Jmenuji se Mirka Langerová a narodila jsem se v Praze 29. 5. 1967. Nyní žiji na Šumavě pod Kašperským Hradem na samotě u lesa. Básně skládám od klinické smrti, kdy se ve mně vše obrátilo. Proč básně? Je to uklidnění ve vypjatých situacích, stresu, smutku, ale i v radosti, romantice. Víc o všem přemýšlím, když píšu a pak jsem sama se sebou spokojená. Taky bych chtěla, aby po mně něco zůstalo a aby na

Václav Hons vydal v posledních třech letech v nakladatelství Radix již pět básnických sbírek (sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, a básnickou poemu VODNÍ HUDBA, věnovanou osobnosti Georga Friedricha Händela). V této šesté sbírce jeho verš, zdá se, trochu potemněl, ale hravost básníka neopouští, i když hluboko uvnitř ví své… Dá se vytušit,

Nová básnická sbírka Jiřího Olšovského Blíž nevýslovnému prozkoumává svěží prostory svobody ve vztahu ke hře dějin i přírody. Není nad volnost pohybu \"s jahodami a borůvkami říkání\", když srdce se chvěje radostí nad vodami fénixové lásky. Nic nemůže porazit klidnou odhodlanost slova, jež tu stojí proti zaběhaným rituálům a černým klakám dne, jež chtějí pro sebe uchvátit cestu k původnímu jasu. Pod

Sbírka Zpopelněné kopce zahájila třetí desítku básnických sbírek vydaných v posledních letech v nakladatelství Radix. Autor se básnické tvorbě věnuje přes 60 let, bibliografie jeho vydaných titulů čítá více než 50 položek. Některé jeho verše jsou náplní i mnoha písňových textů, které autor napsal pro desítky našich zpěváků (Lucie Bílá – Neposlušné tenisky, Karel Gott, Hana Zagorová, Věra Špinarová,

Sbírka Bořivoje Petráka obsahuje 58 básní, které jsou doprovázeny fotografiemi soch a plastik Radka Andrleho. Autor o své básnické sbírce píše: „První opravdovou báseň jsem napsal, když mi bylo šestnáct. Ještě v ní bydlel Rimbaud, ale byla už moje. Byla o lásce a touze – o lásce, co proklouzla mezi prsty. Můj otec měl velkou knihovnu a v ní měla poezie významné místo. Někteří básníci mi byli blízcí

Láska, ten silný, pozitivní cit. Všichni známe a víme, co to slovo znamená. Někdo po lásce marně touží, jiný ji v sobě ukrývá nebo se jí bojí a další ji dává na odiv či je jejím velkým vyznavačem. V prvotině Kamila Pulce, má každá kapitola vlastní příběh, který se podařilo vepsat do nevyzpytatelných vln, kdy jednou se na vlně lásky vezeš a jindy tě potápí do hlubin, odkud nebývá návratu. Zvláštní starobylá

Sbírka surově laděných básní Jitky P. Bařinové, které dokazují, že i pod drsnou schránkou může žít citlivá poetická duše.

Další sbírka moravského básníka 2. poloviny 20. století, který oslovuje i dnešní čtenáře poezie, V Metličkách, stejně jako v předchozí Smuténce, upouští Skácel od volného verše, který v jeho díle převládá, a volí tradiční strofickou a veršovou formu. Básněmi charakteristickými úsporným výrazem a působivou atmosférou proniká vědomí hluboké mravnosti a až existenciální úzkost.

Tato sbírka je autorčinou knižní prvotinou. Lyrika básní je zasazena do souboru fotografií, které dokreslují pocity ze čtení veršů, v některých básních naopak jakoby vyprávěla příběh na fotografiích zachycený. Spojení poezie a fotografií dělá z této sbírky jedinečnou knížku pro volné chvíle, odpočinek, ale i pro chvíle přemýšlení o životě.

Tvorba Jiřího Pištory má blízko k existenciální linii české poezie, reprezentované jmény Františka Halase, Vladimíra Holana či Oldřicha Mikuláška. K rysům autorovy poetiky patří záznamy samoty a odcizení a z nich pramenící úzkosti. Pištorova poezie je osobitou výpovědí o hledání pevného místa ve světě, který ztrácí svou logiku, o životě, který přináší více otázek, než skýtá odpovědí; je dílem, jehož

Kniha Básní shrnuje kompletní původní Havlíčkovo básnické dílo, od raných Epigramů, jejichž pozoruhodně křivohubé zrcadlo nic neztratilo ze svého provokujícího kouzla, přes Smíšené básně po Tyrolské elegie, verše opět ironicky pranýřující nelehký osud deportovaného básníka až po Krále Lávru, mytologicky aktualizovanou podobu příběhu „irského\" krále a tajemství jeho oslích uší. Vrcholu Havlíčkovo veršové

M. Bartoňová, specialistka na indické jazyky a kulturu, se věnuje především józe a jejím duchovním aspektům. I její poezie vychází ze stejného pramene. Není jen poetickým vyjádřením stavu duše, ale zároveň cestou poznání směřující ke konečnému a harmonickému stavu Jednoty.

V nové grafické podobě (Marek Meduna) se v PV 55 setkáte s novými texty mladé (min. *1989) i zralé (max. * 1954) české a slovenské poezie a prózy - žádné nesrozumitelné řečičky - 0% literárního puritánství: hořká anekdota Milana Kohouta, střet s prvotinou Andrease Patenidise, chirurgická odhalení Matěje Antoše, rozpovídané nebožky Radka Friedricha, ironie Vojtěcha Vanera, kulové blesky Pavla Ctibora,

Šestý svazek Díla J. Seiferta soustřeďuje jeho tři básnické knihy z válečných let: Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná a Kamenný most. První z nich, básnická skladba Vějíř Boženy Němcové z roku 1940, vyšla poprvé u příležitosti sto dvacátého výročí narození autorky Babičky. Ve skladbě Světlem oděná, vydané taktéž v roce 1940, a v pěti rozsáhlejších básních knihy Kamenný most z roku 1944 vzdal básník

Výbor z Bretonových básní je vůbec první knižní prezentací Bretona-básníka v češtině. Básně zakladatele a čelného reprezentanta světového surrealismu byly zatím česky publikovány jen časopisecky nebo v nečetných antologiích. Králův obsáhlý výbor zahrnuje básně ze slavných sbírek dvacátých a třicátých let Zemský svit, Revolver s bílými vlasy a Vzduch země, básnická pásma z let čtyřicátých, texty vydané

Vše, co jste chtěli vědět o Lehkoživovi a báli jste se zeptat, najdete v jeho básních. Dlouho očekávaná třetí sbírka dnes již nepominutelné postavy české básnické scény.

Antonín Sova patří k předním básníkům období modernismu přelomu devatenáctého a dvacátého století. Na rozdíl od Březiny se však nedočkal souborného kritického vydání, poslední pokus o jeho sebrané spisy z let 1959—1962 ztroskotal po dvou svazcích prózy a dvou svazcích poezie. Česká knižnice tuto mezeru alespoň zčásti zaplňuje vydáním pětice vrcholných autorových básnických knih. Jejich básně klenou

Druhá sbírka haiku Petra Petříčka je tentokrát doplněna i jeho fotografiemi detailů stínů rostlin, které tvoří originální a zajímavou ilustraci knížky.

Poetika Slavomíra Kudláčka (nar. 1954) se v posledních letech zřetelně tříbí a projevuje snahu o minimalizaci vnějších slovních efektů ve prospěch „přímého vidění“ a sdělnosti. Jeho občasný příklon k delším básnickým skladbám koresponduje s určitou prozai

\"Druhá sbírka básní. Minimalistické verše inspirované starou čínskou poezií. Autorská koncepce knihy s xerografiemi.\"