Čo to znamenalo byť disidentom tínedžerom? Ako sa pašovali Biblie do Ruska?

Séria nadčasových rozhovorov je výnimočná svojím nenásilným vniknutím autora „pod kožu“ pýtaného, postupným odkrývaním jeho duše, myšlienok, názorov a pocitov. Čitateľ sa stáva účastníkom nezvyčajne úprimnej sebareflexie, spovede o životných skúsenostiach, hodnotách, ale aj omyloch a životných ponaučeniach.

Sebevraždy, vyeskalované konflikty, zadržování rukojmí, barikádové situace...málokdo se s těmito temnými stránkami naší současnosti potkává častěji než policejní vyjednavači. A zároveň málokdo má takovou šanci jako oni zvrátit jejich průběh a změnit zlý sen v řešitelnou situaci.

Rozhovor s knězem a psychoterapeutem Petrem Glogarem, organizátorem manželských setkání a vedoucí skupin mužské spirituality, kde se inspiroval prací amerického františkána Richarda Rohra.

Bývalý vězeň. Sprejer.

Knižní rozhovor známé novinářky Martiny Riebauerové s populárním lékařem, hlavním epidemiologem IKEM Petrem Smejkalem, o neviditelných spolubydlících na naší planetě: o virech a bakteriích, které jsou základní stavební jednotkou života na Zemi. O tom, kdy jsou pro nás nebezpečné a kdy naopak prospěšné.

Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni?

Jozef Lupták je slovenský violončelista, zakladateľ a umelecký riaditeľ festivalu Konvergencie. V rozhovore s Ivanom Ježíkom rozpráva o hľadaní vlastného umeleckého výrazu, o slovenskej hudbe vo svete a svetovej na Slovensku a o spletitých cestách festivalu, ktorý dnes patrí ku kľúčovým hudobným udalostiam v krajine.

Otevřený rozhovor básníka Milana Ohniska s výjimečnou moderátorkou Danielou Drtinovou – a také s jednadvaceti „nejbližšími a blízkými“. Kolegové z DVTV a České televize Danielu hodnotí jako bytost urputnou, průvodce jejím biřmováním mluví o lidskosti a pokoře, kamarádky vyzdvihují její smysl pro „nejapný humor“, Libuše Šafránková odkrývá, jak osudově se propojily jejich duchovní cesty, a dcera Natalie

Jak a v čem se proměnil prostor svobody v naší zemi v uplynulých třiceti letech? V jakém stavu se nachází svoboda jak společenská, tak osobní?

Kniha rozhovorů kněze Zbigniewa Czendlika vychází z oblíbeného pořadu České televize Uchem jehly. „Netradiční“ moderátor si zve již několik let na lanškrounskou faru hosty, kteří ve svém životě a ve své kariéře dosáhli významných úspěchů a jejichž životní zkušenosti mohou být inspirativním vzorem.

Jak přišel o peníze miliardář Karel Janeček? Co přinesl zpackaný vědecký experiment české vědkyni s doktorátem z Oxfordu Kateřině Falk?

Undergroundovou kavárnu/vinárnu U Božího Mlýna najdete v polosuterénu na rohu Salmovské ulice v Praze. Tady se po večerech diskutuje, koncertuje a stěny slouží k prezentaci výtvarníkům.

Přes ploty je velmi nezvyklá kniha dialogů. Jejími autory jsou dva lidé, kteří jsou od sebe vzdáleni tak, jak jen je možné si to v dnešní době a společnosti představit.

Matadoři medicíny jako chirurg Pavel Pafko, kardiochirurg Jan Pirk, neurochirurg Vladimír Beneš, onkoložka Jitka Abrahámová, psychiatr Radkin Honzák či celostní lékař Jan Hnízdil. A vedle nich současná generace lékařů - padesátníků, kteří jsou na vrcholu kariéry a patří mezi evropskou špičku jako plicní chirurg Robert Lischke, spondylochirurg Jan Štulík nebo kardiolog Josef Veselka.

Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident?

Básník a esejista Petr Král, narozený v Praze, od září 1968 žijící v Paříži, je autorem víc než tří desítek knížek, psaných česky i francouzsky: jeho doménou je poezie, ale věnuje se také filmové, literární a výtvarné esejistice, překladu a ediční práci – mj. v roce 2002 vyšla v nakladatelství Gallimard, jehož lektorem rovněž určitou dobu byl, jeho monumentální antologie moderní české poezie 1945–2000.

Jde o knihu korespondence, kterou mezi sebou vedl významný český bibliofil a vydavatel, zakladatel legendární staroříšské edice Dobré dílo, a přední francouzský umělec Georges Rouault. Korespondenci doplňuje obrazová příloha představující Roaultovy grafické práce nacházející se v českých sbírkách.

Po nedávném skonu Jiřího Gruši sestavil Karel Hvížďala knihu, kterou uvozuje takto: Grušova hlídka na Rýnu obsahuje rozhovory, které jsme spolu vedli posledních bezmála třicet let převážně v Bonnu, Vídni a Praze. Jestliže byl pro Jiřího Grušu Edvard Beneš Rakušan, tak on byl stejně jako svatý Vojtěch, Jan Amos Komenský a Milan Kundera, abych jmenoval ty naše nejznámější, Evropan.

„Jednou jsem se zeptal mámy, co bude dělat, až budu dospělej a přivedu domů manžela s dětmi. Na to mi řekla, že doufá, že ona už nebude naživu,“ vzpomíná třiadvacetiletý Kryštof.