Román o čtyřech sestrách a tajemném pozvání k Severnímu moři Mnoho let jezdívaly čtyři sestry spolu s rodiči na letní prázdniny do Bergenu, luxusního turistického městečka v Holandsku. Když zde však jejich otec před dvaceti lety zemřel při autonehodě, už se sem nikdy nevrátily — vzpomínky byly příliš bolestné.

Na farme pána Jonesa žijú zvieratá ťažkým životom. Vládne tu večný kolobeh práce, jedla a odpočinku sa im dostáva len toľko, aby nepomreli a vládali ďalej pracovať.

Anne Morrow Lindberghová (1906–2001), matka početné rodiny, uznávaná spisovatelka a – podobně jako její slavnější manžel – pilotka, si dovolila na pár týdnů uniknout ze své každodenní reality a o samotě pobýt na floridském ostrově Captiva. Získala tak nadhled k sepsání úvah, které jsou dnes snad ještě aktuálnější než v době svého vzniku.

Adunni je čtrnáctiletá nigerijská dívka, která ví, co chce: vzdělání. Matka jí prozradila, že vzdělání je jediný způsob, jak získat sílící hlas — schopnost mluvit sama za sebe a rozhodovat o své budoucnosti.

Vedle rozsáhlých románů zachycujících život a mravy francouzské společnosti první poloviny 19. století se Honoré de Balzac (1799–1850) věnoval i kratším literárním útvarům a zde vyniká jeho charakterizační umění a schopnost podat rozvinutý příběh na malé ploše. Specifickým námětem těchto Balzacových drobných próz je svět umělců.

Leyla chcela iba jedno: tancovať. Po svojom zranení sa však môže s Boľšoj teatrom v Moskve rozlúčiť.

John Hersey líčí vzájemně se proplétající osudy šesti přeživších lidí v Hirošimě v hodinách a dnech po útoku. Přináší kroniku života mezi doutnajícími troskami plnými radioaktivity, líčí lidskost v jejích nejhorších a nejlepších projevech, je plná příběhů nezměrné obětavosti, nesnesitelné bolesti a zármutku.

Špion zemřel. Zrodila se legenda.

Päť nedospelých bratov Dunbarovcov žije na predmestí austrálskeho mesta bez otca a matky, podľa vlastných pravidiel. Ich domov sa zmieta v chaose.

I Pánbůh někdy potřebuje dovolenou, aby si odpočinul nejen od ďábla a jeho zlotřilých intrik, ale také od nevděčného a neustále válčícího lidstva. Bůh se ale nemůže jen tak sebrat a někam odjet nebo odletět - musí za sebe najít náhradu.

Píše se rok 1969 a po Lower East Side v New Yorku se rozkřikne, že přicestovala věštkyně, která dokáže každému přesně předpovědět den jeho smrti. Takovému pokušení neodolají čtyři děti z rodiny židovských přistěhovalců a potají se za ní vydají, aby zjistily, co je čeká.

Známy klaun Hans Schneir sa zrúti potom, čo ho opustí jeho milovaná Mária, pretože si ju odmieta zobrať v katolíckom kostole. Smutný klaun sedí vo svojom bonnskom byte a vracia sa k obrazom svojho života: k sestre, ktorá zahynula vo vojne, požiadavkám svojho bohatého otca a pokrytectvu svojej matky, ktorá najskôr „zachraňovala“ Nemecko pred židmi a potom založila komisiu pre „uzmierenie“. Böllovo prenikavé

V románu, jehož děj je umístěn do 80. let 20. století, těží autorova tvůrčí invence ze vzpomínek sahajících hlouběji do minulosti, které se prolínají s prvky fantastického realismu. Podobně jako další Peixotovy prózy vyvěrá i tato z obav o budoucnost rodného kraje Alentejo, oblasti sužované suchem, a v důsledku toho nedostatkem pracovních příležitostí a drastickým vylidňováním.

Výber z poviedok jedného z najvýznamnejších predstaviteľov ruskej prózy začiatku dvadsiateho storočia prináša nie povrchný ale hlboký ponor do vedomia a často i podvedomia hrdinov, do akoby neprebádaných zákutí ľudskej psychiky. Kuprin je majstrovský štylista, jeho poviedky pred vykreslením deja uprednostňujú zachytenie atmosféry vyžarovanej plasticky zobrazeným prostredím.

Kniha mystických príbehov presláveného chasidského cadika, vnuka Baal Šem Tova, vydaných posmrtne.

Román, ktorý vyšiel v roku 1963 je charakterizovaný ako púť sexuálneho dobrodruha nočným životom mestskej Ameriky.V tomto i v ďalších svojich dielach sa zameriava na témy vytlačovania menšín (nielen sexuálnych) na okraj spoločnosti...

Snad nejznámější kniha anglického autora a filosofa. Jedna z nejpozoruhodnějších knih science fiction tohoto století, jejíž děj se ve větších či menších detailech realizoval.

Jordan Radičkov (1929 – 2004) patrí k najvýraznejším postavám bulharskej literatúry dvadsiateho storočia. Jeho dielo bolo preložené do dvadsiatich šiestich jazykov.

Rothove reportáže z rokov 1919 až 1930 podávajú veľmi plastický obraz ruskej spoločnosti, kde možno nájsť takmer všetkých a všetko: boľševikov a starú buržoáziu, inteligenciu a mužikov, Leningrad, Moskvu a usadlosti na Kaukaze, popov, šejkov, šamanov i vyznavačov darvinizmu, ruské prostitútky, deti bez domova, emancipované ruské ženy, žobrákov i burlakov. Okrem iného sa autor predstavuje aj ako veľmi