Ako prežíval František Hečko svoje súkromie, rodinný život, ktorého súčasťou počas jeho života boli aj vzťahy so spisovateľmi, no predovšetkým písanie, keď musel brať do úvahy názory priateľov i oponentov? Prečo vystúpil zo Zväzu slovenských spisovateľov?

Experimentální výprava za časem, postavami a současnými podobami českého románu. Pojmy čas (vyprávění), postava a román neumožňují intelektuálnímu čtenáři ani badateli rychlé a efektní polapení.

„Existuje mnoho spôsobov ako nečítať, spomedzi ktorých najradikálnejším je knihu vôbec neotvoriť.“ Poznáte ten pocit, keď sa vás v kníhkupectve zmocní nadšenie z toho obrovského množstva príbehov, ktoré na vás ešte len čakajú? Tak potom ste už určite zažili aj hrôzu z poznania, koľko málo z nich stihnete počas života prečítať.

Mladá generácia, ktorá v tridsiatych rokoch vstúpila do politiky, prirodzene upresňovala svoj status aj v kultúrnospoločenskej sfére. Nastúpila v atmosfére zmeny – ako očakávaný subjekt kultúrnych, spoločenských a politických pohybov.

Cvičebnice je určená pro všechny, kteří chtějí psát, anebo si psaní vyzkoušet a kreativně se vyjádřit. Provede vás od prvotního nápadu přes jednotlivé části psacího procesu a také poradí, co dále dělat s hotovým textem.

Kniha Miloše Kučery je stejně jako jeho předchozí práce Sonette an Orpheus: Interpretace(a překlad) zaměřena proti patetizaci Rilkovy poezie. Také „Duineser Elegien“ přinášejí nejen nový překlad Rilkovy sbírky, ale především interpretaci a rozbor každého verše, včetně reflexí předchozích překladů a také výklad Jacoba Steinera.

Sborník ze sympozia věnovaného životnímu jubileu PhDr. Františka Kautmana, významného českého literárního vědce a spisovatele, které v lednu 2012 uspořádala Společnost Dostojevského v Praze ve spolupráci se Slovanskou knihovnou. Na sympoziu přednesli příspěvky lidé, kteří s jubilantem v různých etapách jeho pestrého a složitého života sdíleli odborné zájmy, zejména literární vědci i bývalí kolegové

Kniha přináší příspěvky z konference pořádané před 2 lety v Nymburce. Tematickou osu tvoří mnohotvárnost styčných ploch mezi Hrabalovou tvorbou a historií / historiografií.

První díl nesoucí název Hledání subsaharských identit v románové tvorbě je komentovanou antologií třinácti úryvků z románů napsaných jedenácti subsaharskými frankofonními autory mezi léty 1954 a 2009. Vybraná díla, odehrávající se v různých prostředích a odlišných obdobích, spojují témata hledání kořenů, kulturní alienace a vypořádávání se s koloniálním dědictvím.

Překladový soubor studií známého německého sémiotika. Roland Posner (nar. 1942 v Praze) je lingvista a sémiotik celoživotně spjatý s Technickou univerzitou v Berlíně, kde založil Centrum pro sémiotický výzkum.

Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace. Jakobson programově hledal dialog s veřejností, angažoval se v řadě kritik, diskuzí a polemik, přičemž i reflektoval propojení vědy a politiky.

Maďarský bohemista, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog István Vörös je především básník, třebaže doma i v zahraničí jsou oceňovány i jeho prózy a dramatické texty. A básník je to nápaditý, hravý, nekonvenční.

Čtyři rozsáhlé eseje patří k vrcholům Chalupeckého díla a přinášejí jedinečný vhled do života a tvorby čtyř mimořádných osobností, jejichž myšlení dalece překročilo hranice jejich vlasti. Chalupecký vkládá dílo čtyř českých literárních expresionistů do evropského kontextu a ukazuje, že to byla právě tvorba těchto čtyř solitérů, co pro člověka naší doby zůstává z české literatury první třetiny dvacátého

Metodologickým východiskem teoretických konstrukcí je znovu vnímání (jako akt zakládající subjektivitu) a výzkum jeho pohybů je realizován psychosémantickými testy v rozsáhlých souborech čtenářsky kompetentních českých mluvčích (studentů bohemistiky na českých vysokých školách). Výchozím pojmem této práce je Gärdenforsův konceptuální prostor, který je chápán jako teoretický konceptuální prostor vznikající

Kniha se věnuje dosud málo zpracovanému tématu avantgardy v poválečném Československu. Vedle teoretických kapitol, které zasazují pojem postavangardy do širšího kontextu, věnují autoři pozornost mj. činnosti postsurrealistických skupin kolem Karla Teiga a Vratislava Effenbergera i zvláštnímu,\'alternativnímu\' postavení avantgardy v reálném socialismu.

Literárněkulturní ročenka je věnována různým projevům literárních tradic a otázkám, které tyto tradice vyvolávají v různých obdobích mezi širokou kulturní veřejností. Jednotlivé příspěvky objasňují chápání tradičních hodnot jak v rovině individuální, tak institucionální, zvláštní důraz klademe na politické impulsy a překážky v myšlení o literatuřeod 18. století do současnosti.

Titul knižky znamená nielen návrat k žánru, ale aj k viacerým slovenským autorom, s ktorými autor pred rokmi uverejnil interview. Sú to spisovatelia Milan Augustín, Anton Baláž, Ladislav Ballek, Jozef Banáš, Dezider Banga, Jaroslava Blažková, Ján Buzássy, Jozef Bžoch, Ján Čomaj, Rudolf Dobiáš, Pavel Dvořák, Etela Farkašová, Ľubomír Feldek, Oľga Feldeková, Daniel Hevier, Anton Hykisch, Rudolf Chmel,

Proti předchůdkyním, které svou tvorbu daly do služeb národního hnutí stejně jako ženského vzdělávání, považují autorky narozené v 60. létech 19. století za prvořadý úkol \"hovořit svojí mateřštinou\" a podobně jako jejich kolegové vyjadřovat svůj osobní, tedy ženský pohled na svět. Tato proměna se odráží jak v jejich tvorbě, která souzní s modernistickými proudy fin de siecle, tak v jejich osobních

Druhý zväzok reprezentatívneho výberu z tvorby Slovákov v zahraničí prináša krátke prózy známych i menej známych exilových spisovateľov (Hronský, Klas, Lahola, Jurina, Grosman...), aj najvýraznejších protagonistov krajanskej literatúry (Hronec, Demák, Benka, Fúziková a i.). Dvojzväzkové dielo Medzi dvoma domovmi je výsledkom edičnej spolupráce troch inštitúcií – Matice slovenskej, Literárneho informačného

Hledání skrytého pokladu přináší antologii komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví a představuje tři jeho ústřední „žánry“: biografie (či hagiografie) velkých súfijských mistrů (tabaqát), slovníky odborného pojmosloví súfijů (istiláhát) a pojednání o mystické Cestě, jejích etapách, stavech a stupních. Ve všech třech okruzích byly vybrány ukázky z těch nejautoritativnějších