Autor publikácie René Bílik nám predstavuje široké spektrum znalostí o slovenskej literatúre v diskurze so súčasnosťou. Dozvieme sa nielen o svete totality, vyprázdňovania jazyka či rizikách slobody. Nastavuje nám zrkadlo zo slov o sebe samých. Autor zdôrazňuje, že to, čo je iné, nám príliš nevonia. Lenže, paradoxne, všetko, čo sa v textoch slovenských spisovateľov ironikov ukazuje ako iné (než to

Kniha Zborník Matice slovenskej: Obnovením vydávania Zborníka Matice slovenskej nadväzujú autori na dobrú tradíciu Matice slovenskej v oblasti utvárania podmienok na vedecký výskum slovenského jazyka, slovenskej literatúry, histórie a kultúry. Zborník zahŕňa tri tematické časti: I. Ľudovít Novák v dejinách slovenskej jazykovedy a kultúry, II. Anton Bernolák a bernolákovci - prví kodifikátori spisovnej

Nové antidialógy sú pokračovaním rozhovorov erudovaného znalca a kritika slovenskej literatúry s jej poprednými protagonistami.

Táto publikácia nadväzuje na bibliografiu Slovenskí jazykovedci. Súborná personálna bibliografia slovenských slovakistov a slavistov (2006 - 2010), Bratislava: Veda 2014. Zachytáva práce jazykovedcov s vročením 2011 - 2015 (príp. dodatky k predchádzajúcim vydaným bibliografiám). Pri jej zostavovaní autori čerpali z fyzických fondov a elektronických zdrojov knižníc, výročných správ vysokoškolských pracovísk

Simonyi Zsigmond (1853-1919) neves nyelvész egy csokorra való tréfás mesét és anekdotát tett közzé a nyelvjárásias kiejtést is jelölve 1902-ben. A kötetben hosszabb-rövidebb történetek, mesék, adomák, beszélgetések, lakodalmi mondókák, találós kérdések, helységnevekkel kapcsolatos találós kérdések követik egymást, csábítva az olvasót arra, hogy ne tegye le a könyvet, élvezze a népi gondolkodásmód szellemes,

Literárněvědná monografie A. K. K. Kudláče zkoumá vybraný segment současné české populární literatury, konkrétně tzv. populární fantastiku (science fiction, fantasy, horor) a komparativně též detektivní prózu, z hlediska teorie literárních žánrů. Analýza textů je funkčně doplněna vhledy do recepčních a komunikačních kontextů této literatury. Kudláčova kniha představuje minimálně svým tematickým záběrem

Ide o obsiahlu zbierku súvislých nárečových prejavov, ktorá dokumentuje vývinové štádium slovenskej rozprávačskej tradície na prelome 19. a 20. storočia.

Literárne dielo nemá jediný univerzálny zmysel. Ten je v ustavičnom pohybe a jediným autentickým obrazom spisovateľa je jeho dielo. Analytické štúdie o niektorých autoroch 20. storočia (Krasko, Urban, Jarunková, Bednár, Štepka, Jaroš, Moravčík, Mitana, Novomeský či Horák) z pera uznávaného a významného literárneho vedca sú potvrdením týchto jeho myšlienok a zároveň upriamujú pozornosť čitateľa na význam

Nejtěžší redakce mého života. Bestseller, který nikdo nečekal. Co se dá naučit od autorů, kteří neumějí psát. Na co si dává pozor editor sto let starých komiksů. Nakladatelství je úžasná a zábavná dílna, ve které se rodí jedny z nejkrásnějších a nejdůležitějších věcí na světě. Ovšem abyste v něm obstáli, nestačí mít literární rozhled a naučit se gramatiku. Musíte si osvojit nakladatelské myšlení. Tato

Na popis jako slohový úkol ve škole možná leckdo nevzpomíná rád. Přesto nejspíš nepopře, že jej často potřebujeme i v každodenních hovorech. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, jak vlastně běžně popisujeme a jak velkou roli při tom hrají okolnosti komunikace. Sondu do všednodenní řeči i námět k sebereflexi nabízí studie Jany Hoffmannové o „nepřítomném popisu“. Lingvistika je přitom jen jedním z oborů

Historické životopisy jsou tradiční a úspěšnou formou psaní o dějinách přítomnou jak v akademickém prostředí, tak v populární kultuře. V důsledku toho má tato forma velký vliv na naše představy o minulosti. Jak vypadají současné teoretické diskuse o historických biografiích? Co lze říci o současné české životopisné produkci? A jaké koncepty mohou být podnětné pro životopisné psaní? Kniha nejdříve mapuje

Antologie Čtení o Vladislavu Vančurovi s podtitulem Kritické rozepře (1923—1969) anebo „Pravda se zle oře“ je chronologicky uspořádaným výborem z kritických, polemických a bilančních článků, představujících spisovatelovu osobnost v jejích proměnách od experimentátora a revolucionáře formy po klasika moderní české prózy. Texty se soustředí na období, kdy se autorův kritický a literárněhistorický obraz

E kötet húsz év irodalomtörténeti dolgozataiból válogat - a tanulmányok a 19. és 20. század néhány jelentős szereplőjének enigmatikus műveit elemzik, valamint történeti megítélésüknek folyamatát és problémáit próbálják megvilágítani, s a mai olvasó számára is elérhetővé tenni. Sokoldalú megközelítéssel kísérlik meg bizonyítani a régebbi irodalom olvashatóvá tételét, s azt, hogy sok mai írói dilemma

Ottův slovník naučný II.

Kniha se z nejrůznějších aspektů zabývá slovanskou filologií jako moderní mezioborovou disciplínou. První část formuluje výhledy a perspektivy literárněvědné slavistiky a novodobé komparatistiky, dotýká se „meziliterární“ komunikace v středoevropském literárním prostoru, informuje o nových metodách literární teorie a také se pokouší o vymezení fenoménu světové literatury. Druhá část knihy zhodnocuje

Virgina Woolf\'s collection of writings on visual arts offer a whole new perspective on the revolutionary author. Despite wide interest in Woolf\'s writings, her circle, and her relationship with the visual arts, there is no accessible edition or selection of essays dedicated to her writings on art. This newest edition in David Zwirner Books\'s ekphrasis series collects such essays including \"Walter

Nejen studentům určení kniha představuje v mnoha vrstvách devatenácté století ve francouzské literatuře od romantismu po symbolismus. Teoretické pasáže o směrech a autorech jsou prokládány úryvky z děl v nejlepších českých překladech. Vodítka a otázky k úryvkům, určené čtenářům i vyučujícím, jsou ideální cestou k interpretaci textu a správnému vnímání literatury. Přeložili Aleš Pohorský, Jiří Našinec,

Soubor tří studií z oblasti teorie literatury, které mají společný zájem o zkoumání nových tendencí a nových možností v přístupu k textu. Zatímco práce Milana Jankoviče a Marie Kubínové vycházejí především z podnětů domácí i evropské tradice strukturalismu, sémiotiky a recepční estetiky, studie Jana Matonohy je založena spíše fenomenologicky a hermeneuticky. Milan Jankovič se v jednotlivých kapitolách

Kniha se zabývá básnickou tvorbou mladých debutantů, kteří vstoupili do literatury v 90. letech 20. století a jejichž tvorba se rodila ve spletitém kontextu posttotalitní kulturní situace, v níž se setkávaly velmi rozdílné tradice. Publikace sleduje trojici výrazných linií v rámci mladé poezie této doby – linii poezie spirituální, věcné a imaginativní. Ukazuje, jak tato poezie přijímá tradiční lyrické

Pravidla českého pravopisu , jedna z nejdůležitějších jazykových příruček pro širokou veřejnost, přinášejí úpravy zásad týkajících se především psaní velkých písmen, psaní s a z, označování délky (kvantity) samohlásek, psaní složených přídavných jmen a částečně též interpunkce. Ústřední část je pojata jako pravopisný slovník. Výběr hesel se řídí především potřebami pravopisnými, proto jsou do něho