Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh rytíře českého disentu Luboše Dobrovského, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale

Zborník je výstupom z vedeckej konferencie „Trnava v rokoch 1939 – 1989“, ktorá sa uskutočnila pod záštitou primátora mesta Trnava Ing. Vladimíra Butka 25.

Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to „sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země.

V každom z ťažkých alebo problémových okamihov dejín stojí intelektuál, umelec, publicista a vlastne každý aktívny občan pred zásadnými alternatívami: pokračovať vo svojom diele, vo svojej práci aj za cenu represívnych opatrení a ich následkov, alebo sa prispôsobiť vnútenej skutočnosti a totalitným pravidlám hry? Aj samizdat ako vnútená forma komunikácie a sebarealizácie mnohých tvorcov vyhostených

Kniha je putovaním po miestach kde kedysi stáli nielen stredoveké, ale aj novoveké stavby kostolov či kaplniek, ktoré dnes už nenájdeme. Pritom ponúkali neopakovateľnú atmosféru, závan starých čias, kedy sa človek díval na svet úplne inými očami ako dnes.

Druhé, upravené a rozšírené vydanie, kde v jednotlivých kapitolách autori rozoberajú a hodnotia pramene Štúrových sociálno-politických názorov, základné otázky jeho národnej filozofie a jej aplikácie na slovenské podmienky. Ďalej sa venujú miestu štátu v programovom koncepte Ľudovíta Štúra, miestu a významu práva v myslení Ľudovíta Štúra.

Nové vydání Husových Listů z Kostnice zprostředkuje současnému čtenáři myšlení významného českého kněze, kazatele, teologa a myslitele, který se stal symbolem zápasu svědomí jednotlivce s mocenskou elitou. Jan Hus, oproštěný od nánosů historických a ideologických interpretací, k nám v těchto osobních výpovědích hovoří naléhavě a přitom hluboce lidsky.

Nejen milovníkům vojenské historie, ale i nejširší veřejnosti je určena publikace, která téměř hodinu po hodině a den po dni nově popisuje dramatické srpnové dny roku 1968 v Československé lidové armádě. Byla si armáda vědoma hrozícího nebezpečí a co mohla proti němu podniknout?

Nejdražší film v dějinách našeho národa. Tak by se dal definovat dvojdílný film Císařův pekař a jeho pokračování Pekařův císař.

Jak to bylo s právem útrpným, co obnášel boží soud a jak se justiční systém vyrovnával s čarodějnickými procesy. Svazek Právo, který je součástí tematické řady Velkých dějin zemí Koruny české, navazuje na pojednání tématu Státu od téhož autorského týmu.

V centre Sukovej štúdie stojí myslenie československých revizionistických ekonómov 60. rokov, pričom osobitná pozornosť je venovaná Otovi Šikovi, jeho prerodu zo stalinského dogmatika v presvedčeného reformistu a neskôr jedného z význačných protagonistov pražskej jari 1968. Autor sa pokúsil o rekonštrukciu myšlienkových dejín komunistického experimentu, od teoretických východísk Marxových cez Leninovo

PRAHA KARLA IV. přináší barvitý obraz hlavního města Království českého v období vrcholící gotické kultury a umění na pozadí historických souvislostí, které se staly pro Prahu za vlády Karla IV. (1347 –1378) mimořádně příznivými.

Druhý díl knihy Brno před 100 lety obsahuje další kvalitní a zajímavé snímky města Brna pořízené fotografem Josefem Kunzfeldem na přelomu 19. a 20. století.

Útlá knížečka, na půl hodiny čtení, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci a kdovíjaká ještě směska. Pro ostatní Čechy (Pražáky zvláště) zprávy z jiného světa.

Práca popredného českého historika venovaná československo-nemeckým vzťahom v rokoch 1945- 1948 predstavuje príspevok k histórii povojnovej československej zahraničnej politiky a analýze vzťahu Československa a povojnového Nemecka.

Druhá časť štvordielnej rady dokumentov k československým ústavným dejnám.

Druhý díl edice vzájemné korespondence mezi historičkou Miladou Paulovou a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem zachycuje období let 1936-1939. Tento celek byl editory doplněn o pět dokumentů přibližujících osudy P. Šámala a členů jeho rodiny v době druhé světové války v letech 1940 až 1945.

Televize se stala technickou, sociální, ale i politickou konstantou novodobé historie. Podílela se na proměně mocenských praktik, zásadním způsobem posunula hodnotový žebříček a chování různých sociálních skupin i celých národů. Historii 20. století si bez ní nelze vůbec představit. Ačkoliv se v Československu začal televizní signál šířit éterem od 1. května 1953, šlo o vyvrcholeni dlouholetých snah

Daniel Kroupa, Monika MacDonagh-Pajerová, Jolyon Naegele a Jan Sokol se v rozhovorech s Olgou Sommerovou a Petrem Placákem vracejí k událostem sametové revoluce. Nejde jen o vzpomínky přímých účastníků, ale především o úvahy o naší nedávné historii a hodnotách, které nás formovaly a formují. V rozhovorech i bohatém fotografickém doprovodu sledujeme cestu k Listopadu, dramatické události konce roku