Knížka plná výborných receptů prověřených řadou desetiletí, některé i stoletím, nabízí mnohem více. Prostřednictvím dobových pramenů „vychutnáte“ nejen jídla, ale i proměnu životního stylu českých domácností od doby c. k. Rakouska-Uherska přes nuzná léta první světové války až po moderní a bohatou kuchyni první Československé republiky. Vašimi průvodci na této cestě budou postavy z dobové literatury.

Soubor deseti komorních příběhů se zabývá rozmanitými aspekty mezilidských vztahů, vesměs se smutným až tragickým vyzněním. Hrdinky i hrdinové jsou zobrazeni v mezní životní situaci, ať už je její kulisou nešťastná či neopětovaná láska, setkání se zločinem, rodinná tragédie, rozvod či jen nenaplněná očekávání ve vztahu.

Richard místo do školy chodí do hospody, Jindřiška shání omluvenku na venerologii, Veronika zase místo školy na gynekologii zjišťuje, jestli není náhodou těhotná s Honzou. Aleš si vzal Marcelu, protože byla tehdy na lyžáku tak neodbytná, Anita jede na romantický čundr se dvěma spolužáky.

Nikdo není sám, ale možná by někdy chtěl. Anebo jsme sami naopak všichni — bez ohledu na to, s kým nebo jak žijeme?

Kniha Chystácie je sbírkou fragmentárních textů, v nichž autor mixuje a nechává prolínat nejrůznější intelektuální a vědecké podněty. Pavel Ctibor se nám, podobně jako ve svých předcházejících knihách, představuje jako bedlivý pozorovatel a glosátor vnějšího i vnitřního prostoru.

Stárnoucí spisovatel Mojmír se nikdy nesmířil s rozvodem. Za maskou protřelého cynika se skrývá zklamaný, bolestínský a nejistý muž, který manželce Hedvice nikdy neodpustil, že od něj odešla, když ji nejvíc potřeboval.

Soubor povídek Démanty noci, které nedávno zesnulý autor Arnošt Lustig napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci také v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec a Arnošt Lustig spolupracoval na scénáři.

Začíná nové milénium a nadějný český režisér Ivan se srdcem floutka, rodinou na krku a hlavou v oblacích sní o tom natočit film v Hollywoodu. Náhoda mu přihraje do cesty o pár let starší britskou producentku, a protože si padnou do oka, začíná jeho sen dostávat reálné obrysy.

Lenka Sobotová v souboru povídek Suchý konce s pozoruhodným smyslem pro žánr a propracovaným stylem s jasnou autorskou perspektivou navazuje na svůj knižní debut. I protagonisté těchto povídek jsou vystavováni nečekaným zkouškám, které je nutí uvědomit si potřebu životního cíle.

Osudy lidí z různých koutů světa magicky se propojující v jednu řeku nekonečně plynoucího přítomného okamžiku a konečného rozhodnutí hlavního hrdiny Teodora D. Příběh o lásce, vině a smíření. Typické autorovo hledání smyslu života se v této knize dostává až k hranici tajemného, kde se realita rozpouští v iluzi.

Příběh ze současnosti starý jako lidstvo samo. Rybářská vesnice někde na konci světa, u jezera, které vysychá a zlověstně vyhrnuje břehy.

Prozaička Božena Benešová (1873—1936) patřila v mládí k přátelskému okruhu Růženy Svobodové a F. X. Šaldy, ale její díla nešla ve stopách secesně novoromantických děl Svobodové. Od počátku tíhla k hutnému, věcnému výrazu a promyšlené stavebnosti.

Po svém debutu, vzpomínkové knížce Flashky (Torst 2014), vydává Eva Zábranová (* 1964 v Praze) povídkovou knížku Cesty. Zachycuje v ní cesty nereálné i skutečné, cesty k poznání, cesty životem, cesty za pochopením a porozuměním, cesty hledání.

Zlatý věk je fantastický cestopis, ve kterém moderní Gulliver píše knihu o civilizaci na malém ostrově v Atlantiku. Ostrované na první pohled nedělají nic jiného, než sedí a pozorují svět, jeho světla a šumy.

Román plný napínavých situácií a zvratov vykresľuje nečakanú cestu do miest, ktoré ľudia poznajú len z tajuplných bájí a môžu čitateľovi vysvetliť mnohé tajomstvá a ukázať smer pri jeho vlastnom hľadaní.

Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky - ženy, a nabídl zábavu novou: heroin. Praha před koncem 19. století.

Študentská próza Kateřiny Sidonovej (1964), vznikla na jar roku 1983 ako takmer veristický záznam života študentiek štvrtého ročníka gymnázia, ktoré prežívajú šeď socialistického sveta pomocou paródie a recesie...

Román česko-americké autorky Pavlíny O`Toole vypráví příběh české rodiny, žijící v USA, která se potýká s domácímnásilím. Když se mladá manželka a matka Petra Tomanová stěhovala na začátku 90. let z Čech do Ameriky, vezla si s sebou i svůj vlastní sen - vzdělat se, podnikat a zajistit svým dětem tu nejlepší budoucnost.

Autor, smýšlením venkovan, hledá právo měst na existenci, odhaluje zástěrku „nezištné“ solidarity zahraničních spojenců, porovnává kvality generálů naší současnosti a minulosti, odmítá slova, jimiž se nám cizí síly snaží vnutit pokřivené vidění světa, na prstech sčítá poslance a senátory obdařené morálkou, svědomím a zodpovědností. Vzníceně reaguje na úslužný voluntarismus dnešní žurnalistiky, tvrdí,

Osmatřicetiletá novinářka, autorka amerických časopisů Newsweek a Global Post, cestovatelka, absolventka Columbijské univerzity, držitelka literárního stipendia Pulitzerovy nadace a v neposlední řadě také autorka knihy o svatebních rituálech celého světa (jejíž vydání se momentálně připravuje ve Spojených státech) přišla letos v květnu na stránkách časopisu Reflex s unikátním projektem. Pojmenovala