Tradice právní regulace držení střelných zbraní na našem území sahá až do 15. století. V několika posledních letech je však toto téma ve zvýšené míře předmětem diskusí nejen mezi držiteli zbraní, ale i mezi širší veřejností. V souvislosti s držením a možnostmi použití střelných zbraní stále existuje řada mýtů a neurčitých představ, a to jak pokud jde o technickou, tak i právní stránku nakládání se

Publikace se zabývá tématem vyloučení soudce pro podjatost v rozhodovací praxi českých vrcholných soudů. Monografie analyzuje právní úpravu vyloučení soudce pro podjatost, postup při rozhodování o vyloučení soudce a jednotlivé důvody podjatosti vyplývající ze zákona či judikatury. Publikace se blíže zaměřuje na zvláštnosti vyloučení soudců vrcholných soudů, které mají omezený počet členů a jejichž

Soubor knih Pavla Molka s podtitulem Lidská práva má neskromnou ambici odpovědět na otázku: jak jsou chráněna různá lidská práva jednotlivce nacházejícího se v jurisdikci České republiky? Hlavním hrdinou tohoto souboru je tedy jednotlivec vzhlížející souběžně k různým sférám, v nichž mají být chráněna jeho lidská práva: zejména k úrovni vnitrostátní, unijní, regionální a univerzální. Všechny uvedené

Sbírka obsahuje v chronologickém pořadí všechny přijaté nálezy a vybraná usnesení Ústavního soudu. Pro odbornou, ale i laickou veřejnost je publikace nepostradatelnou pomůckou k interpretaci a aplikaci právních norem. Zdrojem poučení jsou nejen odůvodnění výroků nálezů a usnesení, ale i tzv. dissenty odlišná stanoviska soudců, kteří nesouhlasí s většinovým názorem Ústavního soudu. Publikace je přehledně

Komentář zohledňuje nejenom změny v právní úpravě, které nastaly po jejich účinnosti, tedy po 1. 7. 2017, ale poukazuje též na četné změny v souvisejících právních předpisech na které je v textu výkladu odkazováno. Předchozí vydání publikace vysvětlilo řadu sporných ustanovení a institutů obou komentovaných zákonů, ale v době, kdy soudní judikatura ještě neexistovala, takže nebylo ani dosti dobře možné

Praktický komentář k zákonu č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), popisuje vyvlastnění jako standardní nástroj k prosazení veřejného zájmu. Předkládaný komentář není pouze přepisem jednotlivých ustanovení a citací z důvodové zprávy, ale autoři zohlednili veškerou známou veřejně dostupnou judikaturu a literaturu. Dále také znázorňuje

Kniha navazuje na předchozí komentáře autorského kolektivu Tiskový zákon, Zákon o provozování rozhlasového a televizní vysílání, Regulace reklamy a Autorský zákon. V novém pojetí komentář zahrnuje zákony upravující činnost hromadných sdělovacích prostředků, ale i zákony a dílčí právní úpravu vztahující se k médiím v prostředí informační společnosti. Snahou kolektivu autorů je nejen přinést praktický

Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, který byl přijat dne 31. května 2015, zavádí do českého právního řádu celou řadu nových právních institutů a zároveň mnoho stávajících právních institutů staví do nového světla a operuje s nimi v novém kontextu. Nyní otevíráte komentář, k jehož

Kniha pojednává o problematice odčinění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení. Odpovídá na otázky jak určit, zda konkrétní soudní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, za jakých podmínek stát za nepřiměřenou délku řízení odpovídá, a konečně jakými způsoby lze újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení odčinit. K uplatňování odčinění této újmy

Monografie zachycuje reprezentativní obraz vývoje správního soudnictví na našem území až do současnosti, do něhož jsou zasazeny kompetenční výluky. Monografie je prací teoreticko-praktickou. V úvodu je vysvětlen pojem kompetenční výluky na pozadí definice správního soudnictví. Dále je vymezena působnost správních soudů v jednotlivých obdobích vývoje správního soudnictví na našem území, včetně kompetenčních

Kniha je vůbec první českou ucelenou publikací, pojednávající o ústavních zvyklostech. Nabízí jejich systematický teoretický i empirický rozbor. Po teoretickém úvodu a krátkém exkurzu do středoevropských zemí se autoři přesouvají na území České republiky a vysvětlují, jak a proč se u nás ústavní zvyklosti vyvinuly a jak ovlivňují fungování českého demokratického režimu. Kromě těch etablovaných se věnují

Komentář k zákonu o vyvlastnění ve vztahu k prvnímu vydání podstatně rozšiřuje výklad právní úpravy, reaguje na průběžné novelizace a zároveň doplňuje aktuální judikaturu a poznatky z praxe. Publikace zároveň nově zahrnuje vůbec první komentář k liniovému zákonu. Lze ji doporučit k praktickému použití zástupcům různých právnických profesí, pracovníkům vyvlastňovacích úřadů a podnikovým právníkům, jakož

Monografie se zabývá základní triádou správních žalob (žaloba proti rozhodnutí, žaloba na ochranu proti nečinnosti a žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením) s důrazem na zodpovězení často kladené otázky, zda je možné přístup ke správnímu soudu usnadnit zavedením jednotného žalobního typu namísto stávajícího žalobního systému, který může být někdy komplikovaný co do volby

Sbírka obsahuje v chronologickém pořadí všechny přijaté nálezy a vybraná usnesení Ústavního soudu. Pro odbornou, ale i laickou veřejnost je publikace nepostradatelnou pomůckou k interpretaci a aplikaci právních norem. Zdrojem poučení jsou nejen odůvodnění výroků nálezů a usnesení, ale i tzv. dissenty ? odlišná stanoviska soudců, kteří nesouhlasí s většinovým názorem Ústavního soudu. Publikace je přehledně

Komentář exekučního řádu psaný soudními exekutory jste doposud v knihkupectvích hledali marně, ačkoliv více než 50krát novelizovaný předpis, je už více než dvě desítky let součástí platného právního řádu. S přihlédnutím k tomu, jaké vášně problematika exekucí bez ustání vzbuzuje u veřejnosti, je opravdu s podivem, že až nyní touto prací se kompenzuje zmíněný deficit. S čestnou (a váženou) výjimkou

Publikace je věnována analýze právních povinností, které plynou orgánům veřejné správy – zásadně v pozici veřejných zadavatelů ve smyslu § 4 ZVZ – z vybraných veřejnoprávních předpisů ve vztahu k pořizování a následnému užívání informačních technologií. Jedná se především o povinnosti zadávání veřejných zakázek na informační technologie, včetně limitace zadávání navazujících veřejných zakázek v případě

Právo jako normativní systém neexistuje ani nepůsobí ve vzduchoprázdnu, ale naopak odráží stav a potřeby společnosti, je závislé na jejích technických a informačních možnostech, střetává se s jinými normativními systémy a v průběhu času se neustále vyvíjí. To všechno limituje jeho podobu a rozsah. Právo je navíc vnitřně členěný systém, v němž existence jednotlivých odvětví může vést a vede k překrytí,

Vývoj techniky s sebou nese rovněž problémy spojené s ochranou tohoto vývoje. Má-li ten, kdo daný předmět vyvíjí, s vývojem nějaké náklady, nebylo by férové, pokud by na výsledku mohli participovat všichni ostatní, aniž by z výsledku své činnosti měl vynálezce nějakou odměnu. V dnešní době uvedená situace přechází do tak zvaných patentových válek, jež jsou vedeny napříč zeměmi a právními systémy. Patentové

Časté novelizace exekučního řádu i občanského soudního řádu v jeho exekuční části a také četná judikatura soudů všech stupňů i Ústavního soudu vytvořily z exekučního práva nepřehlednou materii. Komentář podává aktuální výklad jednotlivých ustanovení zákona vycházející ze současné praxe autorů. Ten umožňuje získat dostatečný přehled o procesních postupech soudních exekutorů, exekučních soudů i účastníků