Steve Stern je kritikou považován za mistra moderní židovské povídky, autora, který dokáže originálně zprostředkovat židovskou tradici i nesčetné příběhy s ní spojené. Vyučuje literaturu na Skidmore College v Saratoga Springs (New York). Ve svém psaní neskrývá vliv jidiš autorů, jako čtenář obdivuje Franze Kafku a skrze něj i Prahu (kde krátce pobýval). Napsal několik povídkových souborů, dále publikoval

Novela španělské spisovatelky Esther Tusquets Stejné moře jako každé léto tvoří první, kriticky nejvíce oceňovanou a čtenářsky nejoblíbenější část volné trilogie, jíž autorka začala svou spisovatelskou kariéru. Vypravěčem částečně autobiografického textu je žena středního věku, profesí vysokoškolská profesorka, která se po vystřízlivění z iluzí a z nespokojenosti nad svým osobním životem navrací do

Osamělá starší žena adoptuje dívku z dětského domova, které říkají Lastočka, tedy Vlaštovka. Ta pak objevuje mnohonárodnostní Kišinev, kde vyrůstá mezi ruskou, moldavskou, ukrajinskou a židovskou kulturou.

Kniha radostná i bolestná, tajomná a nezabudnuteľná ako samotné detstvo. Kniha Viem, prečo vtáčik v klietke spieva zachytáva túžby osamelých detí, brutálnosť bigotnosti a zázrak slov, ktoré môžu napraviť svet.

O ostatních lidech nevím nic, zjistí Alice už jako malá. Celé dny se cítí osamělá, matka mizí do práce a babičku, která ji hlídá, nesnáší.

Skvelá zabudnutá feministická klasika, v ktorej sa rodinná dráma preplieta s medzinárodnými intrigami. Románik medzi Shirley a Coenraadom trvá už desiatky rokov, ale jej túžba po ňom je stále rovnako mocná ako na začiatku.

Ve vyvrcholení Burroughsovy trilogie se v kratších prózách opět pohybujeme v krajích děsivých nočních můr, vzdáleně připomínající pralesy Jižní Ameriky, v mimozemském prostoru, ale i v ulicích Londýna a jeho podsvětí. Burroughs své povídky opět zaplnil fantastickými postavami z ještě fantastičtějších – a hrozivějších – světů a jeho mistrná koláž, pracující s prvky populární kultury, reklamy, sci-fi

Knížka brutálních kreslených vtipů, které opravdu, ale opravdu nejsou vhodné pro děti a mládež. Hugleikur Dagsson je islandský karikaturista, spisovatel a komik, který se narodil v roce 1977 a od té doby dýchá vzduch a dělá vtipy.

Arthur Less je neúspešný spisovateľ, ktorému nemilosrdne klope na dvere päťdesiatka. Vníma to ako hroznú nespravodlivosť – veď len teraz sa ako¬ tak naučil žiť! A akoby toho nebolo dosť, dostane pozvánku na svadbu svojho bývalého priateľa, s ktorým prežil posledných deväť rokov a dúfal v lásku až za hrob.

Tematicky i stylisticky různorodé povídky souboru Nesnadné idyly, jenž v českém překladu vychází poprvé, spojuje soustředěná vnímavost ke všemu, čím člověk o sobě vypovídá a čím věci vypovídají o člověku. Úvodní texty jsou vzpomínkami na krajinu dětství, na Ligurii – magický prostor mezi mořem a skalami.

Claude Simon (1913–2005), nositel Nobelovy ceny za literaturu, je řazen do osobitého, i když značně rozrůzněného hnutí tzv. „nového románu“. V naší literatuře (původní i překladové) Simonovo dílo v podstatě nemá obdoby. Český čtenář se s ním doposud mohl seznámit díky dvěma publikovaným překladům – Vítr (1980) a Příběh (1985). Tato kniha předkládá česky doposud nevydaný román Flanderská cesta, neboť

Dvanáctiletá Clover Quinnová vyrůstá jen s tátou Darrenem a v hlavě má spoustu nezodpovězených otázek. Rozhodne se, že letos o prázdninách na ně najde odpovědi.

Umberto Eco byl mistrným pozorovatelem světa kolem sebe i jeho glosátorem. Jak cestovat s lososem je kniha návodů, kde autor s notnou dávkou inteligentního humoru nabízí řešení, jak se vyrovnat s nejrůznějšími nečekanými i standardními, ale nežádoucími situacemi, jež život přináší: jak strávit inteligentní prázdniny, jak nepoužívat mobilní telefon, jak nemluvit o fotbale, jak se vyhnout nakažlivým

Román Tereza filozof z roku 1748, za jehož autora je nejčastěji považován Boyer d’Argens, patří k nejznámějším a zároveň nejvíce pronásledovaným textům 18. století. Byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména „libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil – problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod.

Bezesporu nejlepší román amerického prozaika Nathanaela Westa, který svým černým, groteskním viděním americké reality, podtrhujícím roli násilí, sexu a pocitu životního prázdna, ovlivnil celý proud autorů od Josepha Hellera a Kurta Vonneguta až k Richardu Brautiganovi.

Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho \"duchařské\" povídky, tak ty, které líčí obyčejné - třebaže neobyčejné - lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra

Poslední povídková sbírka Hudba pro chameleóny, kterou Truman Capote vydal za svého života, obsahuje třináct povídek a črt a delší novelu „Ručně vyřezávané rakvičky“. Všechny povídky spojuje nádech snovosti, nedořečenosti a nevysvětlených tajemství, v črtách autor zpracovává setkání s Marilyn Monroe, Willou Catherovou, E. M. Forsterem, Gorem Vidalem a jinými slavnými osobnostmi. V nejzdařilejším textu

Kniha je akýmsi prazvláštnym detektívnym príbehom i štúdiou extrémneho, vysoko netolerantného a agresívneho typu kresťanstva, ktoré doslova zamenilo Boha za diabla.

Urozená mladá dáma, a stát se malířkou? Dívka z přední rodiny a živit se samostatně štětcem a barvami?

Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost. 1913: rok, kdy se zdá, že vše je možné. Doba nebývalého rozkvětu, kdy vznikají extrémní umělecká díla, jako by už neměl přijít žádný zítřek.