Kniha prináša šesť kapitol, ktoré vychádzajú z fenomenológie Edmunda Husserla a filozofickej antropológie Helmutha Plessnera. Ako sa človek vyjadruje vo výraze? Ako vidíme veci, na ktoré sa pozeráme? Akú rolu má človek v súkromnom a vo verejnom priestore? Aký je význam práce a odpočinku v ľudskom živote? Filozofické uvažovanie sa v knihe prelína s príkladmi z literatúry, výtvarného umenia, architektúry,

Príbeh kultúry, tak ako ho podáva autor tejto knihy osloví aj širšie vedecké i laické spoločenstvo, a to svojou dôslednosťou a zmyslom pre detail. Vychádzajúc z antropologických predpokladov kultúry a jej historicky zakotvených koncepcií, interpretuje ju ako rámec pre ľudské bytie-vo-svete, skúma variácie spoločenskosti a genézu kultúrnych noriem.

Závěrečný svazek obsahuje Postpříběh (2004) ad. nepublikované texty z let 2002-7, též autorovy „filosofické rekapitulace“, příležitostné eseje a marginálie. Edičně připravil Martin Machovec. V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života. Jde zejména o esej Postpříběh (2004), v

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci. Protože tyto obrazy a ilustrace vznikly v přímé reakci na konkrétní filozofické práce, lze jejich části spojovat s myšlenkami a úryvky zdrojového textu. V knize, kterou držíte v rukou, je nastíněna historie tohoto opomíjeného

Kolektívna monografia sa z rôznych bádateľských perspektív zaoberá skúmaním vybraných ideových a filozofických presahov, ktoré ovplyvnili rozvoj slovenského filozofického a politického myslenia. Autori približujú problematiku skúmania národných filozofií v stredoeurópskom kontexte prostredníctvom dôrazu na prelínanie filozofických naratívov.

V pořadí 12. svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První část svazku obsahuje příspěvky k fenomenologii či fenomenologicky založené filosofii.

Tradiční náboženství odpradávna dávala člověku smysl existence. Současný převažující ateismus je však známkou, že prožíváme novou situaci, na kterou nám dřívější duchovní tradice neposkytují dostačující odpovědi.

Paradigmy k metaforológii, ktoré po prvý raz vyšli v roku 1960, možno považovať za kľúčové dielo nemeckého filozofa Hansa Blumenberga. Blumenberga zaujíma spôsob filozofickej artikulácie nášho sebaporozumenia a porozumenia svetu.

Listy florentského platonika Marsilia Ficina De officiis a Veritas de institutione principis patří mezi nejvlivnější z celé Ficinovy korespondence jakožto stručná pojednání o v renesanci oblíbených tématech morální filosofie. Unikátní recepce se dočkaly i v českém prostředí počátku šestnáctého století, kdy byly přeloženy do humanistické češtiny, list Veritas dokonce dvakrát.

Kniha přináší dvojjazyčnou edici metafyzických textů Komenského. Jde o vydání jeho šesti spisů, které představují systematické pojednání o první filosofii: 1) Prima philosophia; 2) Janua rerum reserata sive Universalis sapientiae seminarium, vulgo philosophia prima et metaphysica dicta; 3) Scenographiae pansophicae pars II, quae portae scientiarum metaphysicae delineationem exhibet; 4) Janua rerum

Otázka smrti stála odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.

Vo svojich poznámkach k všeobecnému zrušeniu politických strán francúzska filozofka skúma ich poslanie a legitimitu. Malo by im ísť o spoločné dobro, rozumom uchopiteľnú pravdu a spravodlivosť, ako zhrnutie množstva autonómnych rozhodnutí jednotlivcov.

Predkladaná publikácia sa zaoberá otázkou, čím všetkým , a či vôbec, môže filozofia, a zvlášť filozofická antropológia, prispieť k poznaniu človeka a kde naopak musela v riešení uvedenej otázky prenechať iniciatívu konkurenčným diskurzom. Cieľom autora bolo vrátiť filozofickej antropológiijej predošlý lesk a opätovne ju ustáliť v určitých filozoficky relevantných hraniciach.

Kniha se věnuje metodám zvládání informačního přesycení: materiálním praktikám čtení 16.–18. století, vizualizacím kvantitativních dat v 19. století a zvukové reprodukci a backgroundové hudbě ve století dvacátém.

Platónská tradice v antické filosofii a její recepce ve filosofii německého idealismu.

Dotlač prvej časti filozofických esejí (druhá - Svrchovanost a erotismus) francúzskeho filozofa, v ktorých odhaľuje skryté zákonitosti ekonomického fungovania a taktiež sa zamýšľa nad podstatou náboženstva.

Súčasnosť sa mení na náhlivosť, pri ktorej sa zvyšuje rozháranosť a stráca sa hierarchické usporiadanie všetkého, čo súvisí so životom ľudí na Zemi.

Známy slovenský filozof Miroslav Marcelli sa vo svojej novej knihe venuje filozofii ako mestskej záležitostia vývin filozofického myslenia spája s vývinom mestského priestoru. Filozofické koncepcie mesta sa tu stávajú predpokladom pre bližšie určenie postojov, aké moderní ľudia zaujímajú k mestskému prostrediu, v ktorom žijú.

Skutočným majstrom je totiž ten, koho múdrosť má svoje korene v skúsenosti biedy, vo vedomí tradégie. Takýto učiteľ naozaj poučí.

Kniha je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku třetího tisíciletí a vznikla v rámci stejnojmenného dvouletého kulturního projektu pořádaného Obcí širšího společenství českých unitářů. Krajina je svým způsobem nositelkou duše člověka, jeho vnějším domovem, respektive domovem jeho domova, a proto je také velmi důležité, jak se člověk ke krajině staví, kolik prostoru