Kniha se zaměřuje na významné dějinněfilosofické pokusy o zformulování univerzalistické koncepce etiky. Analyzuje hodnotovou etiku, Brentanovu školu, Patočkovo pojetí duchovního člověka apod., a to vše v souvislosti s postulátem nepodmíněné platnosti lidských práv. Z pohledu obecné etické a axiologické problematiky se rovněž zabývá diskurzem probíhajícím v současné ekologické filosofii. Klade si otázku,

Antická svědectví o megarské dialektické škole, která v oblasti teorie poznání, logiky a jazykové filosofie významně ovlivnila hellénistickou filosofii, zvl. filosofii stoickou. Vydání zahrnuje některé nově identifikované zlomky, které ještě nebyly publik

Monografie se věnuje některým podobám interakce mezi hudbou, filosofií, literaturou a filmem v průběhu 20. století. Zaměřuje se především na způsob, jakým byla v literatuře a filosofii reflektována tzv. schönbergovská reforma vedoucí ke zrušení tonálního systému. Druhou podstatnou proměnou, jíž hudební jazyk v průběhu minulého století prošel a jež se stala předmětem pozoruhodných teoretických reflexí,

Nejuniverzálnější duch antiky Aristotelés vynikal kromě originality myšlení i nesmírnou tvůrčí potencí. Za svůj život napsal nesčíslné množství odborných i vzdělávacích spisů a pojednání, z nichž se dochovala pouze část; i ta však čítá 47 titulů. Patří k nim též Athénská ústava, ač právě u ní mnozí badatelé dodnes pochybují o Aristotelově skutečném autorství. Její objev v roce 1890 a následující knižní

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem. Ten během rozprav markýze srozumitelně vysvětluje základní prvky heliocentrického systému a kosmologickou teorii francouzského filozofa a

Kolektívna monografia sa z rôznych bádateľských perspektív zaoberá skúmaním vybraných ideových a filozofických presahov, ktoré ovplyvnili rozvoj slovenského filozofického a politického myslenia. Autori približujú problematiku skúmania národných filozofií v stredoeurópskom kontexte prostredníctvom dôrazu na prelínanie filozofických naratívov.

Problém empatie a empatického vcítenia sa do umeleckého diela síce nie je v dejinách estetického uvažovania nový, ale v posledných desaťročiach môžeme vo svetovom a európskom umenovednom a estetickom diskurze sledovať opätovné oživenie tohto problému. Toto „znovuoživenie“ už existujúceho nadobudlo vďaka veľkému záujmu mnohých humanitne orientovaných disciplín (psychológia, sociológia, pedagogika, kognitívne

V polovici 1. storočia nášho letopočtu napísal stoický filozof Lucius Annaeus Seneca spis O pokoji mysle. V tejto jedinečnej svojpomocnej príručke sa štylizuje do pozície lekára poskytujúceho praktické liečebné rady, ako sa vyrovnať s duševným nepokojom.

Téma, ku ktorej sa Krishnamurti stále vracia, je sloboda človeka. Pod pojmom sloboda však nemá na mysli niečo, čo je možné si vydobyť alebo vlastniť, dokonca tvrdí, že slobodu nie je možné dosiahnuť ani vzburou, bojom alebo nejakým úsilím.

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu.

Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci. V titulním eseji rozvíjí své úvahy v polemice s Georgem Bataillem a Martinem Heideggerem, v dalších textech se věnuje například konstitutivnímu

Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost.

Kniha Marxismus a skok do království svobody je jedinečným pokusem o analýzu marxismu jako filozofického a sociologického systému, založeného na utopickém myšlení směřování k individuální svobodě. Walicki tímto prizmatem zkoumá myšlenkové koncepty Marxe, Engelse, Kautského, Plechanova a Rosy Luxemburgové, jejich přerod v totalitární komunismus leninského a stalinského typu, včetně pokusů o jejich demontář

Nietzcheho dielo Tak vravel Zarathustra obsahuje kritiky morálky založenej na kritike človeka ako indivídua s deformovanými vlastnosťami, ktoré z neho robia baránka namiesto dravého vtáka. Cieľom má by nadčlovek, ktorého obraz je filozofický mýtus individualistu konajúceho mimo akýchkoľvek noriem a princípov.

První dílo francouzské filosofky, teoložky a odborářky představuje sborník zdánlivě neuspořádaných úvah, myšlenek a aforismů, které však tvoří promyšlený celek, tematicky rozdělený do 39 oddílů, jejichž základními stavebními kameny jsou zlo, láska, prázdnota, oproštění, vůle, Bůh, ateismus, krása, spravedlnost, smysl života. Formulace se vyznačují přímostí, provázaností, až obsesivní \"wittgensteinovskou\"

Platónská tradice v antické filosofii a její recepce ve filosofii německého idealismu.

Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních. Úvodní esej \'Kdo jsme?

Interdisciplinární pohled do etických výzev současnosti v oblasti filosofie, teologie a technologie (Kierkegaard, Bonhoeffer a nanotechnologie) Publikácia v troch kapitolách (Filosofická perspektiva - Vášeň Sorena Kierkegaarda, Teologická perspektiva - Etika Dietricha Bonhoeffera, Technologická perspektiva - Etické výzvy současných nanotechnologií) ponúka interdisciplinárny pohľad na človeka a jeho

Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí \"vědu o dobrém životě\" na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií. Je to plně praktická disciplína, která má vést člověka k reálné změně k lepšímu. K nejvýznamnějším Tomášovým spisům o etice patří - kromě komentáře k Aristotelově

Kolektivní monografie Výzkumy subjektivity přináší texty autorů nové generace, které se vyznačují potřebou znovu se vymezit vůči tradičnímu pojmu „subjektivita“ z nejrůznějších hledisek i východisek. Sborník vznikl pod editorským vedením Karla Novotného a Mileny Fridmanové.