Každý si v paměti uchováváme několik knih, které změnily náš život v klíčových okamžicích, ovlivnily náš pohled na sebe sama i na druhé. Podobně také v paměti světa figurují texty, jež zasáhly do osudů lidstva – možná dokonce víc než revoluce či války.

Na začátku byl dopis jedné mladé dívky jednomu slavnému režisérovi. Tou dívkou byla Anne Wiazemská, režisérem Jean-Luc Godard.

Duševní choroba – schizofrenie – propukla u Gérarda de Nerval v únoru 1841 a projevovala se pak ve zrychlujícím se tempu stále novými záchvaty. Paradoxně však právě v tomto pochmurném období, jež skončilo 26. ledna 1855 Nervalovou sebevraždou v ulici de la Vieille Laterne, připravil básník k tisku ony knihy, které v očích budoucnosti vytvoří jádro jeho díla, knihy, v nichž se stále zřetelněji otevírají

Dielo klasika maďarskej literatúry Kálmána Mikszátha (1847 – 1910), rodáka z Novohradskej Sklabinej, tvorí najmä krásna literatúra. Publicistika a esejistika je zastúpená v menšom rozsahu.

Nový román autora světoznámých bestsellerů Muž, který chtěl být šťastný a Den, kdy jsem se naučil žít své čtenáře tentokrát překvapí: Představte si, že žijete ve světě, kde moc a vládnoucí elity ve jménu obecného blaha a „pro vaše dobro“ neustále zmenšují už tak dost okleštěný prostor vaší svobody. Používají důmyslné techniky manipulace, aby vás přiměly chovat se tak, jak potřebují; čas od času ve

Uličky pamäti. Uličky vo favele.

Maxim Gorkij (1868–1936) je jednou z nejpozoruhodnějších postav ruské literatury. Tento skutečný „muž z lidu“ právě mezi oním lidem čerpal témata pro svá malá i velká díla – a tak je i hodnocení jeho tvorby velmi rozmanité: jedni ho označují za génia a mistra literární epiky, jiní zase za pouhého sběratele laciných banalit.

Milena Zingerová, mimoriadne hudobne nadaná Bratislavčanka, smeruje s prvým ženským transportom do Osvienčimu. Vystrašené dievča odsúdené na pomalú smrť chce za každú cenu prežiť peklo nemeckého vyhladzovacieho tábora.

Najnovší román známeho írskeho spisovateľa Johna Boyna je zatiaľ jeho najambicióznejším dielom, priam mýtickým rozprávaním o ľudskom údele. Autor v ňom predstavuje postavy, ktorých život čitateľ sleduje v rôznom čase aj priestore, až kým sa ich osud nenaplní.

Román o detstve malého chlapca od roku 1951, keď sa presťahoval od starej mamy z dediny na predmestie Budapešti, až do jesene 1956. Je to príbeh o tom, ako chlapec objavuje doposiaľ neznámy svet: svoju matku-vdovu, ktorú dovtedy nepoznal, sanatórium a jeho obyvateľov, ktorí sa preňho stali širšou rodinou, ako aj svet za plotom sanatória, ktorého pravidlá určuje stalinizmus.

O ostatních lidech nevím nic, zjistí Alice už jako malá. Celé dny se cítí osamělá, matka mizí do práce a babičku, která ji hlídá, nesnáší.

Po úspěchu předcházejících povídek a próz měla být Láska posledního magnáta pomyslným vyvrcholením autorova díla; jenže zůstala nedokončena. Děj tohoto fragmentu se odehrává ve 30. letech minulého století a Fitzgerald si vybral prostředí, které dobře znal – Hollywood.

Núri se narodí se čtyřma ušima, a tak ho matka odveze z vesnice, aby mu pověrčiví vesničané neublížili. Cestou však matka zahyne při úplně stejné nehodě jako o tři měsíce dřív její manžel a Núri „spadne z nebe“ do rukou posluhovače v súfijském klášteře.

Záverečný, piaty zväzkok Carverových poviedok je pôvodná zbierka z roku 1981. Znamenala zlom v jeho umeleckej kariére.

Módne kúpeľné mestečko Bath pred dvesto rokmi: sem si chodili anglickí otcovia liečiť v horúcich prameňoch kĺby trápené dnou a spolu s manželkami uvádzať dcéry do spoločnosti s cieľom upútať záujem vyhliadnutých ženíchov. Hrdinky príbehu, úprimná, naivná mladučká Catherine a jej prefíkaná priateľka Isabella, si toto svoje poslanie spestrujú čítaním v tých časoch veľmi obľúbených hororových gotických

Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho \"duchařské\" povídky, tak ty, které líčí obyčejné - třebaže neobyčejné - lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra

Na počátku 20. století žili Číňané v Kalifornii zahaleni ve stínu, vystaveni opovržení a předsudkům... V té době vyplují na světlo artefakty neuvěřitelné hodnoty - starodávná čínská pečeť a medaile popsaná třemi jazyky. Možná hrou osudu, možná na základě důmyslného plánu se artefakty vzápětí ztratí... Uplyne téměř celé další století, než mladý americký vědec odhalí důkazy o tomto velkém objevu a jeho

Knihu Fulghumových úvah a vyprávění stačila krátce před svou smrtí sestavit autorova dvorní redaktorka Eva Slámová. Zadání pro výbor z autorových krátkých textů znělo takto: má to být knížka speciálně pro českého čtenáře a jeho českou mentalitu (v této podobě v angličtině nevyjde). Hned první text tedy pojednává o tom, jak slavný spisovatel čůrá komusi na plot.

Román je do jisté míry poctou modle literárního modernismu, anglické spisovatelce V. Woolfové. První příběh je totiž střípkem ze života autorky v době její nemoci a líčí i její sebevraždu.

Po rozvodu a roce putování světem s Lékaři bez hranic se dr. Orville Rose dozvídá o matčině úmrtí a je opouští spokojený život v Evropě a čerstvou lásku.