Kniha nabízí originální a často velmi osobní vzpomínky či „dvojvzpomínky“ na výjimečné osobnosti kulturního a intelektuálního života, s nimiž se autoři setkávali zejména při vydávání brněnských časopisů Proglas, Revue Politika a Kontexty, ale i dříve před listopadem 1989 při nejrůznějších nezávislých aktivitách. Jednotlivé portréty vznikaly spontánně v průběhu minulého čtvrtstoletí a zachycují období

Když americký editor Hugo Gernsback začal v dubnu 1926 v New Yorku vydávat měsíčník Amazing Stories, vůbec první časopis věnovaný nově vznikajícímu žánru science fiction, v prvních devíti číslech mu nezbylo než reprintovat dříve vydané práce klasiků Julese Vernea, H. G. Wellse a Edgara Allana Poea. Teprve v následujících letech se na stránkách magazínu objevila čtenářům nová jména.

Druhý svazek edice korespondence T. G. Masaryka s lidmi z Velké Británie zachycuje pouhý jeden rok (1916) v Masarykově životě, který trávil převážně v londýnském exilu. Jedná se o neobvyklou sondu do jeho života, která na základě soukromých dopisů zprostředkovává analýzu jeho politických, mediálních, akademických i osobních vazeb.

Nájdite si čas na priateľský rozhovor a objavte vnútorný život fascinujúceho vedca. Ako rešpektovaný odborník mal Michael White jedinečnú pozíciu pri skúmaní Isaaca Newtona a jeho odborného, ale aj ľudského odkazu.

Strhujúci a dojímavý román o žene, ktorá bola nielen manželkou, ale aj spolupracovníčkou jedného z najväčších vedcov a géniov v histórii. Mileva „Mitza“ Marićová bola odmalička iná ako ostatné dievčatá.

„Bylo zhruba 2:15 ráno, když Jurovskij a Nikulin, za doprovodu dvou příslušníků vnitřní stráže s puškami, vedli rodinu v pološeru dolů po prudkých, úzkých schodech do přízemí. Romanovci se instinktivně seřadili podle zautomatizované přednosti v pořadí, v čele šel car, odmítající jakoukoliv pomoc, přestože zápasil s tíhou Alexeje, jenž sebou trhal bolestí obvázané nohy…“ Helen Rappaportová, britská

Otec české literatury faktu Miroslav Ivanov svým typickým poutavým způsobem popisuje největšího českého básníka Karla Hynka Máchu, autora Máje. Jaký byl Máchův život, jaký byl jako student, jako milenec i jaké byly jeho poslední dny.

Marie Curie byla první ženou, která obdržela Nobelovu cenu, a jedinou ženou, která tuto poctu získala dvakrát, a současně jediným člověkem, jenž ji obdržel ve dvou různých vědeckých oborech. Tato biografie v plném světle odhaluje lidské i vědecké aspekty jejího života.

Informace o dramatickém dětství a začátcíchmodelky a herečky Pavlíny Pořízkové můžeme nalézt v různých mediálních zdrojích zhruba od doby, kdy budoucí světové hvězdě bylo šest let. Dnes poprvé její příběh vychází v románovém zpracování.

„Radši na to děcko zapomeňte, beztak nepřežije…“ S touto větou byla matka Evy Umlaufové konfrontována na začátku roku 1945 po příjezdu do Osvětimi. Její dceři jsou dva roky, patří k nejmenším dětem v koncentračním táboře, je vyhladovělá k smrti a velmi vážně nemocná.

Henry Ford, zakladateľ jednej z najúspešnejších automobilových značiek na svete Ford Motor Company svoju životopisnú knihu Môj život a dielo uverejnil už v roku 1922, teda rovných 5 rokov pred ukončením výroby legendárneho Modelu T. Viac ako spomienky na svoj život v nej však zhrnul svoje videnie automobilovej výroby na úsvite motoristickej éry. Pri jej písaní mu pomáhal Samuel Crowther.

Zrodil se horolezec od pánaboha, přestože o jeho talentu zprvu nikdo nevěděl. Po několika desítkách let je jasno.

Prozaický metatextový debut slovenského autora Marcela Lacka prináša otvorené príbehy ako časti nekonečného celku. Sú to prototypy naratívnych sekvencií, ktoré sa vzájomne prelínajú a koexistujú, aby sa v rôznych kolíziách spochybňovala ich opodstatnenosť.

Životopis velikána talianskej renesancie z pera skvelého ruského autora. Leonardo, maliar, sochár, vynálezca, architekt, filozof, prírodovedec, fyzik, ktorý chcel ovládnuť prírodu, génius, čo o niekoľko generácií predstihol dobu, lákal spisovateľov všetkých čias a národov.

Janusz Korczak (22.7. 1878 nebo 1879 – 10. 8. 1942), vl. jménem Henryk Goldszmit, byl polský spisovatel, pedagog, veřejný pracovník, povoláním lékař, vychovatel a průkopník moderních teorií v pedagogice. Uctíval dítě jako autonomní bytost a kladl důraz na vývoj jeho osobnosti.

Paul Valéry koncipoval svoje denníkové záznamy v podstate ako úvahy sústredené na jednu hlavnú otázku: aká je podstata ľudského ducha, aké sú jeho mechanizmy, možnosti a hranice, ako pracuje ľudská myseľ? Tohto filozofického, psychologického alebo vedeckého problému sa priamo alebo nepriamo dotýkajú prakticky všetky denníkové zápisky.

Berlín 1940. Mladučkej Židovke Márii Jalowiczovej hrozí deportácia.

Známý haškolog Radko Pytlík vzpomíná na letité schůzky s Bohumilem Hrabalem, jimž se říkalo \"hospodská Sorbonna\". Jeden z nejvzdělanějších evropských duchů vedl v hospodách debaty o umění, filozofii a literatuře a nastoloval zde otázky, jež jsou aktuální i dnes. Citáty z knihy: Svět je pořád tak krásný... Ne že by byl, ale já ho tak vidím... Ovanula nás pachuť imbecility... Co dělat, když dnes bez

Román, ktorého dej sa odohráva v newyorskej židovskej štvrti a ide v ňom o spor tradície a modernosti, traumy šoa, vzťahy k Izraelu....

Katalóg venovaný Josefovi Polákovi, významnému historikovi umenia,organizátorovi kultúrneho života v predvojnovom Československu a osobnosti, ktorá výrazným spôsobom ovplyvnila podobu Židovského múzea v Prahe.