Kniha portrétov a rozhovorov so sedemnástimi osobnosťami speváckeho umenia na Slovensku, medzi ktorými sú František Krištof Veselý, Gizela Veclová, Lucia Popp, Peter Mikuláš, Magdaléna Blahušiaková, Eva Šušková a iní. Opojný hudobný nástroj, akým je ľudský hlas, zostáva večnou záhadou, predmetom skúmania, hodnotenia, ale najmä veľkých duchovných zážitkov.

Smyslem této publikace je přiblížit a zpřístupnit oblast kolektivní hudební improvizace jako tvůrčího principu. Publikace je určená profesionálním hudebníkům, odborné i laické veřejnosti, lektorům hudby, studentům a všem zájemcům o rozšíření povědomí o způsobech hudební tvorby.

Mnozí z nich jsou vlastně průkopníci, zakladatelé žánru. Právě oni tvoří první českou (československou) folkovou generaci.

Publikace je určena především studentům a pedagogům hudebních akademií, ale též učitelům Základních uměleckých škol s využitím i na konzervatořích a studujícím hudební výchovy na pedagogických fakultách. Jejím východiskem je nejen samozřejmá dlouholetá profesní informovanost autorů v předmětu zkoumání konkrétních skladeb, ale též osobní didaktická zkušenost, ať již z přímé výuky budoucích koncertních

Punkem to začalo a punkem to končí je třetí kniha volné punkové trilogie z pera obou autorů (44 známek punku a Malá historie punku aneb zpátky ke kořenům). Jak název napovídá, věnuje se nejen období před a bezprostředně po vzniku punku v Anglii, ale nahlédne i do současna, kdy je punk v té či oné formě obsažen v mnoha hudebních směrech. Důkladněji rozebírá osudy, přístupy a kariéry tří prvních londýnských

Kniha rozhovorů Vladimíra Merty z let 1970-2021 s názvem Písničkářství je stav duše vychází v rámci volné řady jeho spisů jako svazek klíčový, nikoli jen doplňující. Zachycuje Mertovo živé, provokativní a inspirující myšlení v průběhu více než padesáti let, a je tak jeho neustáleným autoportrétem, kronikou doby i studijním materiálem k dějinám české folkové písně, poezie, společnosti i dobových po

Zpěvník písniček s notami a akordy ze dvou cédéček. Písničkář Slávek Janoušek se v nich potkal s básníky Danielou Fischerovou a Jiřím Žáčkem.

V této knize, která je něco mezi příručkou a prózou, zpracovává Pavel Klusák v krátkých encyklopedických heslech hudbu jedinečných osudů a technik, často ze zdánlivých okrajů scény, zapadlé příběhy, outsider art a art brut v hudbě, tvorbu duševně nemocných autorů stejně jako zkrachovalých labelů.

Videoklipy, ktoré bolo možné zhliadnuť počas raných 90. rokov na televíznych obrazovkách vďaka MTV, znamenali pre mnohých hudobných fanúšikov malú kultúrnu revolúciu. Umelci, ktorí boli v tých rokoch v dennej rotácii alebo sa dali vidieť v nočných programoch ako Alternative Nation, Headbangers Ball či 120 Minutes spolu tvorili veľkolepú žánrovú zmes rocku, hip-hopu, punku, elektroniky, metalu a ich

Musical Kinetics je reprezentativním dokumentem toho, jak se v českém prostředí v minulých desetiletích přistupovalo k pojetí a výzkumu hudebního času. Východiskem teoretického uchopení kinetických jevů je princip hierarchie tak, jak jej formuloval koncem šedesátých let Karel Risinger.

Tato kniha je nepostradatelným průvodcem každého, kdo se pokouší založit rokenrolovou kapelu. I kdyby snad čtenář už nějakou kapelu založil, či měl s tímto počínáním zkušenosti z dob minulých, neměla by tato publikace chybět v jeho knihovně.

Že hudba není vydělená zájmová jednotlivost, ale zrcadlí duchovní celek, ukazuje text poradce Německé biskupské konference pro „hudební kulturu“. Souvislosti mezi hudbou a teologií mohou nabídnout užitečné impulzy k duchovnímu životu. Kdo poslouchá hudbu, vnímá život jako celek, uspořádanou „symfonii“, kde každý hlas má své individuální zastoupení.

Po nahrávkách O smrti i vesele a Písně pro Ježíše vydává MCP třetí CD. Po tématu smrti a tématu modlitby téma písňového smíchu.

Spis neznámého autora, dochovaný v korpusu děl Plútarchových, představuje jeden z hlavních zdrojů informací o antické hudbě. Kromě dějin hudby u Řeků jsou v něm nastoleny i širší otázky důležitosti hudební výchovy a vzdělání vůbec.

Hudebně-literární slovník světových skladatelů je svým obsahemsamostatným dílem. Jeho specifičnost spočívá v tom, že je zaměřen jen na ty hudební skladatele, jejichž díla jsou nějakým způsobem svázána se slovesným uměním.

Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy. Jeho analýzy, obsahové, psychologické, estetické i komparativní, mají přesnost Leksellova gama nože a sondy do \'záhudbí\' jsou vzrušujicím putováním za operními paradigmaty.

Řada profilů hudebníků, u nichž autor hledal odpověď na otázku, jací jsou ve skutečnosti. Mluví se zde o zážitcích z dětství, které tyto hvězdy formovaly, ale také o děsivém triumvirátu ega, drogové závislosti a posedlosti vlastní osobou, jež tak neúnavně devastuje tvůrčího ducha.

Publikace zobrazuje široké spektrum vlivů hudebního folkloru na českou klasickou hudbu 19. a 20. století. Zabývá se sběratelstvím lidových písní a různými formami tzv. druhotné existence lidové písně v městském prostředí.

Profesor antickej filozofie a estetiky na Moskovskej univerzite dbá o prepojenie hudby a logiky. Analyzuje postoje starovekých a novovekých teoretikov hudby.

V úvodu ke své brilantně napsané knize, v originále nazvané podle jedné z Cohenových nejslavnějších písní A Broken Hallelujah, Liel Leibovitz upozorňuje, že se ve skutečnosti nejedná o klasický životopis, jako o filosofické zamyšlení nad Cohenovým dílem. Základní etapy Cohenova života jsou samozřejmě načrtnuty: Dozvíme se o Cohenových židovských kořenech a jeho mládí v kanadském Montrealu, studiu na