Boj o život v krutých podmínkách Bělověžského lesa ve válečném Polsku. V létě roku 1942 se rodině Rabinowitzových podařilo uniknout z nacistického ghetta v rodném polském městečku a ukrýt se v děsivém Bělověžském pralese.

Spomienkami na pôsobenie v zakarpatskom Užhorode vo svetle súčasného ukrajinsko-ruského konfliktu sa začína rozprávanie Miroslava Mojžitu. Kniha je spätným pohľadom na krajiny, v ktorých ako dlhoročný kariérny diplomat pôsobil a ktoré v modernej histórii prechádzali významnými, neraz dramatickými spoločenskými zmenami.

Straší ve sklepě duchové? Jaké to je mít deset sourozenců?

Osobní svědectví mladého důstojníka dělostřelectva, který zakusil těžkosti první světové války a fatální následky bolševické revoluce, občanskou válku, vynucenou emigraci a odchod od rodiny i z milované vlasti. Represím nově nastoleného režimu Kelin unikl jen o vlásek.

Unikátní vydání dosud nepublikovaných rozsáhlých deníkových záznamů legionáře, letce, vlastence a demokrata generála Aloise Vicherka zaznamenává jeho osudy zejména za druhé světové války a krátce po ní. Díky obrazovému materiálu i bohatému poznámkovému aparátu uvádí deníkové zápisky do patřičného kontextu a přináší plastický obraz nejen jednoho bohatého lidského života, ale i důvěrný pohled do zákulisí,

Skutečný příběh dvou protidrogových agentů ze světoznámého seriálu NARCOS odpovědných za dopadení Pabla Escobara. Javier Pena a Steve Murphy léta pronásledovali velké i malé drogové pašeráky.

Michael Třeštík ve své autobiografii vypráví o dobách dávných i nedávných. Ať už jeho ambice omezovala politická situace či pandemie, vždy měl potřebu (nejen) sám sobě něco dokazovat.

Autobiografie slepce, se zaměřením na období jeho úplné slepoty a na niterné pocity a sny nevidomého člověka. John M. Hull však nepíše jen o svých pocitech, obavách, frustracích a nadějích.

Mladá Franci Rabínková vyrostla v privilegované pražské rodině a získala skvělé vzdělání. Čekala ji budoucnost majitelky rodinného módního salonu a oddané dcery a manželky.

Skutečně epochální práce německého historika a proslulého odborníka na nacismus Petera Longericha odhaluje poslední nevyjasněné otázky kolem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera (1900 -1945) - autor jedinečným způsobem poskládal mozaiku Himmlerovy osobní životní historie, politické biografie a dobových nacistických reálií a otevřel nám tak překvapivý pohled na celkovou historii nacistické diktatury.

Dějiny nám ukazují Stalina jako Leninova korunního prince, který po něm převzal vládu nad Sovětským svazem a udržel si ji až do konce svého života. Pravdou ale je, že Stalin si tuto pozici mezi ostatními bolševiky musel vybojovat.

Knihu ponovembrových príbehov vytvorilo osemnásť rôznorodých ľudí, ktorí napísali spolu šestnásť príbehov, spomienok, či reflexií a dve obrazové rekapitulácie ostatných troch desaťročí: od osobných životných udalostí – tragických aj radostných – až po analytický pohľad na spoločenské a politické zmeny. Pestrú skupinu, v ktorej nájdete napríklad aj Jana Urbana, Oľgu Valkovú, Mira Švolíka, Fera Guldána,

Zápisky grafomanovy jsou montáží deníkových záznamů básníka, překladatele a účastníka českého kulturního života, které si téměř čtyřicet let zapisoval, a aktuálních vzpomínek, jež mu tyto záznamy asociovaly. Setkáme se tak s originálními postřehy a názory na výjimečná období a osobnosti naší historie.

Prvý diel denníkov Ale Rachmanovovej sa končí na sibírskej staničke, kde odovzdáva svoje denníky, v ktorých popisuje hrôzy boľševického prevratu, do rúk rakúskeho vojnového zajatca. Manželstvá v červenej búrke sú jeho pokračovaním z rokov 1920 až 1925 a začínajú sa vyznaním Rakúšana z lásky k ruskej študentke.

Jan Theobald Held (1770-1851) bol nielen výraznou postavou počiatkov novodobej medicíny u nás, jedným z popredných reprezentantov pražskej univerzity a zároveň tiež hudobným skladateľom aj praktickým hudobníkom, ale predovšetkým mužom s neobyčajne zaujímavým, takmer \"stendhalovským\", ako píše autorka úvode, životným príbehom. A pre dobu, kedy nadaní ľudia boli presvedčení, že svojimi schopnosťami,

Žena vzpomíná, jak se za války dostala z vlaku, který mířil do nacistického tábora smrti, jak někdo riskoval vlastní život, aby ji zachránil a vychoval, a jak nakonec našla klid a mír ve své vlastní rodině. Výtvarník, Roberto Innocenti, který knihu doprovodil svými ilustracemi patří v současné době k předním italským malířům a ilustrátorům.

Jaroslav Hašek očima Radko Pytlíka \"den po dni\".

V letech 1985–1989 si Miroslav Červenka zaznamenával jakýsi „duchovní deník“, v němž se vyrovnával s událostmi přicházejícími zvenčí i s událostmi svého vlastního osobnostního zrání. V deníku se podivuhodně smísilo bytostné zaujetí otázkami poezie a umění vůbec, poetologická a versologická erudice s vyhraněným postojem občanským, nepřipouštějícím žádné kompromisy s panující mocí.

Autorka Opožděných vzpomínek se narodila v roce 1930 do asimilované židovské rodiny. Poklidný rodinný život, finanční zajištění a jako kulisa Praha, „nejkrásnější město na světě“, se zdají být zárukou příštích předvídatelných desetiletí.

Novinář Charlese Laurence vypráví příběh své rodiny, kterou hluboce zasáhl pobyt v Praze v padesátých letech 20. století. Po roce 1989 se autor vrátil do Prahy a pokusil se na základě rozhovorů a dostupných dokumentů rozkrýt důvody a okolnosti, které vedly k odvolání jeho otce, vysoce postaveného britského diplomata, zpět do Londýna a poznamenaly život jeho matky a sestry.