoritářští populisté po celém světě, od Indie po Turecko a od Polska po Spojené státy, rozšiřují postupně svou moc. Výsledkem tohoto procesu je podle autora ohrožení demokracie.

Většina politických stran sází na své lídry. Proč?

Příspěvky ze senátní konference pořádané Centrem pro studium demokracie a kultury. Sborník z konference pořádané Centrem pro studium demokracie a kultury ve spolupráci se Senátem PČR v listopadu 2016, která se věnovala dnes tolik diskutovanému tématu hodnot.

Prevažná väčšina prác stredoeurópskeho regiónu, ktoré sú venované problematike politického systému, čo má svoje objektívne dôvody. Často sa pritom stáva, že jednotliví autori tou istou kategóriou, t. j. politickým systémom analyzujú, keď už nie odlišné predmetné oblasti, tak minimálne rôzne obsahové priority.

Kritická reflexe demokracie a občanské společnosti je kniha, v níž třináct autorů (Petr Bláha, Ivan Buraj, Petr Krejčí, Šimona Löwensteinová, Evžen Martínek, Jan Musil, Jan Payne, David Peroutka, Martin Šimsa, Zuzana Škorpíková, Jan Šmíd, Daniel Štěpánek, Hynek Tippelt) v pěti kapitolách (Teorie, Krize, Kritika, Skepse, Alternativy) kriticky reflektuje z různých pozic různým filosofickým a politickým

ERNESTO LACLAU (nar. 1935 v Argentině) je profesorem politické teorie na Univerzitě hrabství Essex v Anglii. Je autorem knih Politics and Ideology in Marxist Theory, New Reflections on the Revolution of our Time, Emancipation(s), The making of Political Identities a společně s Judith Butlerovou a Slavojem Žižkem díla Contingency, Hegemony, Universality.

Ve své zatím poslední esejistické knize polská autorka Jadwiga Staniszkis analyzuje aktuální téma vlivu globalizace na národní stát, a to zejména z pohledu fenoménu moci a proměny vládnutí. Dovozuje, že dnešní situace, charakterizovaná „strukturálním násilím\\\\ globalizace působícím na státy a společnosti postkomunistické Evropy, vyžaduje zcela nový způsob pojímání moci i její reflexe.

Az iszlám világ válsága hosszú ideje elhúzódó folyamat, ám a külvilág számára csak az elmúlt évtizedekben vált láthatóvá. Az iszlám nevében folytatott terrorizmus csak egy a sok válságjel közül, bár kétségkívül a legtragikusabb. Kötetünk arra vállalkozik, hogy feltárja az okokat, azok társadalmi, politikai és gazdasági összefüggéseit, és megismertesse, milyen válaszok születtek ezekre az iszlám világán

Politik a svetoznámy rečník pútavo a zrozumiteľne vykladá základy filozofie. Väčšmi než o taje všehomíra sa zaujíma o vnútro ľudskej duše, skúma strach, nesmrteľnosť, lásku i vášeň, hľadá a nachádza ideál v emočnej vyrovnanosti. S prehľadom usporadúv a názory a vyberá si z nich najvhodnejšie; hoci sám vkladá menej, poskytuje Rimanom i moderným čitateľom vhľad do názorov epikurejcov, cynikov, no najmä

Kniha si klade za cíl postihnout a analyticky využít nejnovější trendy v rámci tohoto dynamického podoboru politologie. S využitím multidisciplinárních a transdisciplinárních přístupů se autoři zaměřují na klíčová témata, jež tvoří jádro sou-dobé politologie. Postupně jsou tak představeny a analyzovány politické ideologie, systémy vládnutí, státnost, regionalismus, reprezentace zájmů, političtí aktéři,

Bohumil Doležal (1940) začal svou kariéru v 60. letech jako literární kritik. V legendárním časopise Tvář se z něj stal uznávaný a obávaný arbitr literárního života; během působení v disentu se však stále více zaměřoval na politiku a dnes patří k předním českým politologům a komentátorům společenského dění. Své texty publikuje v předních českých, německých, polských a maďarských novinách a časopisech