V archivech na historickém území Čech je uloženo téměř dvě stě iluminovaných rukopisů, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů, zejména církevních. V odborné literatuře byly doposud podchyceny nesystematicky a z tohoto důvodu byly předmětem badatelského zájmu jen nahodile. Katalog iluminovaných rukopisů v českých archivech, vytvořený v souladu s požadavky

Publikácia vychádza pri príležitosti životného jubilea významného slovenského historika Dušana Kováča. Jeho kolegovia a priatelia sa v nej venujú časovému obdobiu od polovice 19. storočia do prvej polovice 20. storočia, teda rokom, ktorým jubilant obetoval vo svojich výskumoch najviac energie. Texty sa dominantne sústreďujú na problém tranzície spoločnosti na Slovensku od monarchie k republike. Zahŕňa

Na jedné straně se českoslovenští a východoněmečtí funkcionáři a občané nacházeli ve společném \"socialistickém táboře míru\", na straně druhé jakékoli větší přiblížení politických představitelů i občanů Československa a Spolkové republiky vzbuzovalo permanentní podezření a živilo nedůvěru vedení NDR. Mnohé mezilidské kontakty sice neodpovídaly logice tohoto \"přátelsko-nepřátelského\" schématu, řada

Zostření mezinárodní situace na začátku osmdesátých let 20. století vedlo k nové eskalaci studené války, která se odrazila na tvrdosti represí komunistického režimu vůči Chartě 77 a undergroundu. Donucovací aparát spustil celostátní akci „Satan“, vrcholící v listopadu 1981 zásahem proti redakci časopisu Vokno, souběžně probíhala akce „Asanace“, která do zahraničí vyštvala celou řadu osobností z řad

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.

Bratislava známa neznáma: Bratislava v 18. storočí očami Mateja Bela Kniha Bratislava v 18. storočí (očami Mateja Bela) je prekladom Belových Notícií o Bratislave tak, ako vyšli v latinskom jazyku v prvej polovici 18. storočia. Ide o historickú prechádzku mestom začiatkom 18. storočia, kde sa na základe textov a starých obrazov dozviete ako vyzerala Bratislava pred takmer 300 rokmi.

Slováci a Československá socialistická republika – ďalší zväzok exkluzívnej edície Prameňov k dejinám Slovenska a Slovákov XIII d zachytáva bezmála tridsať rokov najnovšej slovenskej histórie – obdobie Československej socialistickej republiky. Začína sa roku 1960 prijatím novej ústavy, ktorá deklarovala víťazstvo socializmu v krajine.

Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly

Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu. Po měsíci upadl do zajetí, v němž trávil další 4 roky, dokud se nenastoupil do československých legií, v jejichž řadách působil až do svého návratu do Československa v roce 1920.

Vnímání prostoru a krajiny je jedním ze základních rysů lidského myšlení, jeho podoba se ale v různých kulturách a časových obdobích liší. Mnohovrstevnaté téma souvisí s kosmografií stejně jako s každodenním setkáváním lidí s krajinou.

Cesta pátého dílu \"Erbovní mapy\" nás zavede do krajiny severozápadně od Prahy. Mapuje území bývalého Slánského kraje připojeného v roce 1714 k Rakovnickému kraji.

Autor objasňuje pojem \"wervolf\" pocházející z německé mytologie, podle něhož se nazývala také podvratná německá organizace (Wehrwolf), která vznikla v českém severním pohraničí koncem druhé světové války. Čtenář se dozví o průběhu konkrétních sabotážních akcí této organizace, které byly namířené nejen proti Čechům, ale také proti odlišně smýšlejícím Němcům.

Město tří národů“ — toto a podobná označení Prahy konce 19. a počátku 20. století je možné nalézt nejen v četných literárních svědectvích. Jde zároveň o důležitou součást historického a literárněvědního diskurzu o městě, o reminiscence multietnické společnosti zničené mezi lety 1938 a 1948.

Založenie Trnavskej univerzity v roku 1635 bolo významným historickým momentom v dejinách Trnavy a dôležitým medzníkom v dejinách Uhorska. V úlohe vtedajšej najdôležitejšej vzdelávacej ustanovizne v tomto regióne mala ďalekosiahly vplyv na rôzne sféry spoločnosti.

Sborník úvah a studií věnovaných klíčovým pojmům a koncepcím, s nimiž pracuje mezinárodní bádání o husitství. V jednotlivých esejích se autoři zamýšlejí nad tím, do jaké míry lze na husitské období aplikovat terminologii sousedních historických a sociálněvědných oborů, např. novověké termíny reformace a revoluce.

Tím, že vladaři z rodu Přemyslovců získali královský titul, zařadili se do nevelké skupiny evropských panovníků, jimž královská koruna propůjčila posvátné postavení. Královská hodnost byla znamením vladařské suverenity, jejímž duchovním zdrojem byla „milost Boží“. Zisk královského titulu tedy zásadním způsobem definoval status vladaře a zároveň i jím ovládaného teritoria.

Kostní materiál z kostnic je zdrojem informací o životě našich předků. Autoři se pokusili objasnit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.

Podrobné zpracování historie pražských veřejných záchodků až do současnosti přináší publikace provázená 184 vyobrazeními.

Období protektorátu Čechy a Morava je dnes stálou připomínkou neblahých činů českých zrádců a konfidentů, kteří vehementně spolupracovali s gestapem - proslulou německou tajnou státní policií. O tom, jak se české udavačství ve společnosti rozmohlo, vypovídá i fakt, že gestapo prostřednictvím týdeníku Přítomnost vyzývalo obyvatele, aby k němu nechodili s každou drobností a využívali spíše protektorátní

Kniha o živote našich starých a prastarých rodičov nadväzuje na publikáciu Tradície na Slovensku (2015). Pútavé rozprávanie v slede ročných období opisuje život v južných oblastiach aj severných regiónoch Slovenska a približuje, na čo sa my súčasníci možno ešte pamätáme, ale i to, na čo sme sa už našich starkých nestihli opýtať. Ako kedysi vyzerali mestá, dediny, obydlia? Aké boli všedné i sviatočné