Rozmanité povídky s rozmanitým obsahem alkoholu.

Smutnosmiešne poviedky o nezvyčajných osobných príbehoch, prerozprávané vnútornými hlasmi ľudí so zvláštnym pohľadom na svet. Na Keratovi spisovateľovi je fascinujúce to isté, čo na Keratovi človekovi priam neuveriteľné prepojenie hravého vnímania sveta a prvkov nonsensu, surreálna a dada. A to všetko spojené do funkčného celku živým záujmom o všetko okolo seba a veľmi špecifickým humorom, ktorý nemá

\"Két téma is felmerült bennem korábban. Először azon gondolkodtam: de jó lehet annak, aki filmet tudna csinálni arról, hogy egy kis nép elindul, és új hazát talál magának.Rájöttem, ez a honfoglalás lenne.Aztán hallottam erről a Kazár Birodalomról, és kiderült, hogy a magyaroknak az itt található Levédia nevű terület volt az utolsó állomása, mielőtt Magyarországra érkeztek volna. Még megálltak útközben

Jednou jsem jednu z mých minulých knížek zahlédl na opuštěné lavičce v parku. Nikdo se k ní neměl a navíc hustě pršelo. Stál jsem pod deštníkem a pozoroval zkázu mé snahy o čtenářovu přízeň. Písmena se rozmáčela a knížka se poroučela, jako kdyby to byl můj vlastní osud. Pak mi došlo, že se říká: Do třetice všeho dobrého. Ovšem také někdy: Třikrát a dost! V každém případě, je tu můj třetí pokus zaujmout

Príbeh rozpadajúceho sa vzťahu dopĺňajú fragmenty úvah, básní a poviedok, ktoré autor umne zasadil do príbehu. Nevytvárame príbehy, iba sa snažíme prezentovať svoj vlastný pokrivený obraz, ktorému sme počas rozprávania sami uverili. Užasné na tom je najmä to, že z toho nie je žiadne východisko. Na úprimnosti je totiž niečo znepokojivo neúprimné. Za každou snahou o pravdu je skrytá agenda, nejaká lož

Čtyři povídky v Ptačí ulici jsou magickou procházkou předválečnou židovskou Varšavou, která zmizela a už se nevrátí. Krajinou polozapomenutých, pozvolna zanikajících vzpomínek na předky, k nimž autora váže hluboký osobní vztah. Varšavský rodák a bravurní polský prozaik Piotr Paziński v knize zaklenul oblouk ze současnosti do minulosti a zpět. Přes vzpomínky na zmizelé město, fantaskní vyvolávání duchů

Známa, skúsená autorka Viera Švenková, ktorá má na konte už sedemnásť kníh s prekladmi do jedenástich jazykov, pripravila pre čitateľov novú zbierku poviedok Hra o perly, ktorá sa tentoraz týka jesene života, vyprchávajúcich síl. Jej hlavné postavy musia zvládať aj situácie, kedy do života zasahuje zhoršujúci sa zdravotný stav – vlastný, či partnerov. Perlami, o ktoré sa hrá, sú často svetlé chvíľky

Audiokniha O. Henry - Povídky - obsahuje krátké povídky s překvapivou pointou a s barvitou galerií uvěřitelných postav a typů. Výraz banánová republika používá kdekdo, málokdo však ví, že do běžného slovníku ho uvedl spisovatel O. HENRY ve svém románu Cabbages and Kings. Napsal ho v roce 1897 v Hondurasu, místě svého nedobrovolného exilu, kam se uchýlil na útěku před zákonem.V hotelu ve městě Trujillo

Audiokniha Traktát, kterou napsal Róbert Gál. Audiokniha voľne inšpirovaná myslením Ludwiga Wittgensteina. Róbert Gál (*1968), enfant terrible slovenské literatury, se již několik desetiletí zabývá především filozofickým aforismem. Z aforismu pak podniká dobrodružné výlety do jiných žánrů, do prózy, do eseje a do básní v próze.

Audiokniha Pokrývač, kterou napsal Miloň Čepelka. V novele Pokrývač se Miloň Čepelka ohlíží do dob husákovské normalizace, kdy si lidé s uměleckými ambicemi v tzv. šedé zóně namlouvali, že přes všechny strachy a úhybné manévry mají své životy pod kontrolou. Příběh s podtitulem Obrazy ze života ing. Řezníčka, vyprávěný s ironickým nadhledem, je autorovým holdem češtině, slovně i stylisticky tak roz

Brouci v hlavě, ohryzávači nohou a jiná milá zvířátka To, co zakrátko uslyšíte, je zvukový medailon Jiřího Lábuse. Jiří Lábus je známý český herec. Je tedy na místě, abych ho trochu přiblížil

Sbírka črt, vyprávění o zašlých časech či mizejících původně nedotčených míst krásné, drsné, rázovité a autorem dozajista milované Šumavy.

Vtipné, na zamyslenie aj znepokojujúce. Neurológ David Eagleman popustil uzdu svojej fantázie a ponúkol nám štyridsať možných pohľadov na to, ako by mohla vyzerať naša existencia po smrti. Štyridsať rôznych odpovedí na jednu otázku: Čo nás čaká po tom? Čo ak je Boh len mikrób, ktorý o našej existencii ani netuší? Čo ak v posmrtnom živote stretneme len tých ľudí, ktorých si zo života pamätáme? Čo ak

Je to príbeh troch umelcov z Východnej Európy, ktorí sa pokúšajú uchytiť ďaleko od domova, na chladnom Islande. Kniha, venovaná pamiatke skladateľa a huslistu Szymona Kurana, opisuje ich umelecké a duchovné hľadanie. Je to striedavo poetický, komický a dojímavý príbeh o priateľstve, láske, šialenstve a smrti.Hubert Klimko-Dobrzaniecki je poľský spisovateľ. Študoval teológiu, filozofiu a islandskú filológiu,

V knize se autor představuje prostřednictvím osmi nevšedních povídek různých témat a žánrů. Nejčastěji se povídky zabývají pomstou a touhou vykonat skrze ni spravedlnost, mnohdy jde o snahu vzepřít se osudu a jít svou vlastní cestou. Některé příběhy vám nedají spát a nutí vás zamyslet se nad pomíjivostí bytí, morálkou, dobrem a zlem či životem a smrtí. Setkáváme se tu s velmi vyhraněným smyslem pro

Výber kratšej prózy Martina Rázusa. Väčšina textov vznikla pred rokom 1920 a bola minimálne zastúpená vo výberoch po roku 1948. Mnoho z textov je reflexiou na autorov vnútorný život, ktorý bol hlavne počas I. Svetovej vojny nepochopený nielen v sekulárnych, ale aj v cirkevných kruhoch.

Cyklus poviedok Michaila Bulgakova Zápisky mladého lekára je retrospektívnym pohľadom začínajúceho spisovateľa na svoje lekárske začiatky. Autor, niekedy sebaironicky, avšak vždy s pocitom veľkej zodpovednosti za ľudský život, rozpráva o svojich prvých, často závažných, ale väčšinou do úspešného konca dovedených lekárskych prípadoch. Vďaka milosrdnosti ľudskej pamäti spomienky mladého lekára – človeka

Jak naložit se životem, když máte posledních sedm dní? Agónie je příběh člověka, který se probudí s předtuchou své smrti. Je to vize rozpadajícího se světa, jenž je blíž, než si myslíme. Civilizace to má za pár a hlavní hrdina je na tom stejně. Vynořují se otázky po smyslu života, vyvstávají stíny minulosti a cesta světem venku, světem za zelenou brankou zahrady, který se pod mu nohama propadá, vede

Po nemecky píšuci prozaik Gustav Meyrink (1868 – 1932) sa síce narodil vo Viedni, no jeho tvorbu výrazne ovplyvnila tajuplná atmosféra starej Prahy a najmä jej židovského geta. Popri športe, finančníctve a literatúre sa po celý život zaujímal o mystiku, venoval sa budhizmu a staroindickým imaginačným učeniam. Rok po vydaní svojho najznámejšieho a svetovo najuznávanejšieho románu Golem (1915) publikoval

Dvanáct povídek a jednu novelu spojuje chuť vyprávět, ať již jde o rozmarné příběhy z cest do Španělska a Izraele, dobrodružství úředníka, bezdomovce nebo nálepky na toaletách, bláznivé eskapády přeborníka ve skládání Rubikovy kostky nebo v natáčení pornofilmů. Autorovi hrdinové včetně jeho alter ega míři do neznáma, do míst, která leží tu na okraji společnosti, tu za hranicemi spánku a jindy prostě