V súčasnosti možno pozorovať vzrastajúci záujem o praktickú filozofiu čiže etiku. Je to dané tým, že budujeme demokratickú spoločnosť a verejný život v demokratickej spoločnosti sa bez etického diskurzu neobíde. Akékoľvek zásadné politické, právne či ekonomické rozhodnutia sú s nutnosťou ospravedlňované aj morálnymi hodnotami. Morálna dimenzia má i činnosť v čiastkových profesijných oblastiach. To

Posledné dielo autorky celého radu odborných a vedeckých statí či publikácií Dr. Jarmily Drozdíkovej sa pozerá na dianie na území Izraela (Palestíny) a na židovsko-muslimské spory z trochu menej tradičného, ale o to dôležitejšieho uhla. Kniha približuje vzťah židovstva a islámu z perspektívy eschatologických vízií a ich vplyvu na spoločensko-politický vývoj na Blízkom východe. Ako autorka správne poznamenáva,

VAJON ELKERÜLHETŐ LETT VOLNA A DÓZSA-FÉLE PARASZTFELKELÉS? VAN-E ÖSSZEFÜGGÉS A MADARAK RÖPTE ÉS AZ EMBEREK MOZGÁSA KÖZÖTT? MENNYIRE KISZÁMÍTHATÓ AZ EMBERI VISELKEDÉS? MEGJÓSOLHATÓ-E TUDOMÁNYOS MÓDSZEREKKEL A JÖVŐ? Ezekre a kérdésekre is keresi a választ Barabási Albert-László, a hálózatok tudományának világhírű kutatója. Napjaink digitális eszközei hatalmas kutatólaboratóriummá változtatták a világot.

Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost. Studie k časové konstituci lidské existence, s podtitulem Časovost v dějinných proměnách je tvořena pěti samostatnými studiemi k problémům času, věčnosti, temporálních charakterů lidské existence či ohledu celistvosti lidského života.

Štandartná a najrozšírenejšia príručka dejín ruského myslenia. Zhrňujúcim a vyzralo komunikatívnym spôsobom sa nám predstavujú jednotliví filozofovia v duchovných dejinách Ruska.

Nejzdařilejším a nejvlivnějším z Ficinových spisů se stal jeho Komentář k Platónově Hostině, O lásce. Formou nápodoby Platónova Symposia, přeneseného do prostředí medicejské Florencie, tu Ficino předkládá svou syntézu platonismu, inspirovanou pohanskými i křesťanskými autory pozdní antiky, zejména Plótínem, Augustinem a Dionysiem Areopagitou.

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku. Vedle Wittgensteinovy teze, že \"soukromý jazyk\" je pojmový spor, zatěžující řadu starších filosofických pojetí jazyka a významu, klade autor popis a filosofickou analýzu různých parajazykových fenoménů, jakými jsou jazyky dvojčat či glossolalie, a poukazujena fakt, že (post)wittgensteinovská

Erazim Kohák (1933–2020) patřil k nejvýznamnějším postavám české filosofie druhé poloviny dvacátého století, v letech 1949–1990 žil v nuceném exilu ve Spojených státech amerických. Filosoficky byl nejvíce ovlivněn T. G. Masarykem a Husserlovou fenomenologií.

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale

Kniha přináší novou, v českém prostředí první monografickou interpretaci myšlení Friedricha Schleiermachera prostřednictvím kategorie zprostředkování. Tuto kategorii ukazuje u Schleiermachera jako svorník (pohybu) myšlení a bytí, logiky a ontologie, uchopený jako fundament dialektiky.

Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit, proč by mu měla být blízká odborná kniha z oblasti, v níž byl Ficker naprostým laikem Kniha tak nakonec představuje raného Wittgensteina především jako schopenhauriána,

V knihe Človek a jeho naplnenie podľa védánty, ktorá je prvým rozsiahlym metafyzickým dielom Reného Guénona (* 1886 –† 1951), autor do hĺbky analyzuje všetky základné pojmy védánty, ktorá je podľa indickej tradície zavŕšením a najvyšším stupňom Véd. Guénon sa po celý život venoval hlbokému štúdiu najvýznamnejších východných učení (védánta, taoizmus, súfizmus), preto mu jeho erudícia umožnila nachádzať

Poznámky o barvách, jeden z posledních Wittgensteinových textů, jsou ojedinělou ukázkou „případové studie“, v níž se pojednává o konkrétním předmětu. Wittgenstein se zaměřuje na „jazykové hry“, které s barvami hrajeme.

Kniha obsahuje prvý český preklad spisu \'O nebytí,čili O Fysis a grécky originál, jej hlavnou náplňou je však podrobný komentár tohto spisu a interpretácia ojedinelého a neprávom opomínaného filozofického diela \'Gorgii z Leontín\'.

V predošlých rokoch predstavil som vám filozofiu jednotlivých dejinných úsekov (renokresťanský, scholastický, barok a renesancia, osvietenstvo, 19. storočie), teraz prichádzam s filozofiou 20. storočia. Verím, že touto cestou prispejem k rozšíreniu vášho poznania a myslenia v časoch, kedy európsky kontinent zasiahli dve strašné svetové vojny.

Záverečný diel rozsiahleho empedokleovského opusu ponúka detailné komentáre textov vydaných v predchádzajúcom zväzku. Najpodrobnejší a najinformatívnejší výklad, aký bol kedy predsókratovskému filozofovi venovaný.

Skúsenosťami stáročí overené a prenikavé postrehy jedného z brylantných duchov klasického obdobia francúzskej literatúry, gurmána života Henriho Beyla, známeho pod menom Stendhal.

Dá se žít spokojeně i ve světě, který vůbec nemáme pod kontrolou? Protijed přináší originální přístup k osobnímu rozvoji - konečně pochopíte, že koncept osobního štěstí je fatální omyl. Co to je štěstí? Bohatství, dobrá práce, naplněný vztah a spokojený rodinný život často přinášejí stejnou dávku stresu jako radosti. Šťastní být ale chceme. Je snad náš cíl marný? Nebo jen jdeme špatnou cestou? Oliveru

Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného

T. G. Masaryk je všeobecně uznáván jako politik a státník, avšak jako filosof je považován za prakticky zaměřeného eklektika. Tato kniha, která vznikala v roce 160. výročí narození Masaryka a vychází 300 let od narození D. Huma, ukazuje významné aspe kty Masarykovy teoretické filosofie, zvláště ve vztahu k Humovi a jeho skepsi, která jej ovlivnila více než filosofie I. Kanta. Masaryk opakovaně konstatoval,