Základné vývojové tendencie slovenského myslenia o preklade.

Iva Kadlečíková zahŕňa fakty do príbehu kultúrneho časopisu Krok, ktorí vydávali mladí kamaráti a nadšenci v snahe urobiť niečo pre spoločnosť, kultúru, národ.

V máji 2019 uplynulo 30 rokov od úmrtia Dominika Tatarku, významnej osobnosti slovenského kultúrneho prostredia. Pri tejto príležitosti zorganizoval Ústav pamäti národa v spolupráci s Katedrou slovenskej literatúry a literárnej vedy Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave a Univerzitnou knižnicou v Bratislave dňa 14. mája 2019 interdisciplinárnu vedeckú konferenciu, ktorej výstupom

Publikácia prináša zaujímavé a aj menej známe príležitostné texty. Vďaka vybraným príkladom veľmi dobre ukazuje široký záber príležitostnej tvorby.

Představímeli si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální.

Na začiatku ľudského poznania, v rannom veku ľudstva,potreboval človek odpovede na niekoľko základných bytostných otázok, aby dospel k predstave jedinečného, systematického, kozmického poriadku. Pravda, odpovede na základné otázky jeho vlastnej existencie mohli byť len také, aký bol stupeň jeho poznania sveta rozprestrierajúceho sa okolo neho.

Speciálním tématem knihy je Čapkova literární tvorba umělecká i publicistická, a nejen sama o sobě, nýbrž také ve svých vazbách na autorovo primární dílo výtvarné, na paralelní tvorbu slavného bratra Karla a samozřejmě na běh autorova života. A jak prozrazuje její jmenný rejstřík, nevnímá tato kniha svůj objekt jen v úzkých domácích hranicích, nýbrž vidí jej ve vztazích k paralelnímu umění evropskému,

Vedeckú monografiu E. Maliti Fraňovej charakterizuje úsilie o hĺbkové uchopenie svojej témy, ktorou sú otázky tvorivého zástoja ruského básnika symbolistu a prozaika postsymbolistu, ako i ideológa a teoretika, jedného zo zakladateľov modernej ruskej verzológie Andreja Belého (1870 – 1934). Jeho diela nabité umeleckým i myšlienkovým potenciálom sa prekladali do slovenčiny a do češtiny v obdobiach spoločenského

Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější

Je to prvá vedecká monografia o polopredikatívnych konštrukciách v slovenčine. Autor v nej nadväzuje najmä na svoje predchádzajúce práce z oblasti slovenskej syntaxe a predkladá vlastnú koncepciu tohto špecifického druhu syntaktických konštrukcií, ktoré slúžia na zhusťovanie nášho vyjadrovania najmä v prejavoch náučného štýlu.

Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století. Zachycuje hluboké přátelství dvou umělců, vzdělanců a skeptiků, lexikem jejich vlastní sebereflexe – malkontentů.

Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.

K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role „básníka z povolání“ – autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst. Jeden z nich, dramatik Ben Jonson, sám sarkasticky poznamenává: Básník je ten /…/ ubožák, který se poezií musí živit.

Harold Bloom (*1930) si sérií knih ze 70. let, z nichž nejvýznamnější je právě Úzkost z ovlivnění, vydobyl pozici nejvýraznějšího amerického kritika své generace, dosáhl nejvyšších akademických pozic a trvale se zapsal do obecného kulturního povědomí. Pojem vlivu či ovlivnění je inspirován především Nietzschem, Freudem, prorockými básněmi Williama Blakea a gnostickou teologií.

Dva autoři – lingvistka a literární vědec – se ve svých individuálních i společných studiích zaměřují na široce chápanou dialogičnost jako základ výstavby různých typů textů a snaží se uplatňovat dialogismus jako analytickou metodu. Ve čtyřech oddílech knihy věnují pozornost 1) dialogům korespondenčním (dopisům významných osobností české kultury, jako jsou M. Aleš, J. Neruda, K. Čapek, J. Voskovec

Autorův první výbor z textů sestává z projevů publikovaných v 90. letech XX. století. Některé z nich vznikly jako doprovody knižních edic, jiné jako konferenční příspěvky a zase jiná otiskla soudobá periodika.

Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky - k zamýšlení se nad \'jinakostí\' v české literatuře přivedl do Prahy přes 150 badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách

Prvý oficiálny životopis kolumbijského spisovateľa. Jej autor na ňom pracoval 15 rokov a rozprával sa s približne tristo ľuďmi . S Márquezovou matkou, manželkou, deťmi a priateľmi.

Z nesmírně rozsáhlé havlovské literaturyvybírá Čtení o Václavu Havlovi nejcennější bezprostřední kritické ohlasy na autorova dramatická a esejistická díla. Stati Evy Uhlířové, Jana Grossmana, Sergeje Machonina, Jindřicha Černého, Ivana M. Jirouse či Jany Patočkové sledují dramatickou tvorbu Václava Havla od premiéry Zahradní slavnosti v roce 1963 až do posledního dramatického (a filmového) díla Od

Hledání skrytého pokladu přináší antologii komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví a představuje tři jeho ústřední „žánry“: biografie (či hagiografie) velkých súfijských mistrů (tabaqát), slovníky odborného pojmosloví súfijů (istiláhát) a pojednání o mystické Cestě, jejích etapách, stavech a stupních. Ve všech třech okruzích byly vybrány ukázky z těch nejautoritativnějších