Sborník textů z 4. českého platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 1.–12. 11. 2004.

V této průkopnické studii Durand nejprve shrnuje různé přístupy k symbolu ve 20. století, a poté zkoumáním čtyř úrovní symbolična: úrovně biologické, společenské, obecně lidské a konečně výsostně teofanické, jež obnovuje \"rovnováhu kosmu\", vypracovává novou antropologii imaginárna, která by byla osvobozená od ikonoklastických tendencí západní kultury a uvědomovala si, že nejhlubším darem symbolické

Klasické dielo filozofickej literatúry F. Nietzscheho, ktoré nie je súčasťou tzv. akademickej filozofie. Ovplyvnilo filozofiu života a jeho reminiscencie možno nájsť aj v neskorších filozofických a socio-kultúrnych modeloch. Nietzsche si v Ecce homo uvedomuje svoj význam: Poznám svoj údel. S mojím menom sa raz bude spájať spomienka na čosi nesmierne - na krízu ... na najhlbšiu kolíziu svedomia, na

Kniha svetoznámeho filozofického autora Paula Ricoeura Fenomenologická škola, ktorá vyšla v roku 2004, obsahuje články, reflektujúce myslenie fenomenologického hnutia druhej vlny, respektíve inej fenomenológie, ako bola Hegelova. Ťažiskom záujmu Ricoeura sa stávajú Karteziánske meditácie (Hua I: Cartesianische Meditationen und Pariser Vorträge) Edmunda Husserla, jedného z jeho učiteľov, a jeho druhý

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

„Tvrdenie o vyhostení Boha vyzerá určite grandiózne. Keď ide o tak veľa, musíme Hawkinga požiadať, aby predložil dôkazy na podopretie svojho tvrdenia.

Nizozemský filosof Martin Stokhof (*1950) se ve svých novějších pracích věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání. V poslední čtvrtině minulého století byl jednou z určujících postav formální sémantiky, usilující o rigorózní popis významu v přirozeném jazyce za pomoci prostředků formální logiky.

Arthur Schopenhauer (1788 – 1860) – nemecký filozof, jeden z najvýznamnejších mysliteľov 19. storočia, tvorca voluntaristickej a iracionalistickej filozofie, často označovaný ako filozof pesimizmu, sa preslávil najmä svojím spisom Aphorismen zur Lebensweisheit (1851), ktorý v slovenčine vychádza pod názvom Životná múdrosť. V brilantných úvahách sa v ňom pokúsil podať „návod\\\" na prežitie čo najšťastnejšieho

Kniha Františka Koukolíka vznikla jako záměr předat vlastní životní zkušenost svým vnoučatům. Autor se v ní pokusil zachytit, čím se zabývá přes půl století.

Pohyb existence je soubor šesti esejů publikovaných při různých příležitostech a věnovaných nejrůznějším tématům, tvoří jakýsi most mezi Patočkovou filosofií a Barbarasovým vlastním fenomenologickým projektem. Mezi tato témata patří Patočkova filosofie pohybu, asubjektivní fenomenologie, negativní platonismus a další.

Autor v práci zdôrazňuje obhajobu bežného predstavenia, že človek má možnosť sám determinovať svoj skutok, má slobodnú vôľu a je slobodný. Dosahuje to predstavením a analýzou názorov významných kritikov slobodnej vôle v súčasnosti, neurovedcov Benjamina Libeta a Michaela Gazzanigu ako aj psychológa Daniela Wegnera.

Knížka \'Zvířata jsou naši bližní\' je soubor krátkých kapitol vybraných z děl známých humanistů, filozofů a křesťanských myslitelů. Svým námětem je to kniha na našem knižním trhu nejen do značné míry jedinečná, ale nadmíru potřebná.

V Ročence pro filosofii a fenomenologický výzkum pro rok 2017 čtenář nalezne krom statí vzešlých ze samostatného bádání autorů (Vincent Blanchet, Taťána Petříčková, Richard Zika, Robert Kanócz) studie sjednocované třemi tematickými okruhy: problémem původu a podstaty zla, problémem vztahu umění a myšlení a problémem bytostného určení člověka. Je tomu tak proto, že jednotlivé studie vznikly jako výsledky

Přestože Jan Duns Scotus, myslitel sklonku vrcholné scholastiky, nepochybně patří mezi nejvýznamnější filosofy západní tradice a svým historickým vlivem převyšuje i samotného Tomáše Akvinského, těší se jeho odkaz ve srovnání s Tomášem podstatně menšímu zájmu jak historiků filosofie, tak systematických filosofů, přičemž o českém prostředí to platí dvojnásob. Monografie Scire Deum esse navazuje na průkopnickou

Knižnica antickej tradície. Platón - dialogy zväzok 1.

Tato kniha je věnována jeho dvěma největším představitelům a jejich dílům a všímá si i jejich působení v celku čínské kultury. O obou myslitelích lze s historikem čínské filozofie Wing-tsit Čanem (Ch) říci, že čínská kultura by byla vypadala úplně jinak, kdyby jejich díla nebyla bývala napsána.

Britský sociální teoretik R. Fine ve své studii navazuje na Kanta, Hegela, Hannah Arendtovou a další autory a nabízí originální rozbor pojetí kosmopolitního uspořádání, které je výzvou pro všechny badatele zabývající se problémy a řešeními současného světového řádu.

Štúdia k Heideggerovmu existencionálnemu chápaniu priestorovosti.

Kniha představuje pokročilý úvod do analytického myšlení a rekonstrukci jeho vztahů k filosofii tradiční. Tři významné momenty analytické filosofie, Fregův obrat k jazyku, Wittgensteinův obrat pragmatický a Brandomův obrat sociální jsou na pozadí dějin filosofie od Platóna přes Kanta (a Hegela) až po současnost chápány nikoli jako radikálně nové fenomény, ale jen další fáze rozvoje sémantického sebe-vědomí,

Jsme stále v postmoderní situaci? Rozpadání liberální demokracie, sociálního státu a dalších prvků, které vytvářely náš svět po dobu několika desetiletí, svědčí o tom, že jsme mnohem spíše v situaci přechodu. Nadále však převažuje postmodernismus: kultura s roztříštěným vnímáním, myšlením, imaginací a vyjadřováním. Cesty z postmodernismu jsou jednak filosofickou diagnózou doby, jednak nástinem obrysů