Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 13951455). Když v roce 1455 umíral, ze světa odcházel bezpochyby jeden z nejmocnějších mužů polipanské éry. Roku 1440 byl zvolen hejtmanem čáslavského kraje a tím dosáhl

Zkušený lovec záhad Otomar Dvořák se tentokrát vydal na vrcholy hor, aby tam hledal sídla tajemných démonických vládců. Snad jsou to potomci pohanských božstev, snad zosobnění nelítostných přírodních sil… Připomeneme si magické rituály u pramenů Labe, povíme si, jak probíhala bitva krále Ječmínka s rarachy na hoře Kosíř, odvážně sestoupíme do zrádných labyrintů pod Radhoštěm, spočítáme, kde všude mají

Zdraví a nemoc od nepaměti provázejí dějiny moci. V režimech založených na vůdcovském principu význam nemoci mocných strmě stoupá. Kataklyzma druhé světové války, hrůzy nacistické genocidy i sám fenomén moderní totality přinesl zvýšený zájem o otázky vlivu zdravotního stavu na rozhodování nacistických špiček; šlo hlavně o analýzu Hitlerovy osobnosti. Pro nižší úroveň nacistického státu, včetně okupovaných

Kniha Jana Kafky je cennou sondou do prostředí církví v severovýchodních Čechách v období po nástupu komunistické moci a během jejího etablování. S hlubokým vhledem a značným porozuměním zachycuje nelehkou atmosféru doby 50. let 20. století. Obecně známé kroky státní politiky zasazuje do konkrétních, zalidněných situací, což ukazuje nejen jejich efektivitu, ale i limity direktivních představ. Čtenáře

Kniha obsahuje históriu obce Rožkovany, Červenica, Jakubova Voľa a blízkeho okolia. Úlohou a cieľom knihy je rozšíriť poznanie čitateľov a rodákov, a poukázať na významné udalosti, ktoré sa udiali na našom území. Kniha pozostáva z deviatich kapitol. Pojednáva sa v nich o historických obdobiach praveku, staroveku, stredoveku, novoveku, náboženskej situácie od prvého styku s kresťanstvom až po vznik

Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili k prvním na světě,

Obrazová publikácia, pôvodne samostatnej obce Jahodníky ležiacej južne od Martina, dnes súčasť mesta. „Jahodničané“ sa pomocou dobových fotografií vybrali proti prúdu času a zaspomínali aký život vládol na „Husacom“ rínku.

Kniha se zaměřuje na zajímavé osoby a události našich dějin. Začíná obdobím lovců mamutů, přes Kelty, praotce Čecha, Velkou Moravu až do 19. století. Popisuje hlavní osoby stěžejních období naší země a jejich osudy. Historie – to je velká kniha příběhů, které prožívali skuteční lidé. A mnohdy příběhů tak zajímavých, že fantazie romanopisce by na jejich vymyšlení nestačila. Historie není dána jednou

Málokterá etapa českých dějin vzbuzovala a vzbuzuje u historiků tak protikladné soudy jako doba pobělohorská. Podle jedněch tragická epocha spojená s násilnou rekatolizací a emigrací elit. Podle druhých čas monumentální barokní kultury a vzdělanosti, doba, kdy se české země opět otevírají světu a dohánějí opoždění způsobené dramatickými konfesijními a nacionálními střety. Bez ohledu na hodnoticí stanoviska

Téměř neuvěřitelný, a přesto pravdivý příběh českého vězně, kterému se v krutých podmínkách koncentračního tábora Buchenwald podařilo zachránit tisícovku dětí. Dětí, na které čekala smrt. Jmenoval se Antonín Kalina a byl z Třebíče. Doma zapomenutý, ve světě, zejména v USA a Izraeli, uctívaný. V roce 2012 se stal zatím posledním Čechem, který byl v Izraeli oceněn titulem \"Spravedlivý mezi národy\",

Barrandov je mimořádné dílo, které vytvořil Pavel Jiras. Jedná se o obrazovou historii českého filmu. Je to kniha, která prostřednictvím dochovaných obrazových dokumentů zachycuje příběh Barrandovského studia, který je do značné míry také příběhem č eského filmu. Druhé doplněné vydání dílu Vzestup k výšinám (prvního ze čtyř) obsahuje více jak 800 unikátních a většinou nikde nepublikovaných fotografií

Netradiční příběhy o pražských domovních znameních, zapomenutých řemeslech a každodenním životě starobylé Prahy. Zpodobení zvířat, věcí a symbolů na fasádách spoluvytvářelo jedinečný charakter místní historie. Jak souvisí Zlatá loď s loupežníkem Babinským? Hlídá Černá madona bájný poklad templářů? Kde popíjel Karel IV. dobré pivo? A jak se divočilo U Tří divých mužů? To všechno se dozvíte v novém,

Vybrané štúdie od renomovanej kunsthistoričky sprevádzajú dejinami dejepisu umenia na Slovensku.

Publikácia mapuje život hlavného mesta od 80-tych rokov 19. stor. aždo r. 1945. Obrazovú časť sprevádza zaujímavý text o histórii bratislavských objektov.

V 22. dílu Erbovní mapy nás cesta po hradech, zámcích a tvrzích zavede na rozhraní Moravy a Slezska. Za hradbou Jeseníků se nad městem Javorníkem zvedá Jánský vrch s hradem upraveným na zámek, který býval téměř po šest století rezidencí vratislavských biskupů.

Publikácia vo vizuálne atraktívnej forme približuje jednu z najdôležitejších kapitol moderných kultúrnych dejín Slovenska spojenú s počiatkami výučby dizajnu na našom území. Prvá časť sa venuje jednotlivým oddeleniam ŠUR a tvorbe tu pôsobiacich osobností, druhá časť školu predstavuje v širšom dobovom domácom a medzinárodnom kontexte.

Predkladaná monografia sa snaží priblížiť nielen odbornej verejnosti, ale aj nadšencom pamiatok a histórie na jednom mieste obytnú šľachtickú architektúru niekdajšieho historického regiónu.

Populárně pojatá kniha přináší na základě vlastních výzkumů autorů nový pohled do světa mužskosti v renesančních Čechách. Její těžiště představují životní příběhy dvaceti pěti nižších šlechticů, kteří spojili svůj život v 16. a počátkem 17. století s válečnou kariérou na středoevropských bojištích.

Publikácia je prvou časťou štvordielneho radu dokumentov, ktoré majú vzťah k československým ústavným dejinám. Obsahuje dokumenty z rokov 1918-1945.

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony? Pestrá mozaika příběhů z oborů medicíny, literatury, politiky a vojenství má společného jmenovatele v trojici