Kniha zkoumá, jakou roli sehrály romány Henryho Fieldinga v průběhu všeobecné reformy veřejného vystupování, přičemž se blíže soustřeďuje na vývoj maskulinních vzorů, který je spojen s proměňujícím se chápáním zdvořilosti v letech 1742–1751. Publikace prezentuje analýzy Fieldingových obrazů maskulinity v souvislosti s dynamickými požadavky na ekonomické, politické a estetické standardy, a nabízí tak

Nová edícia bibliofílií SLC je o písaní píšucich autorov a autoriek. Otvára ju poetka Mila Haugová.

Kolektívna monografia Literárne krajiny Bratislavy. Obraz mesta po roku 1918 je svojím zameraním ojedinelá a v istom zmysle prvolezecká.

Svým vstupem do světa báseň utváří prostor, v němž se ocitá. Prostřednictvím lyrických gest klade otázky, otevírá, volá, slibuje, dává či uchovává.

Klasickým objektom kultúrnych vied sú javy poznačené spontánnosťou, nachádzajúce sa mimo oblasti racionálnej regulácie a vnímané ako prirodzené kultúrne entity v protiklade s „umelými“ objektmi, vytvorenými s istým stupňom uvedomenosti. Významový komponent „pestované“ (rastliny, mikroorganizmy) implicitne odkazuje na to, že kultúra sa týka aj zasahovania človeka do prírody, a evokuje predstavu kultivácie

Poetka Mila Haugová ponúka mnohovrstevnú výpoveď o procese tvorby, o svojom vnímaní umenia, o ceste k stredu terča krásy a poznania. Pri hľadaní odpovede na otázku, čo znamená tvorba v zmysle písať ako dýchať, vyzvala na spoluúčasť kolegov básnikov a spisovateľov, ale aj iných umelcov a priateľov.

Antologie Kapitoly z literárněvědné tematologie je výsledkem několikaletého úsilí Richarda Změlíka a Petra Komendy představit české odborné i laické veřejnosti dosud do češtiny neproložené vybrané studie Gastona Bachelarda, Jeana-Pierra Richarda, Georgese Pouleta a Jurije M. Lotmana. Jejich společným jmenovatelem je problematika literárního tématu, či toposu, která je chápána v širším významu.

Čtení o Františku Halasovi zahrnuje texty z let 1927–1969, je uspořádáno chronologicky, rozděleno do dvou částí, nadepsaných Negace v poezii a Torzo naděje. Halasova poezie, která vyšla z hravosti poetismu, odhalovala zároveň tragické rozlomení, rozbitost moderního člověka.

Nový slovenský výber z esejistiky žijúceho klasika maďarskej literatúry Pétera Nádasa obsahuje štrnásť žánrovo jednotných, ale tematicky rôznorodých textov. Pôvodne boli uverejnené v rokoch 1998 až 2018.

Studie se pokouší nastínit koncepci slova a řeči ve struktuře prozaických textů Věry Linhartové. Předmětem zkoumání jsou zde autorčiny česky psané texty vydané v letech 1964–1968, tj. texty ze souborů Prostor k rozlišení (1964), Meziprůzkum nejblíž uplynulého (1964), Přestořeč (1966), Dům daleko (1968) a samostatná próza Rozprava o zdviži (1965). Tyto texty se výrazně orientují ke slovu a k řeči: ke

Obsah i zaměření knihy Korpus a korpusová lingvistika vystihuje v zásadě její název. Zabývá se korpusem, v moderní lingvistice teprve nedávno začínajícím, ale dnes už mohutným a vlivným jevem, jeho aspekty i navazující lingvistickou disciplínou, korpusovoulingvistikou.

Kniha Mimochodom je zbierkou samostatných textov venovaných rôznorodým témam, ktoré však zároveň spája optika marginálií alebo mimochodnosti. Jednotlivé reflexie využívajú metódu marginálií v oboch významoch slova: sú poznámkami na okraji každodenných javov a zároveň sa venujú tým zdanlivo menej významným, alebo možno len menej nápadným a zdôrazňovaným témam.

Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z období 1910–1938, kdy byly identifikovány důležité masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět upozorňuje na komplexnost Masarykova estetického myšlení, na jeho mezioborovou souvztažnost.

Studie v tomto svazku spojil záměr vyjádřit vděk fascinující spisovatelce a uznání originální literární teoretičce. Někteří z přispěvatelů se proto rozhodli rozvinout intenzivní čtenářskou zkušenost v interpretaci autorčiných románů; jejich stati jsou sdruženy hlavně v oddílu „Text románu, text města“; jiní se zaměřili na její tvorbu esejistickou (oddíl „Chvála rozpravy“). Další se obrátili k dílu

Způsob fungování literární kritiky v éře tzv. normalizace česká literární historie dosud spíše opomíjela, anebo ji paušalizovala jako jednolitý celek, který je přímým a prvoplánovým důsledkem společenské „deformace“. Autor monografie Vybírat a posuzovat. Literární kritika a interpretace v období normalizace od pojmu „deformací“ vychází.

Kromě nejproslulejší Staigerovy knihy, Základních pojmů poetiky, výbor obsahuje autorovy programové studie a články, curyšský proslov s následným polemickým ohlasem i ukázky z korespondence a vzpomínek. Tři oddíly knihy dokládají Staigerův myšlenkový přínos ve třech nejdůležitějších, vzájemně se prolínajících oblastech: první je svědectvím Staigerova pokusu o vytvoření antropologicky fundované poetiky,

Jubilejní sborník pro hispanistku Annu Houskovou obsahuje osm odborných romanistických studií a úvodní text Václava Jamka, přeložený z jeho francouzsky psané knihy Závoj z popela. Příspěvky zaměřené na hispánskou, brazilskou, italskou a francouzskou literaturu se zabývají jevy, které svědčí o střetání vlivů na švech kulturních tradic a vypovídají tak o prostupnosti i svébytnosti národních literatur

Jubilejný zborník na počesť Ľubomíra Ďuroviča.

Hlava žáru zachycuje, jak se ustavovaly básnické vidění a poetika Vladimíra Binara od konce padesátých let a proměňovaly v následujícím desetiletí. První část tvoří výbor z básnických sbírek a textů z let 1959–1968, výrazných zvláště svou bohatou, světelnou i temnou obrazností.

Kniha se věnuje Meyrinkovu zájmu o alchymii a podrobně rozebírá alchymickou a tarotovou symboliku a strukturu v Meyrinkových románech Golem a Bílý dominikán.