Žilinská právna kniha (predtým Žilinská kniha) ako celok zaujíma osobitné miesto medzi jazykovými písomnosťami z predspisovného obdobia slovenčiny. Je totiž prvou najväčšou a súčasne súvislou jazykovou pamiatkou pochádzajúcou zo slovenského prostredia. O jej jazykovej stránke sa viedli živé diskusie hneď po jej publikovaní (1934). Doteraz nie je táto otázka uzavretá, pretože ide o text jazykovo náročný,

Slovník predstavuje ruskú literatúru od najstarších čias do začiatku 21. storočia.

Práca Medzi invariantom a idiolektom po historicko-metodologickom úvode o opakovateľnosti a udalosti v jazyku a literatúre prináša v rade štúdií interpretácie jednotlivých literárnych textov predovšetkým vo vzťahu k textovým invariantom t. j. na ich žánrovom pozadí a vo vzťahu k literárnym smerom. Z tejto perspektívy sa ukázalo ako strategicky vhodné analyzovať aj žánre tzv. populárnej literatúry.

Anglicky psaná monografie se zabývá některými typologickými rozdíly mezi čtyřmi hlavními románskými jazyky (francouzštinou, španělštinou italštinou a portugalštinou) a češtinou. Na základě dat z významného paralelního korpusu InterCorp analyzuje rozličné kategorie (např. iterativitu, modalitu, povahu slovesného děje aj.) a poukazuje na rozdíly či shody mezi románskými jazyky a češtinou. Díky obrovskému

Publikácia predstavuje voľné pokračovanie série Človek a jeho jazyk a usiluje sa predstaviť dielo Jána Horeckého ako zdroj inšpirácií pri ďalšom skúmaní jazyka a terminológie v historickom i systémovom aspekte. S týmto cieľom zostavovatelia prinášajú výber štúdií a textov J. Horeckého, v ktorých sa autor zamýšľal nad kľúčovými terminologickými a onomaziologickými otázkami, akými sú teoretické otázky

Kniha Povytažený dráp. Eseje o tvůrčím psaní představuje ucelený, tematicky provázaný soubor textů odborné a literární esejistiky v interdisciplinárním a multikulturním pojetí. Právě snaha obnovit dávné spojenectví vědy a umění, empirického a estetického postoje ke skutečnosti tvoří metodologickou a hodnotovou osu publikace, která tak navazuje na autorovu předchozí knihu Dramata jazyka. Teorie a praxe

Monografie zkoumá vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitá konkurence manuálního a strojového psaní jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od osmdesátých let 19. století až do konce osmdesátých let století následujícího, kdy psací stroj nahradila elektronická média. Odhaluje, že nejprve byl psací

Čtenáři se konečně dostává do ruky digitálně rekonstruovaný reprint prvního dílu Kryptadií, slibovaný ve Velkém slovníku sprostých slov poprvé před skoro dvěma desetiletími. Kromě Obrátilových errat byly v textu opraveny další stovky zjevných tiskových chyb – překlepů, špatné interpunkce a logických nedůsledností, vzniklých v důsledku toho, že po sešitech vydávané dílo autor dopisoval a korigoval postupně

K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role „básníka z povolání“ – autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst. Jeden z nich, dramatik Ben Jonson, sám sarkasticky poznamenává: Básník je ten /…/ ubožák, který se poezií musí živit. – Tito „ubožáci“ však měli pestré osudy

Maria Janion se ve své knize vrací k dávným kořenům polské kultury, k zapomenutému slovanství, jednomu z prvních společenských traumat. Západoslovanské kmeny byly nuceny přijmout římský, tedy německý křesťanský ritus a vzdát se nejen pohanských rituálů, ale i slovanské liturgie (cyrilometodějská tradice). Došlo prakticky k vymazání všech pozůstatků jejich kultury a tradic, neboť byly vnímány jako necivilizované.

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české

Monografia reflektuje špecifickú líniu literárnej moderny, ktorej centrom sa stáva rozporuplné bytie moderného subjektu, pociťujúceho určitý deficit. O tom, že problematika existencie v ohrození je večne živou témou, vypovedá jej opätovné umelecké sprítomňovanie najmä v momentoch, keď všeobecná nespokojnosť a nedôvera v akékoľvek spoločenské štruktúry vedie k prehodnocovaniu hodnôt, destabilizácii

Nový český etymologický slovník pro širší veřejnost se na rozdíl od svých předchůdců věnuje stejnou měrou slovům domácím i cizím a navíc zařazuje i některá dosud opomíjená slova nespisovná. Úsporným, ale hutným způsobem se snaží co nejúplněji postihnout historii slov i jejich etymologické souvislosti. Slovník přináší více než 11 000 základních hesel, přibližně 21 000 odvozených slov a téměř 64 000

Šestnáctý díl u nás dosud nepřekonané encyklopedie.

První souborné české vydání přednášek Ladislava Tondla ze šedesátých let 20. století o problémech logické sémantiky, které sloužily jako úvod do oboru i jako seznámení s výsledky výzkumů dalších odborníků. Publikace je doplněna o výsledky Tondlových výzkumů o aplikacích sémantické teorie informace, sémantice preferenčních postojů, grafické komunikaci a otázkách, pojmech znak a pragmatická informace.

Malá encyklopedie polistopadového newspeaku: klišé, slogany, hantýrky, tiky, partiové metafory, slovní smogy. Vladimír Just se častým obcováním s televizí, rozhlasem, novinami a časopisy nadýchal takového množství slovního smogu, že před pěti lety začal psát Slovník floskulí. \"V jakém časovém horizontu?\", zeptá se redaktorka úředníka a myslí tím: do kdy. Nemusíte nic říkat, nemusíte si nic myslet

Vynikající dílo o nespisovné češtině, které přináší poznatky významné nejen pro jazykovědu, ale i pro dějiny národní kultury. Pátý, závěrečný svazek Českého jazykového atlasu obsahuje pět částí: nejrozsáhlejší část hláskoslovnou, část věnovanou syntaktickým jevům, část pojednávající o adverbiích, část zpracovávající dodatečný výzkum ve městech a závěrečnou část přinášející mapy izoglosových svazků.

Autor zasvěceně provází bohatou ediční činností největšího nakladatelstkého domu.

Kniha autorského kolektivu uvádí téma dítěte a dětství a jeho literárního zpracování v britské a americké próze do našeho prostředí, poukazuje na jeho zajímavost a komplexnost a umožňuje nahlédnout do tematické a metodické šíře, kterou studium dětství a jeho literárního obrazu přináší. Literary Chidlhoods (Literární dětství) zahrnuje téměř dvě století literární historie, a přes odlišnost témat spojuje

Odborná monografie Mezi tradicí a inovací ve výuce češtiny analyzuje minulost a současnost a navrhuje budoucnost výuky mateřského jazyka v české základní škole. Díky výzkumu reálné vyučovací praxe je ojedinělým zdrojem pohledu na kvalitu současného vzdělávání v českém jazyce na 1. i 2. stupni ZŠ. Její význam spočívá v tom, že zkoumá procesy ve výuce a navrhuje jejich zlepšení, čímž jde k jádru problémů