Soubor Umění a psychoanalýza byl napsán v osmdesátých letech minulého století, kdy jeho autor Milan Nakonečný, tehdy odborný asistent vyučující psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze, byl jako „politicky nespolehlivý“ vyhozen z vysoké školy a kdy také z politických důvodů nemohl vyjít tento soubor v knižní podobě. Po mnoha letech autor text, spolu s několika jinými, nalezl a rozhodl se ho v

Monografia ponúka originálny ucelený výklad filozofie a etiky novovekého mysliteľa Barucha Spinozu (1632-1677), v ktorom sa autorka usiluje o skĺbenie spinozovských a súčasných filozofických a neurovedeckých skúmaní. Kniha postupuje celou Spinozovou filozofiou a prostredníctvom čoraz komplexnejšieho analytického výkladu približuje jej základné rámce, terminológiu a koncepty, takže po nej môžu siahnuť

Kniha mapuje snahu autora preukázať a prepracovať súvislosti medzi fenomenológiou a estetikou.

Knížka, která s ohledem na téma dějin zkoumá tradované koncepce zkušenosti a času, je původně přednáškou z r. 1957 určenou pro dialog mezi teology a fyziky. Picht v ní vychází z pojmu zkušenosti zejména u Aristotela, aby poté ukázal, jak je i koncepce objektivní zkušenosti v novověké vědě stále zakořeněna v tradici řecké ontologie.

Systematický a zásadný príspevok venovaný problematike filozofie umenia a estetiky. Preklad diela významného nemeckého filozofa Güntera Figala „Ercheinungsdinge. Ästhetik als Phänomenologie“ z roku 2010.

Kniha přináší tři studie na pomezí rozdílných, a přesto vzájemně provázaných interpretačních perspektiv filosofie, resp. hermeneutiky a literární vědy. První studie se pokouší ve třech oddělených krocích explikovat filosofické aspekty Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka.

Mnoho císařů, kteří vládli ve své době největší známé říši, bylo zapomenuto. Na jejich busty v příšeří tmavých depozitářů muzeí sedá prach.

V roce 2017 uplynulo 110 let od narození a současně 40 let od smrti Jana Patočky, nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století. Taková jubilejní příležitost se stala výzvou nejen k očekávaným a spíše formálně oslavným proslovům, ale také k veřejnému filosofickému zamyšlení nad významem a celkovým smyslem filosofického díla profesora Jana Patočky.

Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.–15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.

Říká se, že veškeré poznání pramení ze dvou zdrojů, z rozumu a smyslového vnímání. Na jedné straně máme pojmy, abstraktní kategorie myšlení, na straně druhé pak prchavé barvy, zvuky, tvary, vůně a celou hloubku smyslové zkušenosti.

Staroveký manuál rozvoja osobnosti a správneho prístupu k životu. Filozof Epiktétos, oslobodený otrok a známa osobnosť svojej doby, sa prostredníctvom Manuálu prihovára k čitateľovi ako k svojmu žiakovi, ktorý sa rozhodol zmeniť a zlepšiť svoj život.

Kniha Petra Zajaca Slovenské kargo tvorí premyslený a kompozične pevne zviazaný celok, čo z nej, spolu s koncíznym obsahom, robí vedeckú prácu monografického charakteru. Jej východiskom je reflexia o idei a zmysle akadémie a univerzity a v tomto rámci aj reflexia o zmysle humanitných vied.

Prehľad najväčších mysliteľov a ich myšlienok ako historický úvod do filozofie.

Voľné pokračovanie diela, ktoré vzniklo podľa náuky duchovného učiteľa Emanuela. Snaží sa ukázať čitateľovi cestu k začleneniu vyšších životných princípov a zákonov do každodenného života.

Autor svým typickým, nekompromisním a čtivým stylem postupně ve čtyřech kapitolách zkoumá sebevraždu z pohledu psychologického, eticko-náboženského, filozofického, sociologického či právního. Přitom, jak uvádí Jindřich Štyrský, při myšlení a tvorbě vede Brouka jeho \\\\odvaha domysliti vše do konce, odvaha zpřetrhati společenské předsudky, nebáti se brutality ani cynismu, neboť teprve naprosto svobodný,

Interdisciplinární pohled do etických výzev současnosti v oblasti filosofie, teologie a technologie (Kierkegaard, Bonhoeffer a nanotechnologie) Publikácia v troch kapitolách (Filosofická perspektiva - Vášeň Sorena Kierkegaarda, Teologická perspektiva - Etika Dietricha Bonhoeffera, Technologická perspektiva - Etické výzvy současných nanotechnologií) ponúka interdisciplinárny pohľad na človeka a jeho

Devátá kniha se soustřeďuje na člověka. Autor v ní zkoumá rodinu jako mikrokosmos a lidskou společnost jako makrokosmosa podává výklad o národních jazycích, jménech národů, o instituci království a o vojenské terminologii, o občanech, příbuzenských svazcích a o manželství.

Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé.

Druhá kniha z pôvodne plánovaných troch zväzkov patrí medzi filozofické diela prvej polovice 20. storočia, ktoré základným spôsobom ovplyvnila myslenie Heideggera a Merleau-Pontyho. Husserl objasňuje vzťah fenomenologie k prírodným a duchovným vedám.

Tato kniha je svým způsobem jedinečná. Vědecky vysvětluje existenci Boha.