\"Realita\" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá. Jsme-li však dotázáni, zjistíme, že má tolik různých významů, kolik je lidí na zemi. Není proto překvapivé, kolik konfliktů se neustále objevuje mezi jednotlivci i skupinami lidí, jejichž reality stojí proti sobě. Za takových okolností je až s podivem, že lidstvo vůbec ještě

Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století. Východiskem navrhovaného modelu

Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období.

Svazek je koncipován monotematicky: studie spojuje zájem o různé aspekty učenecké komunikace v období 16. a 17. století. G. Almási srovnává tzv. důvěrný styl v humanistické latinské a vernakulární korespondenci.

Michel Foucault je známý jako autor, jenž zdůrazňuje závislost lidských subjektů na neosobních strukturách, nad nimiž nemají žádnou moc. Zároveň však je celé jeho dílo neseno kritickým záměrem a skutečným étosem svobody; jako by nás chtěl osvobodit přesně od těch omezení, která s takovou pečlivostí popisuje.

Dvanáct skeptických vhledů, které originální formou mapují naši existenci i občanské soužití, zároveň zkoumají to, co je, anebo by mohlo být ideálním stavem věcí. Jaké je to překvapení, když se objeví hlas, přesněji vícehlasí, jež všudypřítomný černobílý pohled na svět problematizuje?

Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejméodpovědností?

Svazek zahrnuje dva Merleau-Pontyho texty ze sklonku r. 1951, jejichž původním účelem bylo představit jej přijímací komisi jako kandidáta na prestižní College de France. Texty obsahují propracované shrnutí Merleau-Pontyho prvních publikací (Struktura chování, Fenomenologie vnímání) i popis projektů, na nichž právě pracoval (Próza světa) a které plánoval (Viditelné a neviditelné), především však přehled

Záměrem předkládané publikace je vyjasnit chápání transcendence ve Fenomenologii vnímání Maurice Merleau-Pontyho. Na jedné straně má tematizace tradičního filosofického termínu přispět k porozumění celku zvoleného díla a na druhé má výběr jednoho z nejvýznamnějších fenomenologických děl napomoci k porozumění termínu.

Zborník prednášok Českého klubu skeptikov.

Tato kniha je unikátní z toho hlediska, že nevznikla v hlavě žádného slovutného vědce či badatele, a přesto se dotýká nejhlubších otázek existence kosmu. Adelma Vay, žena bez jakéhokoli speciálního vzdělání, obdařená však vysokou senzitivností, byla schopna zaznamenat poselství ducha vrhající paprsek světla na záhadu lidského i kosmického bytí.

První dílo francouzské filosofky, teoložky a odborářky představuje sborník zdánlivě neuspořádaných úvah, myšlenek a aforismů, které však tvoří promyšlený celek, tematicky rozdělený do 39 oddílů, jejichž základními stavebními kameny jsou zlo, láska, prázdnota, oproštění, vůle, Bůh, ateismus, krása, spravedlnost, smysl života. Formulace se vyznačují přímostí, provázaností, až obsesivní \"wittgensteinovskou\"

Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902–1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery „Cesta k filosofickému myšlení“ (německy 1959, česky Rozmluvy, 1985) a „Slovník filosofických pověr“ (polsky 1987, česky samizdat, 1988). Přednášel a psal v pěti jazycích. Největším přínosem Bocheńského je analýza

Voľné pokračovanie diela, ktoré vzniklo podľa náuky duchovného učiteľa Emanuela. Snaží sa ukázať čitateľovi cestu k začleneniu vyšších životných princípov a zákonov do každodenného života.

Mgr. Bc. Peter Fraňo, PhD. vyštudoval klasické jazyky a filozofiu na fakulte Trnavskej univerzity v Trnave.

Kniha je rešerše filosofických otázek týkajících se základního fyzikálního a biologického výzkumu lidské mysli. Nagel tvrdí, že přírodní a společenské vědy nejsou schopny vysvětlit existenci mysli a vědomí v paradigmatu, ve kterém se momentálně pohybují a tudíž je třeba revidovat používané metodologie.

Kniha nás provází několika zvláště zajímavými zákoutími filozofie. Autorem je filozof a klasický filolog, který se zamýšlí nad pojmy jako je práce, láska, smrt, mystika, logika, hra, válka a další témata, která zpracovává originálním pohledem a vtipn ým podáním.

If humanity cannot live with the dangers and responsibilities inherent in freedom, it will probably turn to authoritarianism. This is the central idea of Escape from Freedom, a landmark work by one of the most distinguished thinkers of our time, and a book that is as timely now as when first published in 1941. Few books have thrown such light upon the forces that shape modern society or penetrated

Takto myšlen, odkrývá se svět člověku jako událost neskrytosti (ALETHEIA), a nikoli již jako „celek toho, co jest“, nebo jako „skutečnost“, jak explicitně či implicitně předpokládala dosavadní, proto metafysická filosofie. Zčásti objasnit tento, vzdor starobylosti inspirací radikálně nový pohled na svět, zčásti pak vykonat první kroky na takto získané půdě, to je základním úkolem úvah, nesoucích souhrnný

Metafyzika A je úvodní knihou souboru Aristotelových spisů věnovaných otázkám první filosofie. Aristotelés zde definuje filosofii jako vědu o prvních počátcích a příčinách. Na pozadí své vlastní nauky o příčinách podává přehled názorů svých předchůdců od Thaléta přes pythagorejce až po Platóna a podrobuje je kritice. Nový český překlad F. Karfíka.