Nové vydání dnes už téměř legendární prozaické prvotiny, která odstartovala mimořádně úspěšnou spisovatelskou dráhu Radky Denemarkové. Jeden zločin.

Poviedky

Výbor fejetonů, novinových článků, úvah a drobných próz, v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky i jejích současníků a především krásná i šílená tvář minulého století. Novinářka Tomanová-Weisová se vždy velmi zajímala o osudy a činy obyčejných lidí, kteří se v nelítostném soukolí dějin zachovali jako hrdinové či osvědčili svoji lidskost.

Román o dozrávání v přelomové době. Obyčejná rodina, obyčejná vesnice.

Román o domě, který pamatuje velké dějiny, a o lidech, kteří s nimi museli žít. Maloměsto v srdci Vysočiny a na hlavní ulici dům, který pamatuje tolik, že musí vyprávět, aby se nerozpadl.

Max Kašparů rád provokuje a vyrušuje. No nerobí to samoúčelne, ale chce odovzdať svoje cenné skúsenosti a svoj vzácny pohľad na svet.

František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo.

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho „filosofických životopisů“, jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů

Povídka Muž s kanadským trávníkem patří mezi polozapomenuté literární počiny legendárního spisovatele a humoristy Miloslava Švandrlíka. V roce 1963 vycházela jako „román na pokračování“ na stránkách středočeského deníku Svoboda.

Kouzelné dětství v Karpatech provázelo mladého horala do daleké Prahy, kam ho zavedla touha po vzdělání.Druhá světová válka na Podkarpatsku ho o starý domov připravily, ale ani v novém ho neopouštěly vzpomínky. Rodná místa by už nepoznal, zapadlá vesnice jeho dětství se stala vyhledávaným střediskem zimních sportů.

Jiří Vogl v dopise adresovaném Josefu Rybákovi vzpomíná na Písek svého dětství a mládí ve 20. a 30. letech 20. století. Vykresluje živé město se svéráznými obyvateli a jedinečnou atmosférou.

Doba, kdy byli básníci středem pozornosti veřejnosti, je dávno pryč, ani o Vrchlického či Nezvala by se dneska média neprala, ale litovat toho nemusíme. Ten, kdo chce, může bez váhání vstoupit do světa poezie, číst a číst a uctívat v tomto nekonečném vesmíru metafor, myšlenek či slovních hříček, koho chce.

Vynikající česká herečka Marie Tomášová, která vtiskla tvář českému divadlu šedesátých let na prknech Národního divadla a Divadla za branou, aby po celých dalších dvacet let nesměla z politických důvodů vstoupit na prkna českých divadel, napsala knihu, která není jen vzpomínáním na dobu minulou, ale svébytným prozaickým textem. Manželka režiséra Otomara Krejči ve své knize prokazuje mimořádný cit pro

Lenka Sobotová v souboru povídek Suchý konce s pozoruhodným smyslem pro žánr a propracovaným stylem s jasnou autorskou perspektivou navazuje na svůj knižní debut. I protagonisté těchto povídek jsou vystavováni nečekaným zkouškám, které je nutí uvědomit si potřebu životního cíle.

Ferdinand Weinberger a Vilém, děd a vnuk, žijí ve společné domácnosti a dennodenně jsou vystavováni nelehkým zkouškám, které před ně staví jediná žena – manželka a babička. Hana Weinbergerová však není ani typická manželka, ani běžná babička, i když v obou případech jde o milující ženu, která však svým nonkonformním přístupem k životu staví laťku tolerance příliš vysoko.

Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony.

Bílý klaun je sbírka fejetonů a jiných krátkých textů, z nichž mnohé spisovatelkaLenka Procházková (dcera prozaika a scénáristy Jana Procházky) publikovala v novinách a časopisech. Některé texty však vycházejí v tištěné podobě poprvé.

Kniha je už šiestym príbehom o kňažnej Lomnickej, majiteľke kaderníckeho salónu v Toronte, ktorá nielenže priťahuje zločin ako taký, ale v jeho súvislosti aj inšpektora Kanadskej jazdnej polície Harolda Sinclaira.

Dve novely básnika a filozofa žijúceho od polovice 90. tych rokov v Bratislave. V novele Epizóda Egon Bondy popisuje fiktívne stretnutie F. X. Messerschmidta s rabi Meierom.

Tři plus jedna. Tři autoři postavili knihu na počest toho čtvrtého: Kopáč, Stančík, Mareš – a Kafka.