Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice. Rozsáhlá práce literárního historika Františka Kautmana reflektuje změny, k nimž došlo v Československu a vůbec v Evropě na přelomu 80. a 90. let. Upozorňuje na proměny, k

Unitářská tradice disponuje řadou možností, jak pomáhat člověku na jeho duchovní cestě a jak mu asistovat ve zkvalitňování života. V této knize (sborníku z teologického semináře) se editoři soustředí postupně na tři témata: vztah k Bohu, vztah člověka k sobě samému a vztah člověka k druhým.

Sborník je věnován životnímu jubileu významné české filosofky a theoložky Lenky Karfíkové. Soubor studií žáků a kolegů jubilantky, které vznikly při této příležitosti, ve svém celku tvoří průřez dějinami evropského myšlení.

V pořadí 12. svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První část svazku obsahuje příspěvky k fenomenologii či fenomenologicky založené filosofii.

V době, kdy jsme konfrontováni s proměnlivým a nejistým světem, snižuje se důvěra ve společnosti, daří se konspiračním teoriím a z veřejné diskuse se znepokojivě vytrácí vzájemný respekt, roste význam porozumění etice a jejím základům. Simon Blackburn v knize představuje základní otázky a problémy současné etiky, ale zároveň nás nutí zamýšlet se nad světem kolem nás.

Ve své nové knize se Guy Gilbert zamýšlí nad fenoménem samoty. Ta pro něj není omezena jen na fyzickou nepřítomnost jiných lidí v nejbližším okolí.

John N. Deely (1942–2017) byl americký sémiotik, filosof a historik a ačkoli je společně s U. Ecem pokládán za nejvýznamnějšího představitele sémiotiky druhé poloviny 20. století, není jeho dílo v našem prostředí dosud příliš známé. Jednou ze základních tezí, která proplouvá Deelyho dílem, je tvrzení, že člověk se od ostatních organismů odlišuje tím, že zatímco všechny organismy znaky používají, pouze

Může se fenomenologická filosofie zabývat otázkou spásy v křesťanském smyslu? A pokud ano, pak jakým způsobem?

Sborník obsahuje nové překlady Chymické svatby i slavných rosenkruciánských manifestů ze 17. století a tři novodobé vědecké studie (R. Edighoffera, C. Gillyho a J. Ritmana) zabývající se nejen problémem jejich autorství, nýbrž i širším kontextem historického dění, všudypřítomnou symbolikou a vkladem či inspirací jednotlivých osobností, které se snažily, jak říká R. Edighoffer, o „přemostění propasti

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha. Filosofie musí získat charakter skutečného prožitku; kosmologie má obsáhnout i člověka; náboženství nemá být jen vírou, ale i poznáním.

Klaus Hemmerle (1929-1994), biskup v Cáchach (1975-1994), sa pokúša v tejto knihe, ktorá bola listom k sedemdesiatke Hansa Ursa von Balthasara, urobiť z kresťanskej filozofie účinnú sprostredkovateľku medzi tajomstvom a existenciou. Náuku o bytí sa snaží rozvíjať zo základov trojičných vzťahov v Bohu a dať tým podnety pre filozofiu ako aj pre teológiu, pričom chce dať kresťanom aj nekresťanom podnety

„Vedecká ideológia je evidentne nepochopením metodologických požiadaviek a pracovných možností vedy,“ píše v knihe Ideológia a racionalita v dejinách vied o živote francúzsky filozof vedy a lekár Georges Canguilhem, žiak Gastona Bachelarda a učiteľ Michela Foucaulta. Popritom si kladie aj ďalšie otázky: Čo sú vedecké ideológie a ako sa líšia od antivedy, povery či pseudovedy?

Publikácia prináša základnú orientáciu v nazeraní na problém morálky v súčasnosti i v dobách minulých. Sústreďuje sa skôr na prakticko-pedagogické potreby a požiadavky, než na teoretické vychodiská...

Nemecký filozof umučený nacistami, ktorého dielo je rešpektované pre zrozumiteľnosť svojho zdelenia a posolstvo tohto jezuitského mučeníka.

Jediná Foucaultova kniha venovaná jednej konkrétnej osobnosti. Ide o vybudovanie istej teórie vzťahu medzi subjektom, rečou a svetom.

První řecko-české vydání Platónova dialogu Gorgias. Platónův řecký text je převzat z Burnetovy kritické edice (1903), český překlad, který vychází v šestém a opraveném vydání, pochází z pera Františka Novotného (1936). Součástí knihy je překladatelův úvod, vysvětlující poznámky a seznam literatury.

Sborník Hlavou zeď 2011 je první pokus představit čtenářům myšlení vybraných českých osobností - zástupců současné vědy, kultury, duchovních, filosofických i jiných směrů. Sborník by měl být určen jak pro čtenáře hledající vědecké poznatky, tak i pro ty, kteří se zajímají o informace z oblasti futurologie a lidské imaginace.

Imagine: you are designing a society, but you don\'t know who you\'ll be within it - rich or poor, man or woman, gay or straight. What would you want that society to look like? This is the revolutionary thought experiment proposed by the twentieth century\'s greatest political philosopher, John Rawls. As economist and philosopher Daniel Chandler argues in this hugely ambitious and exhilarating intervention,

Filosofický příspěvek k současné diskusi v biomedicíně. Řeší problematiku morálního a právního postavení embrya a vyjadřuje znepokojení nad možnými negativními důsledky programování lidí - narušení lidské přirozenosti, identity jednotlivce, mezigeneračních vztahů apod. Obsahuje stať Víra a vědění, která je reakcí na aktuální problémy naší kultury po 11. září 2001.

Kniha o kulturní historii zrychlování času. Peter Borscheid začíná popisem pozvolného tempa středověku a pokračuje až k honu za každou nanosekundou v dnešní době. Nezůstaneme jen u podnikatelů, techniků a politiků, jakkoli jsou jejich konání důležitá, ale budeme si všímat i sportovců, hospodyň a umělců. Vysvětlíme, proč jedni považují zrychlování za atraktivní a druzí v něm naopak vidí zákeřnou infekční