Monografie Aramejština knihy Zohar přináší přehled základních morfologických jevů zoharické aramejštiny. Úvod seznamuje čtenáře s rozsáhlou vědeckou diskuzí o povaze aramejštiny knihy Zohar a zachycuje vývoj jejího vnímání od doby prvních vědeckých prací, které ji prohlašovaly za pokleslý umělý jazyk, až do současnosti, kdy je klasifikována jako přirozený literární jazyk a součást širšího proudu aramejské

Mit adtak a magyar-zsidó géniuszok kultúránknak?

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému.

Monografie \"Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století\" vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v r. 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá se českou literární kritikou 90. let 20. století, zejména v té podobě, v jaké se projevovala v literárních a kulturních časopisech dané doby. V osmi kapitolách (včetně metodologické úvodní a syntetizující

Antalogie současné maďarské poezie. Uspořádala Lucie Szymanowská.

Publikace se zabývá dějinami tlumočení v Namibii zvláště v období německé koloniální správy (18841915). Jedná se o první práci, která poskytuje systematický souhrn historie tlumočení v kontextu formování německého koloniálního panství. Monografie, která vychází z namibijských a německých archiválií, nejprve podává souhrn jazykové a kulturní situace v kolonizované Namibii s ohledem na komunikační obtíže

Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě

Dvojzväzková publikácia Ako sa rodia a žijú slová I, II. Výber z diela Kláry Buzássyovej vyšla pri príležitosti životného jubilea tejto významnej slovenskej jazykovedkyne. Jadro práce tvoria tri tematické bloky, ktoré len v hrubých líniách rámcujú jednotlivé oblasti záujmu K. Buzássyovej. Prvý zväzok obsahuje Predhovor, Editorské poznámky, analytickú štúdiu editoriek Klára Buzássyová v kontexte slovenskej

První díl dlouho očekávané práce, který vychází 30 let po vydání odeonského Slovníku spisovatelů německého jazyka. Rozsáhlý autorský kolektiv v této knize zpracovává dějiny německé literatury od nejstarších dob po současnost v sedmi stech heslech, věnovaných jednotlivým autorům.

Předkládaná monografie zahrnuje 17 kapitol, jež jsou tematicky i metodologicky provázány a zahrnují období od romantiky a biedermaieru přes realistickou a naturalistickou literaturu konce 19. a začátku 20. století až k dílům napsaným po roce 1945. Lokálně a regionálně se pohybují mezi literaturou centrálního Německa a Rakouska, ale zaměřují se především na literární tvorbu pražskou a moravskou, přičemž

V publikácii šestnásť lingvistov slavistickej orientácie zo slovanských krajín, z Nemecka, Rakúska a USA prináša najnovšie výsledky z výskumu kodifikácii slovanských spisovných jazykov alebo pertraktuje už známe poznatky z tejto oblasti z iného uhla. V monotematickom zborníku Historický a sociologický kontext kodifiácií slovanských spisovných jazykov nájde čitateľ analýzy týchto slovanských jazykov:

Lexikografická literárnohistorická príručka výberovo zahŕňa heslá diel slovenskej poézie a prózy vznikajúcich v 19. storočí, hoci vo viacerých prípadoch došlo k ich reálnemu publikovaniu až hlboko v 20. storočí. Objavovanie ponornej, pred zrakmi verejnosti dlhý čas skrytej línie slovenskej literatúry 19. storočia ukazuje, že slovenská literatúra 19. storočia je vnútorne oveľa vrstevnatejšia, ako sa

Az elmúlt XX. század napjainkban is legnépszerűbb költője minden vitán felül: József Attila. Az ezredforduló utáni első évtized magyar kultúrájának egyik legjelentősebb ünnepe pedig József Attila születésének századik évfordulója volt. Agárdi Péter, miközben krónikás szemlézője e centenáriumnak, sokoldalú és mély elemzést nyújt az ünnepség- és rendezvénysorozat szakmai, kulturális és köznapi oldalairól,

„Hol keresse méltóságát egy (…) kisebbségi sors? A kevesebb joga az élethez az, hogy különb” – szögezte le Németh László a kisebbségi kérdésben. „Az erdélyi magyar szellem arra van hivatva, hogy kicsiny lehetőségek között, nagy erőfeszítéssel egyetemesen emberi szellemmé legyen. Erdély legkiválóbb fiai mindig érezték, hogy olyan magaslatokra kell emelkedniök és emelniök népüket, honnan ők is megláthassák

Manapság, amikor annyi minden a természetszegés viszonyában van egymással, és főleg azzal a megbonthatatlan folyamattal, a múlttal, melynek mentén tudatunk (önismeretünk) épült, megelégedéssel állapítható meg, amikor valaki építően viszonyul e dolgokhoz. Szakolczay Lajos irodalomtörténészi, kommentátori munkássága következetesen van jó viszonyban azzal a kultúradarabbal, ami erdélyi fogantatású. A

Kniha Jak se fikce dělá slovy poskytuje souhrnný pohled na pragmatické teorie literární fikcionality. V jednotlivých kapitolách, které se vždy pokoušejí o revizi dosažených závěrů, se snaží odpovědět na otázky, jaké záměry mají autoři vyprávění, co při tvorbě fikce „dělají se slovy“, jakým způsobem jim čtenáři dokážou náležitě rozumět atd. Podle Kotena autoři fikcí kreativně napodobují autentické zobrazivé

Kniha sa zameriava na skúmanie inovatívnych kompetencií poetického jazyka vybraných autoriek: L. V.-Gavorníkovej, T. Lehenovej, S. Repar, N. Ružičkovej, K. Kucbelovej a M. Ferenčuhovej. Autor prináša do slovenského diskurzu uchopenie väčšinou prehli adaného (i feministicky podnetného) rozmeru básní autoriek, a teda ukážku iného - aj rodovo poučenejšieho - čítania umeleckých textov.

V knize Jiné texty, jiní autoři. [Mezi]prostory současné literatury se autorský kolektiv zaměřil na proměny žánrů a přístupů k literární tvorbě v současné ruské, běloruské, německé i české literatuře. Lenka Odehnalová sleduje transformaci tradičního žánru (románové kroniky) v současné ruské literatuře na příkladu děl dostupných i v českém překladu (Jákobův žebřík Ljudmily Ulické, Zulejka otevírá oči