Jiří Beran (*1955 v Praze) Nejkrásnější část dětství prožil v Lešanech a Chlumu u Třeboně. Jeho maminka byla totiž sestra básníka Františka Hrubína. Básně, s jejichž psaním začal až v dospělosti, byly publikovány v periodikách. V roce 2003 vydalo nakladatelství M.A.P.A. - edice Martina a Pavly Stöhrových jeho sbírku Snad tu s námi je.

Autorka sa venuje tvorbe situačno akčnej a insitnej poézie, ktorú jej diktuje poézia i próza každodenného života. Mária Streicherová. Detstvo a vyše 30 rokov života prežila v Bojniciach. Pracovala v sfére kultúry, reklamy a public realtions. Popri tvorivej práci v zamestnaní sa v minulosti venovala aj vlastnej výtvarnej tvorbe. V súčasnosti poskytuje poradenské služby ako SZČO. Okrem svojho profesného

Eva Tomkuliaková vo svojej novej básnickej knihe Cudzie slová radikálne premieňa svoju poetiku. Experimentuje s rôznymi hlasmi s hypnotickým, dosť autoritatívnym hlasom ovplyvňujúcim vedomie aj nevedomie, s neurotickým hlasom banálnych konverzácií, ktoré o povahe skutočnosti naopak silno pochybujú, ale aj s tichým, spočiatku nenápadným a potom čoraz sebavedomejším vnútorným hlasom, ktorý napokon nanovo

Sbírka poezie plzeňského básníka. Druhé vydání autorovy prvotiny, která poprvé vyšla jako samizdat v roce 1979. Nyní vychází v edici Radbuza.

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře (1914–2002) představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let. Kolářovo literární novátorství a rovněž nesmlouvavá společenská obžaloba způsobily, že se deníková kniha Prometheova játra dostala ke čtenářům až se značným zpožděním, navíc v upravené podobě. Přítomná edice se poprvé vrací k původnímu znění prostému cenzurních zásahů a rovněž poprvé společně

Třiadvacetileté Janě se právě konečně otevírá cesta k vysněnému vysokoškolskému studiu. Snaží se prožít pestré léto, ale připadá si tak trochu sama. Chybí jí kamarádky, nedaří se jí najít kluka, s kterým by se opravdu dalo chodit, rodiče ji často shazují, bratr zlobí. V práci má jako nejmladší pozici poslední z posledních, a když se jí konečně podaří prosadit si studium vysoké, její obliba u nadřízených

Najväčšia československá literárna súťaž v oblasti poézie Básne SK/CZ vo svojom 12. ročníku opäť prináša pestrú zostavu finalistov a finalistiek z oboch krajín – mená nové i už známe, mladšie i staršie, no predovšetkým také, ktoré poéziu oboch krajín zaujímavým a podnetným spôsobom posúvajú a predznamenávajú jej ďalšie možné smerovanie. Zborník Básne SK/CZ 2022 ponúka desiatku ocenených cyklov – deväť

Stíšená a intímna poézia A. Ondrejkovej pozostáva z neopakovateľných (imaginatívnych) záznamov s ambíciou na malom priestore, minimalisticky sprostredkovať dramatickú vnútornú situáciu ženského lyrického subjektu. Jej obraznosť v sebe nesie surrealistickú auru, postupy však smerujú k introspektívnej, hĺbavej reflexii.

Kniha obsahuje nostalgické verše Ivana Wernische, dále pak rýmované i nerýmované básně Václava Rozehnala, kruté a zábavné písně divokých národů, sborový zpěv jihočeských badatelů, básně v řecko-římském stylu, nápodoby a padělky starovýchodní a staroněmecké lyriky, drobný kosmogonický žert o stařičkém Jauchlovi, jakož i několik dobře skrytých lunojasných naučení a filosofických výroků. Řada je zakončena

Umělecký fotograf Rastislav Bero se ve své čtvrté knize se zvědavostí malého dítěte ponořil do nekonečných podob dřeva, které podněcují fantazii a vyvolávájí představy bájných i reálnych bytostí a situací. Básník, esejista, spisovatel, hudebník Daniel Hevier se nechal inspirovat obrazovými podobami dřeva a svoje představy vyjádřil v poetických miniaturách.

V novej básnickej knihe Michala Baláža Mínus telo prichádza autor s pestrou prehliadkou textov, v ktorých s presnosťou a dôvtipom vnímavého pozorovateľa sleduje nielen procesy vnútorné, ale aj dianie a neduhy sveta okolo nás. Baláž je všestranne nadaný autor – známy je ako básnik, dramatik, dramaturg či režisér, v roku 2018 sa stal laureátom prestížnej literárnej súťaže Básne SK/CZ.

Súbor lyrických textov, krátkych príbehov a reflexií každodennosti. Autorka v rámci originálnej básnickej licencie hľadá súvislosti medzi na prvý pohľad nespojiteľnými pojmami, ako sú realita a mágia, mystika a matematika, alebo dočasnosť a večnosť.

Vladikov výber šesťdesiatich básní potvrdzuje, že jeho poetické videnie, jeho básnický svet a on ako básnik vo svete, nie je v optike umenia pre umenie, ale pre človeka. Jeho poézia sa vynára „na pokyn bytia“. To je jeho základný básnický postulát a on sa vinie cez celú jeho tvorbu, vyviera z jeho prvých básní, z jeho TÚŽBY (básnickej zbierky z roku 1993) až po ČAS POZNANIA (básnickej zbierky z roku

Buzássyho osemnásť básní vyšlo bilinguálne - v slovenskom a anglickom jazyku. Básne do angličtiny preložil John Minahene, ktorý sa do nášho literárneho života zapísal skvelými anglickými prekladmi básní Milana Rúfusa.

Básnik a prozaik Richard Blanco (1968) z USA vo svojej tvorbe vychádza z kultúrnej konfrontácie a osobného hľadania ako človek patriaci k potomkom kubánskych emigrantov, k sexuálnej menšine či k vnímavým pozorovateľom v nevšímavom svete. Písaním sa vyrovnáva s pocitom absencie vlastného miesta, s neustálymi vonkajšími prekážkami a prirodzenou túžbou prežiť naplnený život.

Od druhej polovice 90-tych rokov 20. storočia autorova tvorba výrazne ovplyvnila podobu slovenskej poézie a určovala jej ďalšie smerovanie. Básnická kniha s eponymickým názvom Michal Habaj otvorila v roku 2012 nové tvorivé obdobie autora a znamenala obrat v spôsobe a charaktere jeho básnického vyjadrenia.

Básnická sbírka filosofujícího lyrika.

k je niekto zo Slovákov žijúci v cudzine dobre známy medzi krajanmi v Amerike, Kanade, Argentíne, Austrálii, v Nemecku a inde, tak je to bez pochyby Ignác Zelenka, básnickým pseudonymom Eugen Vesnin (1913 – 1983). Poznajú ho nielen Slováci, ale vďaka jeho vedeckému a básnickému dielu aj mnohí cudzinci. Jeho básne boli preložené do viacerých jazykov, pričom odborná kritika ich prijala pochvalne.

Veslovat ve slovech je básnická sbírka experimentální poezie Andrease Patenidise, která novátorským způsobem kombinuje celé básně s jednotlivými grafémy, které se v básni objevují. S důrazem na opakování jednotlivých slov, která zůstávají stejná, a přesto mění význam, se autor snaží překročit hranici básně a spojit psané a reálné (tuto myšlenku shrnuje báseň Most). Díky téměř úplné absenci interpunkce

Nejnovější sbírka Karla Šiktance (1928) přináší básnické texty z let 2007-2010. Kniha je ilustrována originální počítačovou grafikou Jana Koblasy.