V románu Doteky se prozaička a scénáristka Eva Kantůrková dostává až na samý práh citlivosti, s níž lze zaznamenat proplétajícíse osudy dvou lidí – nevšední, avšak přesný románový tvar se zde snoubí s nesdělitelností a nepopsatelností jemných doteků sdíleného citu.

Nová kniha Jiřiny Šiklové formou fiktivních rozhovorů, vyprávění i teoretických výkladů přibližuje smrt jako základní životní fakt, který k vlastní škodě vytěsňujeme ze svého myšlení a řeči – a s nimi často i umírajícího člověka. My lidé jsme si jako jediní tvorové vědomi své smrti.

Čtyřicetiletý scenárista Sebastian se probudí po úrazu z narkózy a zjistí, že si nedokáže vzpomenout na několik měsíců svého života. Pomoc s rozpomínáním mu nabídne jeho ošetřující lékař, který se dle svých slov zabývá celostním přístupem k medicíně, kontakt z vnějším světem mu zprostředkovává mladá sociální pracovnice Zoe.

V celém díle Josefa Škvoreckého, plném komických zápletek lidské marnosti, zaznívá bolestný tón ztracené generace, která předčasně dospěla za války, toužila po světě bez ideologie, bez reglementace, bez násilí a nesla vzpomínku na středostavovský komfort první republiky. Čekal ji však primitivismus politruků, pronásledování za buržoazní původ, chudoba a proletářská kultura.

Svět Hrbáčových povídek je nejen podivuhodný, je podivný a taktéž plný podivínů. Chvílemi vypadá, že je opravdu dvojitým odrazem na naší sítnici, jindy se ale obří pyramidy dávných Inků oproti němu jeví pouhými pupínky na praeputiu.

Lyrickoepická skladba Máj je jednoznačně vrcholem díla zakladatele moderní české poezie a největšího představitele českého romantismu Karla Hynka Máchy. Nejproslulejší báseň české literární historie o kráse přírody, o lásce i o smrti vychází v pozoruhodném výtvarném řešení, jemuž dominují typicky jemné a citlivé ilustrace Martina Augustína.

Je lepší alkoholismus nebo snobismus? A co něžná tyranie nedělních návštěv a povinných bábovek?

S tvorbou Josefa Holcmana jsem se poprvé seznámil asi před třiceti lety. Už tenkrát mi došlo – to není jen spisovatel, to je živel.

Román Zbabělci (1958), jímž Josef Škvorecký uvedl do české literatury postavu Dannyho Smiřického, vyvolal mimořádně kontroverzní kulturně-politický rozruch. Definitivní odsudek zazněl v referátu Ladislava Štolla — podle něho Škvoreckého román nevyhovoval dobovým normám a neplnil žádanou společenskou a ideologickou funkci.

Jak se vyrovnat s životem, když se narodíte na prahu komunistického puče osmačtyřicátého roku a následujícího hororu totalitních padesátých let? Jak si vytvořit vztah k domovu, máte-li matku cizinku a otce, jenž se cítí jako Rakušan staré monarchie a svým židovským i buržoazním původem nese stigma třídního nepřítele?

Krátké texty Jiřího Brdečky zachycují jeho sny od osmnácti do skoro šedesáti let. Je to pohled do fantastického, zářivého a komplexního vnitřního světa.

Nejtřaskavější společensko-politická satira od dob Švejka od autora deníčků moderního fotra a kolážového mága TMBK. Továrna na debilno vytvořila rekord na největším českém crowdfundingovém portálu Hit Hit, kdy se jí podařilo vybrat téměř 900 000 Kč, přičemž na vydání knihy přispělo přes 2000 lidí.

V nejrozsáhlejší a knižně doposud nevydané próze se Josef K. Šlejhar, známý především jako autor novely Kuře melancholik, vyrovnává se svým manželstvím a potažmo i se světem jako takovým. Na ploše více než sedmi set stran nebývale sugestivním až živočišným jazykem vrší obrazy společných dní, obecné úvahy, vzpomínky, pocity.

Zatímco babičky vyšívaly Hradčany, děti u draní peří poslouchaly pohádky a slečinky z lepších rodin studovaly, jak se stát spořádanou ženuškou... v Café Groll zatáhli závěsy, aby mohl začít další z nespoutaných šantánových večírků. Legendární českobudějovický nevěstinec ožívá v příběhu o lásce a touze z počátku 20. století.

Třiatřicetiletý spisovatel Jakub Hirsch se potýká s obtížnou milostnou situací. Tu ještě komplikují anonymní dopisy, které jej nabádají, aby mlčel.

Představte si tmu a člověka, který vám servíruje kávu. Tápete rukama po stole, hledáte hrnek, lžičku.

Jen málokdy je cesta k velkému maléru dějin vylíčena tak citlivě jako v knize Miloše V. Kratochvíla Evropa tančila valčík, která vychází ke stoletému výročí sarajevského atentátu a začátku první světové války. V dějových liniích, rozvíjených ve Vídni, v Čechách, v Německu a Rusku, se lidé před prahem první světové války blíží velké katastrofě.

Studie hluboce filozofická, ale ironicky humorně laděná se věnuje všudypřítomnému fenoménu v dějinách lidstva - padoušství. Padouši byli, jsou a budou - v totalitách i demokracii.

Satira s poťouchlým humorem, absurdními scénami a nikdy nekončícími půtkami. Přitom hrdina knihy, starosta obce František Flandík, po ničem jiném netouží víc, nežli po lásce bližních…

Chcete se zasmát, zastydět a zavzpomínat? Prvními roky husákovské normalizace, tak jak se v řadě komických i méně veselých příhod a situací promítala do života dětí i dospělých z jednoho okresního města, nás v této knize provází bystrá, leč přiměřeně naivní žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková.