\"Autorka práce Divadlo a výchova (úvahy o oboru) souhrnně zpracovává problematiku historického vývoje a současnosti oboru Divadlo a výchova. Zásadní z mého hlediska je, že práce rekapituluje historii existence Ateliéru Divadlo a výchova na DIFA JAMU v Brně a současně zachycuje genezi oboru Divadlo a výchova.

Martin Porubjak písal veľa, veľmi dobre a o širokom okruhu tém. Z jeho textov by sa dala zostaviť kniha politických komentárov a glos, kniha osobných spomienok na zaujímavých ľudí, s ktorými sa priatelil a spolupracoval, kniha cestopisných čŕt – a samozrejme kniha, a nie jedna, o divadle.

Неда Неждана / Кицька на спогад про темінь Herečka na pódiu šúpe zemiaky, krája mrkvu a varí ukrajinský boršč. Stojí sama pred divákmi v protileteckom kryte chersonského divadla, ktoré funguje aj počas vojny pod ruskou paľbou.

Monografia Debris company ponúka prehľadnú a detailnú analýzu doterajšej tvorby zoskupenia nielen od roku 1995, ale od obdobia, kedy súbor pôsobil ešte pod názvom Hubris company (1990-1994). Klúčové diela podrobuje súčasnej teoretickej paradigme a diskurzívnej metóde.

Ukončením niekoľkoročnej práce kolektívu renomovaných slovenských teoretikov a historikov v oblasti divadla pod vedením Vladimíra Štefka sú dlho očakávané Dejiny slovenského divadla Divadelného ústavu. Prvý zväzok, Dejiny slovenského divadla I., poskytuje koncentrovaný a prehľadný obraz o vývinových tendenciách slovenskej divadelnej tvorby na profesionálnych javiskách do roku 1948, zachytený na primerane

První anglickojazyčná biografie Bertolta Brechta (1898–1956) vykresluje pohled na jednu z nejkontroverznějších kulturních osobností 20. století. Na základě dopisů, deníků a doposud nepublikovaného materiálu, zahrnujícího Brechtovy lékařské záznamy, nabízí Parker bohatý a fascinující obraz jeho života a názorně objasňuje, jak se díky svébytnosti a velkým ambicím stal nejodvážnějším divadelním inovátorem

Publikace známého českého režiséra, dokumentaristy, publicisty, herce i scenáristy Břetislava Rychlíka umožňuje pomocí obrazů, analýz, reflexí a komentářů nahlédnout do průběhu vzniku i výsledných divadelních inscenací šesti textů realistického dramatu a literatury plus jednoho básnického dramatu. Ve výjimečném celobarevném grafickém zpracování Michala Stránského obsahuje kromě vlastního režisérova

14. a 15. mája 2013 sa uskutočnila konferencia o súčasnej dramaturgii v preistoroch Štúdia 12 ako sprievodné odborné podujatie deviateho ročníka festivalu Nová dráma / New Drama. Festivalová platforma bola ideálnym miestom na konfrontácie a predovšetkým na tvorivé stretnutie dramaturgov, ktorí zásadne ovplyvňujú uvádzanie novej drámy v slovenskom divadle, keďže funkcia dramaturgie a metódy jej realizácie

Loutkářská, kostýmní a scénická výtvarnice Irena Marečková, jíž je věnován 9. svazek edice Osobnosti české scénografie, absolvovala obor výtvarnictví a technologie na Katedře loutkářství pražské DAMU, kde později také vyučovala (1990 – 2003, Katedra Alternativního a loutkového divadla, 2003 jmenována docentkou). Jako pedagožka též spolupracovala se studenty Katedry nonverbálního divadla HAMU v Praze

Dvanásť esejí o inscenovaní Shakespeara v 20. a 21. st. v slovenskom, českom, rakúskom, maďarskom a poľskom divadle. Autori, univerzitní shakespearisti a teatrológovia strednej a mladšej generácie zo šiestich krajín, ukotvujú uvedenia do sociálno-politických kontextov a poskytujú tak aj širší obraz o divadle a kultúre v ich historických súvislostiach.

Učebnica Tendencie súčasného (západného) divadla spĺňa hneď niekoľko funkcií: okrem jej prvoradej pedagogickej závažnosti a využiteľnosti v pedagogickom procese, vo veľkej miere zapĺňa aj prázdne miesta v spracovaní uvedenej problematiky v slovenskej teatrologickej literatúre a tým pádom sa jej dopad a dosah rozširuje aj na omnoho širšiu skupinu používateľov/čitateľov.

Autor sa podujal popísať dva prístupy k nácviku konkrétneho tanca v dvoch rôznych prostrediach. V ôsmich kapitolách zoznamuje čitateľa s charakteristikou skúmanej oblasti, robí exkurz do oblasti psychológie, dôraz kladie na improvizáciu, zoznamuje nás s východiskovým materiálom a popisuje rozdielne metodiky nácviku v rôznych prostrediach.

Skriptum je shrnutím technologií prostoru, stavby, světla azvuku od divadla řeckého až po současnost. Zabývá se také pronikáním technických vynálezů do divadelního prostředí a důvody jejich využívání.

Přední ruský teatrolog a znalec Bulgakovova díla Anatolij Smeljanskij ve své knize zpřístupňuje čtenářům vzácné dokumenty z archivu Moskevského uměleckého divadla, sleduje zápas autora s divadlem o vlastní poetiku a současně vytváří obraz společenského klimatu doby stalinismu, kdy nepohodlní tvůrci byli umlčováni i fyzicky likvidováni a kdy svoboda uměleckého projevu byla jen prázdným pojmem. I Bulgakov

Koncepcia herectva uplatnená v tvorbe najvýznamnejších českých divadelných režisérov 20. storočia.

Monografia jedného z divadelných súborov Pražskej päťky, pantomimickej skupiny Mimoza, ktorej hlavnými predstaviteľmi boli David Vávra a Tomáš Vorel.

Publikace CESTA YPSILON aneb OD POČÁTKU K DNEŠKU shrnuje a dokumentuje (textově i fotograficky) všechny inscenace, které Ypsilonka od roku 1964 vytvořila. Je tu zachycena celá historie divadla od počátků až do dnešních dnů.

Výběr ze studií, které autor napsal za posledních 15 let pro časopis Svět a divadlo. Jednotlivé kapitoly (Autoři a řeč, Herci a řeč, Performeři a řeč, Tyjátr a řeč a Řev a řeč) se zabývají především hlasově-řečovým projevem v souvislosti s herectvím, jeho výrazem, jednáním a hrou, a to na příkladech konkrétních českých inscenací této doby (Národní divadlo, Divadlo Na zábradlí, Studio Ypsilon, Boca

„V dvadsiatych rokoch sa obyvateľstvo mesta delilo na dve skupiny: na tých, čo hrali ochotnícke divadlo, a na tých, čo ho navštevovali. Tretej skupiny nebolo.“ Tento výrok Jána Kalinu o kultúrnych pomeroch Prešova v medzivojnovom období stojí ako motto nad motiváciou, ktorá nás viedla k preskúmaniu divadelného života Prešova v období po vzniku Československa až do naplnenia snáh o zriadenie a definitívne

Divadlo a iluze je knižní podoba disertace, s níž autor v roce 2011 úspěšně ukončil doktorská studia. \"Jedna z věcí, které mě vždycky nejvíc fascinovaly, byl způsob, jak divadlo dokáže divákem manipulovat během představení.