\"Kis könyv arról, hogy milyen lábakon jár, szalad, forog vagy ugrabugrál a vers.\" 1990-ben a Móra Kiadónál megjelent a szerző hasonló című könyve, amely hézagpótló verstani írásokat tartalmazott. Évtizedek alatt megvalósította régi álmát, és olyan verstant írt, amely szórakoztató alakban viszi közel a gyermek és a felnőtt olvasóhoz a poétika alapfogalmait, azokat a dolgokat, amelyekből minden klasszikus

Amit Cselényi László létrehozott, európai rangú költői kísérlet. Olyan jellegzetesen művészi experimentum, melynek kimenetele hosszú távon természetszerűleg kétes és veszélyes, mely, ha nem is tör önmagában a \"nagy\" vagy a kultikusan népszerű, kanonizálható mű státuszára, olyasvalamivel szembesíti a hagyománytorlaszai között oly gyakran feszengő magyar irodalmat, mint annak idején Stockhausen vagy

Žilinská právna kniha (predtým Žilinská kniha) ako celok zaujíma osobitné miesto medzi jazykovými písomnosťami z predspisovného obdobia slovenčiny. Je totiž prvou najväčšou a súčasne súvislou jazykovou pamiatkou pochádzajúcou zo slovenského prostredia. O jej jazykovej stránke sa viedli živé diskusie hneď po jej publikovaní (1934). Doteraz nie je táto otázka uzavretá, pretože ide o text jazykovo náročný,

Vypovedá o aktuálnej literatúre a jej reflexii, je teda aj príspevkom do diskusie o tom, či vlastne niečo také ako kritika a kritická literárna scéna ešte u nás vôbec existuje. Zároveň slúži ako praktický výberový sprievodca najnovšou súčasnou poéziou a prózou. Publikácia obsahuje aj štúdie o básnických (Viliam Nádaskay) a prozaických (Vladimír Barborík) knihách uplynulého roka.

Antologie Národní literatura a komparatistika je soustředěna k problematice vzájemného poměru dvou základních modelů uspořádání literárního materiálu nové doby: národně filologického a komparatistického. Ambicí přitom není sledovat historické peripetie střetávání a prolínání obou přístupů. Snahou je představit hlasy, které jsou v rámci této problematiky zřetelně přítomné v současné literárněvědné bohemistice

Svazek obsahuje první díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou

Současný svět je vystaven silným globalizačním a unifikačním tendencím. Tato skutečnost zásadním způsobem ovlivňuje řadu oblastí života společnosti. Mezi ně patří také sféry jazyka a etnicity, v nichž sílí procesy asimilace. Odhaduje se, že ze šesti tisíc dosud existujících jazyků světa je okolo 90 % bezprostředně ohroženo zánikem. Text knihy se zaměřuje na snahy zmíněný trend, ochuzující \"kulturní

Česká publicistika mezi dvěma světovými válkami procházela obdobím nebývalého rozkvětu. Kniha se zaměřuje na významné publicistické žánry tohoto období (např. komentář, úvodník, fejeton, sloupek, reportáž, recenze) a sleduje i literární časopisy té doby. Představuje celou řadu výrazných kulturních osobností (např. bratry Čapkovy, E. Basse, K. Poláčka, F. Peroutku či B. Fučíka), které formovaly kulturní

Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické

Svým vstupem do světa báseň utváří prostor, v němž se ocitá. Prostřednictvím lyrických gest klade otázky, otevírá, volá, slibuje, dává či uchovává. Dominique Rabaté v sérii esejů ukazuje na příkladech autorů jako Baudelaire, Apollinaire, Frénaud, Bonnefoy nebo Michaux způsob, jímž tato gesta-pohyby napomáhají překračovat hranice řeči směrem k obrazovosti a navracejí jazyku jeho účinnost ve snaze dospět

Obsiahla monografia významného jazykovedca sa sústreďuje na systematický výklad slovosledu podmieneného výstavbou syntagmy ako jednej zo základných stavebných jednotiek vety. Vychádza z gramatickej a lexikálnosémantickej spájateľnosti slova ako elementárnej významovo - výrazovej jednotky jazyka, schopnej vstupovať do syntagmatických vzťahov a sleduje, ako sa poradie slov jestvujúce už v izolovanom

Boris Ejchenbaum (1886–1959) se řadí mezi nejvýznamnější představitele ruského formalismu. Počátky jeho vědecké činnosti jsou spojeny s doznívajícím symbolismem, jeho estetikou a filozofickým kladením otázek; po roce 1917 se přimkl k rodícímu se formalistickému hnutí (mezi jeho další čelné představitele patří V. Šklovskij, R. Jakobson, J. Tyňanov, B. Tomaševskij ad.), k jehož výkonům přispěl zejména

Náš spisovný jazyk je živý fenomén, ktorý má za sebou dramatické dejiny, významné medzníky, obdobia ohrození i prudkého vývinu. Dvojica popredných jazykovedcov predkladá synteticky spracované výsledky najnovšieho bádania o zložitom historickom vývine spisovnej slovenčiny, jej východiskách a vplyvoch, ktoré spoluurčovali podobu nášho dnešného jazyka. Osobitnú pozornosť venujú autori rozvoju spisovnej

Publikace Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře přináší mnoho nových poznatků zejména z oblasti autorovy inspirace francouzskou literaturou, ale také z jeho života. Široké téma jsme zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci, četbu francouzské literatury a francouzské genetické prameny jeho děl. V první kapitole se soustředíme na Zeyerův pobyt

Sbírka stručných i rozmáchlých úvah o problematických jevech z široširých bojišť češtiny, na něž autor narazil jak v souvislosti se svou profesí jazykového korektora, tak i vůkolem sebe. Odlehčeně násilnou a nezábavnou formou se dozvíte, k čemu je dobré používat před znakem procenta mezerník, co má Asterix společného s typografií, kolik slov končí na -del, jak se skloňuje pestřec, že v koupelně nemáme

E kötet húsz év irodalomtörténeti dolgozataiból válogat - a tanulmányok a 19. és 20. század néhány jelentős szereplőjének enigmatikus műveit elemzik, valamint történeti megítélésüknek folyamatát és problémáit próbálják megvilágítani, s a mai olvasó számára is elérhetővé tenni. Sokoldalú megközelítéssel kísérlik meg bizonyítani a régebbi irodalom olvashatóvá tételét, s azt, hogy sok mai írói dilemma

Japonská literatura, která se honosí jak svou tisíciletou tradicí, tak nositeli Nobelovy ceny a měla v Čechách, respektive Československu svůj zvuk už ve druhé polovině 20. století díky vynikajícím překladům i zájmu o japonskou kinematografii, si v posledních letech získala u nás popularitu především díky překladům románů Haruki Murakamiho. Ale teprve nyní se bude moci český čtenář seznámit s japonskou

Publikace je příspěvkem k diskusi o soudobém vývoji lingvistických teorií a metodologie lingvistického výzkumu. Této problematiky se dotýkají nejprve české překlady pěti původně anglických studií: Tyto studie, například od Nicholase Evanse, Stevena Levinsona, Raymonda W. Gibbse nebo Luca Steelse, akcentují určité aspekty lingvistického bádání, jimž se v posledních letech věnuje výrazná pozornost, zejména

Soubor tří studií z oblasti teorie literatury, které mají společný zájem o zkoumání nových tendencí a nových možností v přístupu k textu. Zatímco práce Milana Jankoviče a Marie Kubínové vycházejí především z podnětů domácí i evropské tradice strukturalismu, sémiotiky a recepční estetiky, studie Jana Matonohy je založena spíše fenomenologicky a hermeneuticky. Milan Jankovič se v jednotlivých kapitolách

Monografie je mnohostranným pohledem na rozsáhlé dílo moskevského konceptualisty Dmitrije Prigova (1940–2007). Nabízí analýzu autorovy poezie, prózy, teoretických textů, performancí a výtvarných děl ve světle jeho celoživotního projektu nazvaného vlastním občanským jménem Dmitrij Alexandrovič Prigov. Důrazem na svou subjektivitu se přitom autor paradoxně pokoušel vymanit z biografického čtení vlastních